Jednací a volební řád ve znění schváleném RR dne 21. 12. 2021.
- Jednací řád upravuje přípravu, svolávání a průběh jednání, usnášení a další otázky jednání orgánů Strany zelených uvedených ve Stanovách Strany zelených (dále jen stanovy).
- Orgán se může řídit vlastním jednacím řádem, pokud jeho ustanovení nejsou v rozporu s tímto řádem. Odborné sekce se v otázkách neupravených Řádem odborných sekcí řídí tímto řádem tak, že ustanovení platná pro orgány se pro ně uplatní obdobně.
- O otázkách neupravených tímto řádem, případně o dalších zásadách svého jednání uvedených v § 5, rozhodují orgány v mezích obecně závazných právních předpisů, stanov a dalších vnitřních předpisů SZ samostatně.
- Kde je uvedeno, že úkon vykoná předseda orgánu, znamená to, že ho může v případě, že jej tím předseda pověří, vykonat i jiný člen téhož orgánu. Nepřítomného nebo nečinného předsedu zastupuje ve všech úkonech druhý spolupředseda nebo místopředseda či místopředsedové v pořadí, v jakém bylo určeno jejich zastupování. Není-li takového zástupce, pověří zastupováním předsedy daný orgán nebo případně bezprostředně nadřízený orgán kteréhokoli člena daného orgánu.
- Kde je uvedeno, že sdělení se poskytuje osobně či ústně, rozumí se tím také hlasovým hovorem pomocí telefonní nebo internetové sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikačních nástrojů v případě, že bylo potvrzeno přijetí sdělení.
- Kde je uvedeno, že sdělení se poskytuje nebo zasílá písemně, rozumí se tím také sdělení elektronickou poštou (emailem), ne však ve formě textové zprávy (SMS). Použití SMS je možné jen tehdy, pokud to vnitřní předpis SZ výslovně uvádí. SMS lze nahradit zprávou v chatu, u které bylo potvrzeno přečtení.
- Kde je uvedeno, že se informace zasílá všem členům orgánu, rozumí se tím, že se daná informace rozešle pomocí e-mailového rozesílače příslušného orgánu či pomocí hlavního rozesílače v případě, že se jedná o všechny členy SZ. Pokud člen SZ nemůže informace z rozesílačů přijímat, sdělí předsedům orgánů, jejichž je členem, a HK jméno člena SZ, který za něj tyto informace bude přijímat.
- Kde je uvedeno „pokud není určeno jinak“, rozumí se tím určení nejen tímto řádem, ale i stanovami, vlastními jednacími řády orgánů a dalšími předpisy SZ.
- Program jednání navrhuje orgán nebo jeho předseda.
- Přípravu jednání organizuje předseda orgánu a svolává jej svolávacím dopisem, který obsahuje:
- navrhovaný čas zahájení jednání;
- obec, kde se bude jednání konat, nebo informaci, že jednání bude online;
- případně klíč pro volbu delegátů;
- případně počet delegátů sjezdu a členů SZ, jejichž podpora postačuje pro kandidaturu na člena PSZ nebo spolupředsedu SZ.
Svolávací dopis lze nahradit pozvánkou.
- Pozvánka obsahuje:
- čas zahájení jednání;
- odhadovanou dobu jednání;
- návrh programu jednání;
- místo jednání nebo odkaz na kterém se uskuteční jednání online.
Z předmětu či označení zprávy, jejíž součástí je pozvánka, musí být jasně patrné, že zpráva pozvánku obsahuje. Pokud není určeno jinak, pozvánka a materiály, které jsou podkladem pro jednání orgánu, se rozesílají nejméně pět dnů před začátkem jednání.
- Svolavatel jednání je povinen rozeslat pozvánku a svolávací dopis na jednání:
- všem členům příslušné organizační jednotky;
- předsedům revizního a výkonného orgánu nejbližší vyšší úrovně;
- pověřeným členům revizního a výkonného orgánu nejbližší vyšší úrovně, jsou-li takoví.
- Jednání svolané podle čl. 28 odst. Stanov se musí konat nejpozději 14 dnů od doručení žádosti nebo v pozdějším termínu, který je v žádosti uveden. Pro konferenci platí lhůta 45 dnů, pro RR jeden měsíc a pro sjezd svolaný podle čl. 16 odst. 3 Stanov 75 dnů.
- Při svolání jednání online uvede svolavatel v pozvánce dostatečně konkrétním způsobem internetovou adresu, název použitého počítačového programu či jiné potřebné údaje, jako je například přístupový kód, aby bylo možné se k jednání online připojit nebo sledovat jeho přenos. Tyto informace je možné nahradit odkazem, na kterém se umístí název použitého počítačového programu nejpozději 24 hodin před zahájením jednání a ostatní údaje nejpozději 15 minut před začátkem jednání. Použité technologie musí být běžně dostupné a technologie pro připojení jednotlivých členů musí být zdarma.
- Při svolání jednání online pozvánka obsahuje také způsob, zpravidla v podobě odkazu na webovou stránku, jakým se účastníci jednání budou moci dozvědět, jak po ustanovení pracovních orgánů s těmito orgány v průběhu jednání komunikovat. Není-li určeno jinak, probíhá tato komunikace prostřednictvím e-mailu.
- Pokud to z objektivních důvodů nebylo možné dříve (například usnesení přijaté méně než 5 dnů před konáním jednání), lze materiály k projednání předložit i po lhůtách uvedených v § 3/3 a § 15/1. S projednáním materiálů předložených pozdě z jiných důvodů musí souhlasit alespoň polovina všech hlasujících v případě plenárních orgánů a polovina všech členů orgánu v ostatních případech.
- Materiály pro jednání obsahují návrh usnesení, informaci o tom, zda a s jakými výsledky byl materiál a návrh usnesení projednán jinými orgány, případně důvodovou zprávu a jsou zpracovány tak, aby umožnily účastníkům jednání věc posoudit a přijmout rozhodnutí.
- Materiály na sjezd a na jednání PSZ a RR jsou umísťovány na internetovou platformu přístupnou všem členům SZ.
- Návrhy účastníků jednání, které mají být zahrnuty do programu jednání, předkládají navrhovatelé písemnou formou příslušnému orgánu nebo jeho předsedovi ve lhůtě, kterou orgán určí.
- Předsedající zajistí, aby bylo na jednání k dispozici aktuální znění Stanov SZ, Jednacího a volebního řádu SZ a jednacího řádu daného orgánu, je-li takový.
- Kdo se účastní jednání orgánu nebo jeho části, je:
- účastníkem s hlasem rozhodujícím, pokud tak určují stanovy nebo pokud je členem daného orgánu či zvoleným delegátem;
- účastníkem s hlasem poradním, pokud tak určují stanovy a není účastníkem s hlasem rozhodujícím;
- hostem v ostatních případech.
- Jednající orgán může umožnit účast hostů z řad nestranické veřejnosti.
- Není-li zvoleno pracovní předsednictvo dle § 6/1/a, jednání řídí předsedající, kterým je předseda orgánu, v případě jednání plenárních orgánů předseda příslušné organizační jednotky na stejné úrovni a v případě RR spolupředseda SZ.
- Na začátku jednání předsedající určí zapisovatele a orgán zvolí ověřovatele zápisu (§ 13). Poté, co jsou zvoleny pracovní orgány podle § 6/1 a předsedající nebo předseda mandátové komise sdělí účastníkům, zda je orgán schopen se usnášet, pokračuje předsedající v jednání předložením návrhu programu ke schválení. K návrhu programu lze uplatňovat pozměňující návrhy na zařazení nového bodu programu, na vypuštění bodu programu nebo na přesunutí bodu programu. Předkládající má právo přednést odůvodnění takového návrhu.
- Předsedající řídí jednání tak, aby mělo pracovní charakter a věcný průběh bez zbytečných formálností.
- Orgán vždy posoudí plnění usnesení z předchozího jednání.
- Jednání nebo jeho část lze přenášet stranické i nestranické veřejnosti a pořizovat a zpřístupňovat z něj záznam, pokud si jednající orgán neodhlasuje opak, přičemž o takovémto procedurálním návrhu lze hlasovat kdykoli v průběhu jednání. V takovém případě je nutné na tuto skutečnost upozornit v pozvánce, u vstupu do místnosti či ve zpřístupněném zápisu při online jednání a při zahájení jednání.
- Orgán může rozhodnout, že část jeho jednání bude neveřejná, pokud se rozprava týká:
- přijímání nových členů do SZ nebo ZO;
- pořádkovém opatření;
- hospodářských záležitostech citlivé povahy a těch, jejichž obsahem je obchodní tajemství;
- politických záležitostech citlivé povahy.
Účastníci jednání ze stranické a nestranické veřejnosti se neveřejného jednání mohou zúčastnit pouze, pokud je to bezpodmínečně nutné a jednající orgán to jednomyslně schválí. Revizní orgán může vyloučit hosty a účastníky s hlasem poradním z jednání i po dobu porady o přijetí usnesení a po dobu hlasování o návrzích a protinávrzích. Usnesení všech orgánů se vyhlašují veřejně.
- Pro účely tohoto řádu se záležitostmi citlivé povahy rozumějí záležitosti, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy SZ.
- Je-li stranická veřejnost z jednání vyloučena, uplatní se právo členů revizních orgánů podle čl. 22 odst. 6 a čl. 28 odst. 12 stanov tak, že se jednání zúčastní pověřený člen revizního orgánu nebo jeho předseda. Ten může rozhodnutí o tom, že část jednání bude neveřejná, zrušit, nejsou-li naplněny podmínky podle odst. 7. O tomto rozhodnutí musí předem informovat přítomné členy orgánu a dát jim prostor k vyjádření. Pokud mají všichni členové orgánu za to, že podmínky podle odst. 7 splněny jsou, může být rozhodnutí o tom, že část jednání bude neveřejná, zrušeno pouze se souhlasem dalšího člena příslušného revizního orgánu na stejné nebo vyšší úrovni. V případě neshody mezi více členy příslušných revizních orgánu platí jejich většinové rozhodnutí.
- Účastník konference a sjezdu prokazuje své členství a oprávněnost k účasti na jednání zápisem o volbě delegátů své ZO. Mandátová komise může rozhodnout o oprávněnosti k účasti na jednání i na základě jiných podkladů, evidence členů HK, čestného prohlášení nebo osobního svědectví účastníka, předsedy ZO či pokladníka.
- Na začátku jednání konference, republikové rady či sjezdu, případně v průběhu jednání jiných orgánů, předsedající zajistí volbu pracovních orgánů, jejichž řadovými členy mohou být i nečlenové orgánu z řad stranické veřejnosti, pokud jejich počet nepřesáhne polovinu členů pracovního orgánu, a to:
- alespoň dvoučlenného pracovního předsednictva, které pověří jednoho svého člena, který musí být členem daného orgánu, tím, aby byl po dobu celého jednání nebo jeho části předsedajícím;
- alespoň dvoučlenné mandátové komise, která:
- zvolí ze svých řad svého předsedu a oznámí výsledek volby předsedajícímu, který jej oznámí účastníkům,
- ověří, a v případě jejich spornosti posoudí, platnost mandátů přítomných delegátů konference či sjezdu, respektive členů RR, a zjistí, zda je orgán usnášeníschopný, o čemž pak předseda komise informuje účastníky jednání,
- v průběhu jednání kontroluje usnášeníschopnost orgánu, a to i pomocí orientačního hlasování vyhlášeného předsedajícím,
- v průběhu jednání zajišťuje sčítání hlasů při hlasování, k čemuž může pověřit skrutátory;
- alespoň dvoučlenné návrhové komise, která:
- zvolí ze svých řad svého předsedu a oznámí výsledek volby předsedajícímu, který jej oznámí účastníkům,
- v průběhu jednání připravuje návrhy usnesení k jednotlivým bodům programu, jedná s navrhovateli o jejich případných formálních změnách, rozhoduje o pořadí hlasování jednotlivých návrhů a protinávrhů a tyto návrhy prostřednictvím svého předsedy předkládá orgánu ke schválení;
- a, jsou-li na programu jednání volby, alespoň dvoučlenné volební komise, která:
- zvolí ze svých řad svého předsedu a oznámí výsledek volby předsedajícímu, který jej oznámí účastníkům,
- v případě volby tajným hlasováním zajišťuje vydávání volebních lístků, dohlíží na řádný průběh voleb a skrze předsedu vyhlašuje výsledky voleb.
V případě potřeby může orgán rozhodnout o doplnění pracovních orgánů o nové členy. Pracovní orgány mohou rozhodnout o aplikaci spolupředsednictví.
- Každý účastník jednání může být členem nejvýše dvou pracovních orgánů. Členem volební komise nemůže být kandidát, pokud to není nezbytně nutné, například proto, že všichni účastníci jednání kandidují.
- Při jednání konference či RR může plénum, pokud je to účelné, pověřit výkonem funkcí pracovních orgánů vždy jednoho z účastníků jednání. Tato výjimka se nemůže uplatnit na volební komisi.
- Je-li počet kandidátů do pracovních orgánů shodný s počtem obsazovaných míst a nejsou-li návrhy na jiný počet členů některého orgánu, je možné všechny pracovní orgány, včetně ověřovatele, zvolit v jedné volbě aklamací, případně v jedné volbě na hlasovacím zařízení. Pro volbu pracovních komisí jednání není nezbytné čekat na zprávu mandátové komise.
- Při jednání orgánů neuvedených v odst. 1 nemusejí být pracovní orgány vytvářeny. Účastníci jednání s hlasem rozhodujícím po jeho zahájení mohou pověřit jednoho či více z účastníků jednání výkonem funkce mandátové, a návrhové komise.
- Při jednání online pracovní orgány mohou pro vzájemné jednání použít část použitého počítačového programu pro neveřejný chat, oddělený hovor, e-mail, telefonní spojení či jiný vhodný nástroj pro okamžitou komunikaci.
- Při jednání online zástupce každého pracovního orgánu sdělí v souladu s pozvánkou přítomným způsob, jak s tímto orgánem komunikovat.
- Úvodní slovo k bodu zařazenému na program jednání a případně obsah důvodové zprávy k němu přednáší jeho předkladatelé. Poté předsedající zahájí rozpravu.
- Do rozpravy se přihlašují účastníci jednání zvednutím delegačního lístku, a není-li lístek používán, pak pouhým zvednutím ruky. Je možné a v případě jednání online nutné použít i postup, kdy se účastníci přihlašují do jednání způsobem sděleným předsedajícím všem účastníkům na začátku jednání, obvykle prostřednictvím e-mailu, textového chatu či jiným případným vhodným nástrojem používaného počítačového programu (například ikonou zvednuté ruky). Pokud je to pro průběh online rozpravy účelné, mohou příspěvek do rozpravy zapsat přímo do chatu. Předsedající příspěvek v takovém případě přečte nahlas.
- Do rozpravy k danému bodu se mohou účastníci přihlásit kdykoliv během jeho projednávání, pokud nebyl vyhlášen konec rozpravy dle odst. 9. Pokud přihlášenému účastníkovi jednání nebylo ještě uděleno slovo, nemůže se přihlásit do rozpravy k dalšímu vystoupení.
- Nikdo, komu předsedající neudělil slovo, se ho nemůže ujmout.
- Bylo-li zahájeno hlasování, nemůže být až do oznámení výsledku hlasování nikomu uděleno slovo.
- Řečník se v diskusi neobrací přímo na jiné účastníky jednání a případné dotazy na ně se vznáší prostřednictvím předsedajícího.
- S výjimkou předkladatelů může tatáž osoba v jednom bodu programu pronést v rozpravě nejvýše dva příspěvky, pokud není určeno jinak. Počet příspěvků předkladatelů není omezen, ale v případě, že se jedná o druhý a další příspěvek každého z nich, musí se omezit na zodpovídání dotazů nebo vysvětlování usnesení.
- Pokud orgán neurčí jinak, úvodní slovo k bodu může trvat nejvýše celkem pět minut a příspěvek k jednomu bodu jednání nejvýše tři minuty s výjimkou příspěvků předkladatelů, které mohou trvat nejvýše dvě minuty nebo tři minuty v případě, že před začátkem jejich příspěvku již do rozpravy není nikdo přihlášen..
- Každý účastník jednání může podat při projednávání kteréhokoli bodu návrh na ukončení rozpravy, pokud se část rozpravy již uskutečnila. Po podání návrhu předsedající přečte jména osob do rozpravy ještě přihlášených a vyzve přítomné, aby se do rozpravy případně ještě přihlásili. Pak nechá o návrhu na ukončení rozpravy hlasovat; pokud je návrh přijat, mají předkladatelé po přednesení příspěvků všech přihlášených, a tedy po ukončení rozpravy, právo na závěrečné slovo v celkové délce alespoň tří minut, pokud orgán neurčí jinak.
- Je-li zpoždění v projednávání bodů stanovených programem jednání, může předsedající sám rozhodnout, že se časový limit příspěvků zkrátí až na jednu minutu, i omezit počet vystoupení účastníků jednání s výjimkou předkladatelů na jediné vystoupení k projednávanému bodu. Tato rozhodnutí může učinit jen po skončení projednávání bodu programu jednání a před zahájením projednávání bodu dalšího.
- Projednání bodu skončí po případném hlasování o všech návrzích předložených v jeho průběhu, které proběhne zpravidla poté, co byla ukončena rozprava dle odst. 9, nebo poté, co již nikdo není do rozpravy přihlášen a předsedající vyzval předkladatele k přihlášení se do rozpravy.
- Účastníci jednání mají právo v rozpravě vznášet dotazy, připomínky a podněty na předsedu, místopředsedy a další přítomné funkcionáře a požadovat od nich vysvětlení.
- Na dotazy a připomínky odpovídá dotazovaný v rámci rozpravy k danému bodu. Písemný dotaz nebo připomínky, jejichž obsah vyžaduje prošetření, zodpoví dotazovaný písemně nejpozději do jednoho měsíce.
- Pokud vyjádří tazatel s vyřízením svého dotazu nespokojenost, poznamená se to na jeho žádost do zápisu. Orgán může k dotazu a odpovědi zaujmout stanovisko usnesením.
- Orgán může rozhodnout, že rozpravy se mohou účastnit i hosté a, pokud jsou členy SZ, případně i předkládat návrhy.
- Bez ohledu na pořadí přihlášených do rozpravy je přednostně uděleno slovo tomu účastníku jednání, který vznáší námitku k nedodržení vnitřních předpisů SZ nebo platných právních předpisů (procedurální námitka) nebo připomínku týkající se osvětlení, teploty v místnosti, slyšitelnosti a dalších technických podmínek jednání (technická připomínka). Přednesení procedurální námitky a technické připomínky nemá překročit dobu jedné minuty. V případě, že vznesená připomínka není svou povahou technická, předsedající řečníkovi odebere slovo. O procedurální námitce rozhodne předsedající bez rozpravy. V případě předchozího opakovaného zneužití procedurální námitky či technické připomínky předsedající neumožní účastníkovi námitku či připomínku vznést. V případě nespokojenosti nemá účastník jednání právo požadovat, aby o povaze námitky rozhodl orgán nebo aby jeho nespokojenost byla zaznamenána v zápisu.
- Ruší-li někdo průběh jednání, předsedající ho napomene. Pokud v rušení neustane, může ho vykázat nebo i nechat vyvést z jednací místnosti či v případě jednání online vypnout zvukové připojení nebo i úplně odpojit z jednání. Předsedající má též právo odebrat slovo účastníkovi jednání, který nedbá zásad dobrých mezilidských vztahů nebo je zjevně pod vlivem omamných látek.
- Nemluví-li řečník k věci nebo překročí-li stanovený časový limit, odebere mu předsedající po upozornění slovo.
- Kdo není přítomen, může předem písemně vyjádřit souhlas s tím, že bude kandidovat nebo že přijme pověření k nějaké činnosti. Jinak nemůže být zvolen nebo pověřen.
- Volbu delegáta na KK nebo na sjezd nemohou ti, kteří ho volí, jakkoli podmiňovat. Zejména nesmějí určovat způsob, jak má na KK nebo na sjezdu hlasovat nebo volit.
- Hlasování je veřejné a předsedající při něm dodržuje následující pořadí otázek:
- „Kdo je pro?“
- „Kdo je proti?“
- „Kdo se zdržuje hlasování?“
- Tajné hlasování je možné jen tehdy, rozhodne-li o tom jednající orgán na návrh kteréhokoli účastníka jednání. Pokud by důsledkem hlasovaného usnesení došlo k převodu majetku nebo peněžitému plnění, není tajné hlasování přípustné. Návrh na tajné hlasování předkladatel návrhu zdůvodní.
- Při jednání online probíhá hlasování pomocí hlasovacího nástroje použitého počítačového programu, pokud může kterýkoli z účastníků vidět, kdo jak hlasoval, nebo pomocí textového chatu, do kterého předsedající uvede označení návrhu, o kterém se hlasuje a účastníci jednání uvedou „pro“, „proti“ či „zdržuji se“. Pokud si to vyžádá kterýkoli účastník jednání, předsedající zajistí, že do chatu bude napsán celý text hlasovaného návrhu. Po skončení hlasování předsedající uvede jeho výsledek. Pokud některý z účastníků nemůže z jakýchkoli důvodů textový chat či hlasovací funkci využít, vyjádří svou vůli zřetelně hlasově, a předsedající tuto vůli uvede.
- U hlasování, u kterých je to účelné nebo pokud o to požádají alespoň ⅖ přítomných členů orgánu a zároveň hlasování snese odklad a nevysloví se proti tomu v hlasování alespoň ⅖ přítomných členů orgánu, předsedající odloží hlasování a využije hlasování per rollam, které proběhne dle § 11/1/b).. V případě plenárních orgánů platí, že takové hlasování proběhne bez diskuze a hlasujícími v něm jsou delegáti daného plenárního orgánu. Výsledek takového hlasování se připojí k zápisu z daného jednání.
- Předsedající se může spokojit s konstatováním, že se pro návrh vyslovila optická většina. Pro jednání online se v takovém případě obvykle použije odst. 7. To neplatí pro volby s výjimkou volby pracovních orgánů dle § 18/1. Pokud kterýkoli účastník nesouhlasí s určením výsledku optickou většinou, musí být hlasy přepočítány.
- Při jednoduchých návrzích nebo při volbě pracovních orgánů dle § 18/1 při jednání online, se předsedající může dotázat, nemá-li nikdo námitek proti zvolenému postupu. Taková námitka může být při online jednání vyjádřena i v chatu. Pokud námitek není, je vysloven s postupem konsenzus; podle povahy věci to předsedající může nechat uvést v zápisu. Pokud je námitka vznesena, nechá o ní předsedající hlasovat.
- V případě, že je předložen návrh usnesení v několika variantách, hlasuje se o nich v pořadí, které stanoví návrhová komise nebo v kterém byly podány.
- V případě podání protinávrhu se nejdříve hlasuje o tomto protinávrhu. Je-li podáno protinávrhů více, pak se pak se o nich v pořadí, které stanoví návrhová komise, nebo v opačném pořadí, než ve kterém byly podány. Před hlasováním předsedající upozorní na to, že bude-li protinávrh schválen, o dalších protinávrzích a původním návrhu se hlasovat nebude. Schválením jedné varianty se považují ostatní protinávrhy a původní návrh za nepřijaté.
- Pokud se hlasuje o návrhu či protinávrhu, k němuž byly podány pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o všech pozměňovacích návrzích v pořadí, jak byly podány, nebo v pořadí, které doporučí návrhová komise. Návrhová komise vyloučí z hlasování ty pozměňovací návrhy, které jsou nehlasovatelné s ohledem na již přijaté pozměňovací návrhy, případně dá hlasovat jen o jejich hlasovatelné části. Po přijetí pozměňovacích návrhů se hlasuje o celém návrhu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
- Vyžaduje-li povaha usnesení, aby se hlasovalo o jednotlivých bodech navrženého usnesení odděleně, stanoví návrhová komise jejich pořadí pro postupné hlasování. Na žádost kteréhokoli účastníka jednání návrhová komise rozhodne, že se bude hlasovat odděleně o jednotlivých částech předloženého návrhu, pokud je možné návrh rozdělit.
- Předsedající vždy oznámí, zda se hlasuje o pozměňovacím návrhu nebo o protinávrhu. K otázce, zda jde o pozměňovací návrh nebo protinávrh, může požádat o upřesnění jeho předkladatele, rozprava se však nepřipouští. O konečné povaze návrhu rozhoduje návrhová komise.
- Jestliže žádná z předložených variant nezíská při hlasování potřebnou většinu, může předsedající vyhlásit přestávku na dohadovací jednání a ustavit pro něj podle návrhů účastníků jednání dohodovací skupinu. Do skupiny jmenuje předsedající sudý počet členů, nejméně dva, nejvíce osm. Dohodovacímu řízení pak předsedá předsedající. Uzavře-li se dohoda, která nasvědčuje tomu, že změněný či nový návrh získá potřebnou většinu, ukončí předsedající přestávku, přednese nový návrh a nechá o něm hlasovat. Nezíská-li návrh ani nyní potřebnou většinu, prohlásí předsedající návrh za odmítnutý.
- Předsedající může ustavit dohodovací skupinu i před volbou či podáním návrhu na usnesení a vyhlásit přestávku za účelem jednání této skupiny.
- Návrhy usnesení předkládá návrhová komise na základě materiálů pro jednání a podle návrhů přednesených v rozpravě; o jiných návrzích nelze hlasovat. Návrhy usnesení přednesené v rozpravě jsou podávány v písemné podobě s výjimkou těch, které jednoduchým způsobem mění některé z již navržených usnesení. Navrhovatel může již podané návrhy měnit po dohodě s návrhovou komisí pouze formálně. Předsedající po ukončení rozpravy vyzve návrhovou komisi k přednesení návrhu usnesení.
- Schválené usnesení lze během téhož jednání změnit nebo zrušit, pokud o to písemně požádá alespoň ⅕ účastníků jednání. Pro změnu usnesení nebo jeho zrušení je pak nutný souhlas alespoň ⅗ přítomných účastníků jednání.
- Ustanoveními tohoto článku se řídí sjezd, pokud nerozhodne jinak, a ostatní orgány, pokud o tom rozhodnou.
- Součástí návrhu programu jednání je jeho předpokládaný rozvrh, který stanoví začátek a dobu projednávání všech nebo některých bodů. Schválený rozvrh je závazný a lze jej měnit pouze postupem dle odst. 12 a 14, s výjimkou bodů označených za pevné, které musí začít ve stanovený čas, a § 8/17. Schválený rozvrh také může určit, že v některém bodu nebo podbodu musí být všechny příspěvky doručeny pracovnímu předsednictvu dle odst. 6.
- Pokud jsou body v rozvrhu rozděleny na podbody, pracovní předsednictvo se odst. 4 až 14 řídí přiměřeně tak, aby všechny podbody byly řádně projednány. Zejména může zkrátit lhůty pro úvodní a závěrečné slovo, stanovit délku a počet příspěvků téhož účastníka k jednotlivým podbodům a stanovit dobu jejich projednávání, pokud již není stanovena schváleným rozvrhem.
- Nestanovuje-li schválený rozvrh jinak, úvodní slovo předkladatelů může trvat nejvýše celkem osm minut. V případě, že předkladatelé časovou dotaci pro úvodní slovo nevyčerpají, navýší se jim úměrně doba pro případné závěrečné slovo.
- Řečníky do rozpravy průběžně vybírá pracovní předsednictvo náhodně losem vždy sudou n-tici řečníků nebo, pokud se blíží konec doby projednávání daného bodu, dvojici tak, aby bylo dosaženo zipového a rovného zastoupení mužů a žen, je-li to s ohledem na odevzdané přihlášky možné. Jména vylosovaných řečníků pracovní předsednictvo průběžně oznamuje a zobrazuje v online dokumentu přístupném účastníkům jednání a promítaném v sále, pokud se jedná o fyzické jednání. Los nové n-tice pracovní předsednictvo provádí průběžně s ohledem na plynulost jednání během pronášení příspěvků.
- Pokud řečník pracovnímu předsednictvu svůj příspěvek nebo dotaz doručí písemně, pracovní předsednictvo jej v případě vylosování řečníka může přečíst.
- Pracovní předsednictvo řídí jednání tak, aby doba projednávání jednotlivých bodů nebyla překročena a zároveň bylo účastníkům jednání umožněno pronést co nejvíce příspěvků. Blíží-li se konec doby projednávání daného bodu, pracovní předsednictvo ukončí losování příspěvků do rozpravy, nechá vystoupit ty, kteří již byli vylosováni, a rozpravu ukončí. V každém bodu musí proběhnout alespoň jedno losování, ledaže se nikdo do rozpravy nepřihlásí.
- Návrhy na ukončení rozpravy jsou přípustné pouze v případě, že doba projednávání bodu byla prodloužena dle § 8/17. V případě podání návrhu na ukončení rozpravy přeruší pracovní předsednictvo losování přihlášek do rozpravy a nechá o návrhu hlasovat. Všichni řečníci vylosovaní do rozpravy k okamžiku podání návrhu na ukončení rozpravy mají právo v rozpravě vystoupit.
- První příspěvek každého účastníka nesmí přesáhnout dvě a půl minuty. Druhý příspěvek téhož účastníka jednání k danému bodu nesmí přesáhnout jednu minutu a je možný pouze tehdy, jsou-li vyčerpány všechny přihlášky ostatních účastníků jednání k prvnímu vystoupení.
- Účastníci jednání, kteří nebyli vylosování do rozpravy dle odst. 5, mohou své návrhy usnesení k danému bodu přednést, ale nesmí je zdůvodňovat, nebo je zaslat návrhové komisi, která je přečte v rozpravě k danému bodu a dá o nich hlasovat v souladu s odst. 15.
- Předkladatelé se mohou do rozpravy přihlásit pouze, pokud do ní už není nikdo přihlášen, kdy jim předsedající umožní přednést příspěvek bez losování. Předsedající úměrně k množství položených dotazů může předkladatele také i opakovaně vyzvat k jejich zodpovězení, kdy je jim uděleno slovo v délce vždy nejvýše jedné minuty, pokud pracovní předsednictvo s ohledem na množství dotazů neurčí jinak. Po ukončení rozpravy, do které neměli možnost se přihlásit, mohou předkladatelé přednést závěrečné slovo o délce nejvýše 5 minut, pokud schválený rozvrh nestanoví jinak; pracovní předsednictvo tuto lhůtu může zkrátit s ohledem na dobu, kterou předkladatelé v rámci rozpravy dostali k zodpovězení dotazů.
Pokud bylo projednávání bodu skončeno před koncem doby jeho projednávání, pracovní předsednictvo:
- vyhlásí přestávku tak, aby projednávání dalšího bodu programu bylo zahájeno dle schváleného rozvrhu;
- předsune body programu oproti schválenému rozvrhu při zachování schválené doby projednávání pro každý bod nebo tak, že je ušetřený čas věnován některému z následujících bodů, přičemž se řídí případnými doporučeními ve schváleném rozvrhu.
- Volba spolupředsedů SZ a členů PSZ probíhá v jednom bodě, kdy jednotlivé volby probíhají v rámci podbodů, ve kterých má každý kandidát právo na úvodní slovo, ve kterém přednese svoji kandidaturu, a závěrečné slovo, kde zodpoví položené dotazy. Úvodní a závěrečné slovo kandidátů na spolupředsedu SZ trvá dvakrát déle než úvodní slovo kandidátů na členy PSZ. Doba úvodního slova kandidátů, kteří nepředložili svoji kandidaturu v souladu s § 18/5 a § 18/6 do zahájení sjezdu, a neúspěšných kandidátů na spolupředsedu SZ, kteří kandidují do PSZ, se zkrátí na polovinu. V podbodu ke každé volbě má každý účastník právo se dvakrát přihlásit se svým příspěvkem, jehož délka je omezena na jednu minutu a který by se měl omezit na položení dotazu či vyjádření podpory nebo případně nepodpory jednomu či více kandidátům. Pořadí vystoupení kandidátů do PSZ i to, zda se nejdříve bude volit spolupředseda či spolupředsedkyně SZ, se rozhodne losem, neurčí-li schválený rozvrh jinak. Pro volbu předsedy a členů ÚRK a ombudsmana se ustanovení tohoto odstavce použijí obdobně.
- Zahájí-li volební komise sčítání výsledků volby, může pracovní předsednictvo příslušný bod či podbod přerušit a postupovat dle odst. 12. Projednávání přerušeného bodu či podbodu předsednictvo obnoví poté, co volební komise výsledky volby sečte.
- Vyjma procedurálních návrhů a voleb se v závislosti na schváleném rozvrhu o všech nebo některých usneseních hlasuje v rámci bodu programu „Hlasovací blok“, který je samostatným a obvykle závěrečným bodem programu a probíhá bez rozpravy. Pokud je předkládána zpráva o činnosti nebo hospodaření, hlasuje se obvykle v příslušném bodu, pokud schválený rozvrh sjezdu neurčí jinak, o usnesení, že daný orgán danou zprávu schvaluje, pokud v rozpravě při projednávání příslušného bodu nebylo navrženo jinak. Návrhová komise průběžně po celou dobu jednání aktualizuje seznam návrhů, o kterých se bude hlasovat, v online dokumentu přístupném účastníkům jednání online a na snadno dostupném místě, pokud se jedná o fyzické jednání.
- Jednání libovolného orgánu může být svoláno jako videokonferenční, pokud je to účelné a pokud zároveň před svoláním nepožádaly ⅖ členů orgánů o to, aby se nejbližší jednání uskutečnilo fyzicky na jednom místě. Orgán může stanovit další podmínky, za kterých smí či naopak nesmí jednání být svoláno jako videokonferenční.
- Pro stanovení toho, zda je daný orgán usnášeníschopný, mandátová komise či předsedající ověří a průběžně sleduje přítomnost jednotlivých členů orgánu. V případě pochybností o přítomnosti člena jeho přítomnost ověří tak, že jej vyzve, ať svou přítomnost zřetelně a slyšitelně potvrdí, zpravidla vyslovením svého jména a příjmení. Při důvodném podezření, že se počet přítomných členů změnil, může o přepočítání počtu přítomných požádat v průběhu jednání kterýkoli účastník jednání.
- Člen orgánu, který se hodlá odpojit od jednání v jeho průběhu nebo se odpojil kvůli technickým problémům, je povinen informovat mandátovou komisi vhodným způsobem (například osobně dle § 2/2 či SMS). Totéž platí pro opětovné připojení.
- Jednající orgán může umožnit hostům vstup do diskuze a stanovit jeho způsob, zpravidla přímou účastí na videokonferenci nebo zasláním e-mailu předsedajícímu. O způsobu, jakým je možné příspěvky posílat, informuje vhodným způsobem předsedající v souladu s pozvánkou. Příspěvky, které svým rozsahem zjevně nepřispívají k plynulému průběhu rozpravy, může předsedající zkrátit. Příspěvky, které nejsou k probíranému tématu, předsedající vyřadí.
- Pokud to umožňuje používaný počítačový program, upraví účastníci jednání s hlasem poradním a hosté své uživatelské jméno tak, aby bylo zřejmě, zda jsou hosté nebo mají hlas poradní.
- Před jednáním jakéhokoli orgánu s výjimkou sjezdu může kterýkoli jeho účastník požádat o to, aby se mohl jednání účastnit skrze videokonferenci nebo pomocí hlasového hovoru s hlasitým odposlechem. U jednání revizních a výkonných orgánů s výjimkou RR musí být této žádosti vyhověno, pokud byla sdělena alespoň 24 hodin před před začátkem jednání nebo pokud byla pozvánka na jednání výkonného orgánu zaslána méně než 48 hodin před začátkem jednání a této formě účasti nebrání technické podmínky nebo jiné závažné okolnosti. Pokud této formě účasti brání větší počet žádostí nebo jiný obdobný důvod, zajistí výkonný nebo revizní orgán alespoň streamování, příp. záznam svého jednání. Ustanovení § 3/6 a § 3/7 se použijí obdobně.
- V případě jednání online je tajné hlasování možné podle § 25.
Orgány s výjimkou sjezdu a organizační jednotky s výjimkou celé SZ mohou přijímat usnesení a veřejně i tajně volit i mimo jednání (dále jen „hlasování per rollam“). Hlasování per rollam může být vyhlášeno:
- v případě, že je nutné nebo vysoce účelné rozhodnout o věci dříve, než je možné uskutečnit schůzi daného orgánu;
- v průběhu či bezprostředně po skončení jednání daného orgánu ve věci, kterou orgán na tomto jednání projednal a o následném hlasování per rollam rozhodl;
- pokud by svolání schůze daného orgánu kvůli věci, která má být rozhodnuta hlasováním per rollam, bylo neúčelné.
Hlasováni per rollam vyhlašuje vyhlašovatel, kterým je:
- předseda daného orgánu;
- v případě plenárního orgánu či organizační jednotky předseda příslušného výkonného orgánu;
- v případě RR spolupředseda SZ, předseda ÚRK nebo FKK.
- Vyhlašovatel hlasování per rollam vyhlásí na základě vlastního rozhodnutí a dále vždy, pokud o to požádá alespoň ⅕ členů příslušného orgánu nebo organizační jednotky. Pro RR platí, že spolupředseda SZ jej vyhlásí pouze se souhlasem druhého spolupředsedy nebo na návrh PSZ a předseda ÚRK nebo FKK na základě usnesení daného revizního orgánu.
- Hlasování per rollam v MO, KO a RR předchází diskuze o předkládaném návrhu usnesení nebo navržených kandidátech, která je zahájena alespoň 48 hodin před vyhlášením hlasování, přičemž alespoň nepřetržitých 24 hodin musí připadat na pracovní den. Tato diskuze probíhá zpravidla na internetové platformě přístupné všem členům SZ nebo formou videokonference, která musí být svolána alespoň 24 hodin před svým začátkem a jejíž záznam je na tuto platformu před začátkem hlasování umístěn.
- Diskuzi vyhlašuje vyhlašovatel. V rámci diskuze jsou zejména zodpovězeny otázky, formulovány alternativní návrhy a původní návrh může být přeformulován za účelem dosažení konsensu; v případě volby jsou navrženi kandidáti, kteří se představí a zodpoví položené dotazy. V rámci diskuze může být podán návrh na svolání jednání orgánu nebo plenárního orgánu. Pokud tento návrh podpoří alespoň dva a zároveň alespoň ⅕ těch, kteří jsou oprávněni hlasovat, vyhlášené hlasování per rollam se ruší.
- Vyhlašovatel je povinen zahájit hlasování per rollam bez zbytečného odkladu tak, že rozešle všem, kteří jsou oprávněni hlasovat, a předsedovi revizního orgánu na stejné úrovni návrh usnesení a jeho zdůvodnění nebo jména navržených kandidátů, určí lhůtu pro hlasování a určí způsob hlasování, při kterém jsou zaznamenány odpovědi všech hlasujících tak, že je zajištěna možnost zpětné kontroly a, pokud se nejedná o tajné hlasování, veřejnost volby. Veřejné hlasování per rollam probíhá zpravidla e-mailem nebo pomocí internetové platformy přístupné všem členům SZ.
- Mezi zahájením a koncem lhůty pro hlasování per rollam musí být nejméně 48 hodin, z nichž alespoň 24 musí připadat na pracovní den. V případě, že výsledek hlasování ještě může být změněn zatím neodevzdanými hlasy, vyhlašovatel může v jeho průběhu hlasování prodloužit až na dvouapůlnásobek. Celková doba hlasování nesmí překročit 168 hodin.
- Výkonné orgány s výjimkou RR a revizní orgány mohou hlasovat per rollam i formou SMS zprávy na telefonní čísla všech svých členů a předsedy nebo jiného pověřeného člena revizního orgánu téže úrovně nebo v chatu, ke kterému mají všichni uvedení přístup. Lhůta pro takové hlasování nesmí být kratší než 12 hodin. Při hlasování ve věcech mediálních výstupů, které nesnesou odkladu, lze lhůtu zkrátit až na 30 minut. V případě hlasování per rollam s lhůtou kratší než 24 hodin musí být členové výkonného nebo revizního orgánu upozorněni na vyhlášení hlasování prostřednictvím SMS zprávy.
- V případě nečinnosti vyhlašovatele delší než 24 hodin lze pro zahájení hlasování nebo diskuze dle odst. 3 použít § 2/1.
- Po zahájení hlasování per rollam nelze podanému návrhu uplatnit pozměňovací návrhy či protinávrhy ani navrhovat další kandidáty. Pokud již hlasovali všichni členové orgánu, lze hlasování ukončit. Pokud již výsledek hlasování per rollam zatím neodevzdanými hlasy nemůže být změněn, může jeho vyhlašovatel oznámit jeho výsledek.
- Členové orgánu hlasují ve veřejném hlasování slovy „pro“, „proti“ nebo „zdržuji se“. V případě hlasování e-mailem musí být odpověď zaslána všem členům orgánu. Již podaný hlas nelze zpětně měnit. Většina potřebná k přijetí usnesení dle čl. 28. odst. 7 stanov se počítá ze ⅔ všech členů organizační jednotky a v ostatních případech a pro ZO ze všech členů orgánu nebo ZO. Volba je platná, pokud se jí zúčastní alespoň polovina členů orgánu nebo ⅓ organizační jednotky.
- Po ukončení hlasování per rollam vyhlašovatel vyhlásí bez zbytečného odkladu jeho výsledky stejným způsobem, jakým bylo hlasování vyhlášeno dle odst. 6.
- V případě tajného hlasování se použije § 25. Volební komisi v takovém případě určí vyhlašovatel, pokud hlasující orgán neurčí jinak.
- V případě volby může v jednom hlasování proběhnout pouze jedno kolo.
- Kterýkoli orgán si může usnesením stanovit vlastní pravidla pro hlasování per rollam, při zachování ustanovení odst. 2, 5, 6 a 8, a to i hlasováním per rollam dle obecných ustanovení tohoto jednacího řádu.
- Orgán může svým usnesením jednání přerušit. Tím se rozumí přerušení, které je delší než 2 hodiny, pokud není výslovně označeno jako přestávka.
- Na základě předchozího souhlasu orgánu může předsedající přerušit jednání, stane-li se orgán neusnášeníschopným a dosud nebyly projednány všechny body schváleného programu.
- Je-li jednání orgánu přerušeno na dobu neurčitou, datum a čas jeho pokračování se oznámí v souladu s § 3/3 a § 3/4 alespoň 5 dnů přede dnem pokračování jednání; výkonné a revizní orgány si mohou v odůvodněných případech stanovit kratší lhůtu.
- Je-li jednání orgánu přerušeno na dobu určitou, datum a čas jeho pokračování se oznámí v souladu s § 3/3 a § 3/4 nejpozději 5 dnů přede dnem pokračování jednání. V případě přerušení sjezdu se použijí lhůty uvedené v § 15/1 zkrácené na polovinu. Pokud bylo jednání přerušeno na kratší dobu, oznámí se výše uvedené bezprostředně po jeho skončení.
- Celková doba, po kterou může být jednání přerušeno, nesmí překročit 75 dní. Uplynutím této doby se jednání považuje za ukončené.
- Před uplynutím lhůty pro rozeslání pozvánky může s výjimkou sjezdu svolavatel jednání orgánu zrušit, jsou-li k tomu závažné důvody.
- Po uplynutí lhůty pro rozeslání pozvánky může svolavatel svolané jednání orgánu zrušit, pokud se z jednání písemně omluví tolik účastníků s hlasem rozhodujícím, že i při účasti všech ostatních účastníků by bylo jednání neusnášeníschopné, nebo tehdy, pokud zrušení jednání schválí orgán hlasováním per rollam.
- Bylo-li jednání orgánu svoláno na žádost ⅖jeho členů podle čl. 28 odst. 9 stanov, je možné jej zrušit pouze se souhlasem většiny členů, kteří o jeho svolání požádali.
- Ustanovení odst. 6 a 7 se použijí obdobně pro změnu místa mimo rámec obce nebo formy svolaného jednání, a to i pro sjezd s ohledem na § 15/2.
- Svolavatel může změnit způsob připojení dle § 3/7 či místo jednání v rámci jedné obce až do 24 hodin před začátkem jednání. V kratší lhůtě je to možné pouze tehdy, pokud to následným usnesením potvrdí ⅔členů orgánu. Svolavatel o změně informuje účastníky jednání stejným způsobem, jakým rozeslal pozvánku, a pokud ke změně došlo za méně jak 48 hodin před začátkem jednání, pomocí SMS či osobně.
- Kterýkoli orgán si může usnesením nebo ve vlastním jednacím řádu stanovit vlastní pravidla pro přerušení a zrušení svolaného jednání při zachování ustanovení odst. 5, 8 a při zachování lhůt uvedených v odst. 10.
- Z každého jednání orgánů se vypracovává zápis a zhotovuje se prezenční listina. S výjimkou sjezdu mohou být zápis včetně příloh a prezenční listina pouze elektronické v obtížně měnitelném formátu (například PDF); v takovém případě může být prezenční listina součástí zápisu a není nutné ji podepisovat anebo může být k zápisu připojen její sken či fotografie. Prezenční listina obsahuje jména a příjmení účastníků jednání a hostů a čas jejich příchodu a odchodu. Zápis pořizuje zapisovatel. V případě sjezdu vedeného pomocí videokonference prezenční listinu z online sjezdu vyhotovuje v elektronické podobě a zpřístupňuje k nahlížení mandátová komise. Bezprostředně po ukončení sjezdu bude prezenční listina uložena a vytištěna v HK jako součást zápisu.
- Za znění zápisu mají odpovědnost předsedající a ověřovatel, kterého na začátku jednání volí orgán z účastníků jednání s hlasem rozhodujícím. S výjimkou zápisu ze sjezdu postačuje elektronické ověření bez nutnosti fyzického podpisu.
- V zápisu se uvede název orgánu, místo jednání či použité technické prostředky v případě jednání online, čas jednání a jméno a příjmení předsedajícího, zapisovatele a ověřovatele .
- Zápis obsahuje všechna přijatá usnesení. Jejich předkladatel je v zápisu zaznamenán, pokud o to požádá. Obsahuje i všechna hlasovaná usnesení, která nebyla přijata, s vyznačením počtu hlasů. Zápis může obsahovat rozhodnutí přijatá konsenzem (bez hlasování). Obsahuje též přijaté úkoly a pověření a jeho nedílnou součástí jsou přílohy.
- Text usnesení, o kterých se nehlasovalo, a záznam rozpravy zápis neobsahuje, pokud orgán neurčí jinak, ale může obsahovat shrnutí rozpravy. Zápis z neveřejné části jednání obsahuje vždy záznam rozpravy.
- V průběhu jednání nebo bezprostředně po něm si účastník může vyžádat, aby se v zápisu uvedla jím poskytnutá stručná formulace jím vyřčeného stanoviska, anebo aby se tam jeho stanovisko neuvedlo.
- Přijatá usnesení jsou označena počtem hlasů „pro“, „proti“, „zdržuji se“. Jmenovitě se uvádějí jen ti hlasující, kteří o to výslovně požádají, nebo všichni hlasující, pokud je důsledkem usnesení výkonných orgánů na místní, městské a krajské úrovni nakládání s majetkem ve vyšším plnění než 5 000 Kč (pro rámcové volební položkové rozpočty 100 000 Kč) a pro usnesení výkonných orgánů na republikové úrovni 20 000 Kč (pro rámcové volební položkové rozpočty 200 000 Kč).
- Schválená usnesení poskytuje návrhová komise zapisovateli nejpozději bezprostředně po skončení jednání.
- Pokud není určeno jinak, zápis se vyhotoví a rozesílá do čtrnácti dnů po skončení jednání všem adresátům pozvánky a HK. Za vyhotovení, rozeslání a archivaci zápisu je odpovědný předseda orgánu, na jehož jednání vznikl, v případě plenárních orgánů předseda výkonného orgánu na stejné úrovni a v případě RR a sjezdu spolupředseda SZ.
- Zápis z neveřejné části jednání (§ 5/7) se zpřístupňuje jen členům jednajícího orgánu a členům příslušného a vyššího revizního orgánu. Tato část zápisu se uchovává odděleně od hlavního zápisu jednání. Po odpadnutí důvodů, pro které bylo jednání nebo jeho část označeno jako neveřejné, se zápis nebo jeho neveřejná část zpřístupní.
- Zápis z veřejné části jednání umisťuje HK na internetovou platformu přístupnou všem členům SZ s výjimkou zápisu z jednání na místní úrovni, který zpřístupňuje na vyžádání.
- Orgán, jehož předseda je odpovědný za archivaci zápisu podle odst. 9, uchovává zápis alespoň pět let. HK uchovává zápis trvale, přičemž v tištěné podobě uchovává trvale i zápis ze sjezdu a alespoň pět let zápis z jednání ostatních orgánů na republikové úrovni.
- V případě jednání online je pořizovaný zápis zpravidla zpřístupněn všem účastníkům jednání formou sdíleného dokumentu, pokud to technické podmínky dovolí. Součástí takto zpřístupněného zápisu jsou po dobu jednání informace o tom, jakým způsobem je možné komunikovat s pracovními orgány.
- V případě, že přerušené jednání pokračuje až po uplynutí lhůty pro vyhotovení zápisu, vyhotoví se ověřený zápis z první části jednání, který se posléze stane součástí zápisu z celého jednání. V případě, že jednání orgánu bylo neusnášeníschopné, může být z tohoto jednání namísto zápisu vyhotoven stručný záznam, pokud je to účelné. Pro jeho rozeslání a archivaci platí obdobná ustanovení jako u zápis.
- Výsledky hlasování per rollam se připojí k zápisu z nejbližšího budoucího jednání dotyčného orgánu nebo se o nich vyhotoví samostatný zápis, přičemž ten, kdo hlasování vyhlásil, je zapisovatelem a určí ověřovatele. Výsledky hlasování per rollam vyhlášeného bezprostředně po ukončení jednání orgánu nebo v jeho průběhu se připojí k zápisu z tohoto jednání.
- Vyjde-li po ověření zápisu najevo, že obsahuje zjevné nebo závažné chyby, provede zapisovatel nebo předseda orgánu opravu zápisu a ověřovatel tuto opravu ověří. Z opraveného zápisu musí být seznatelná původní podoba zápisu a datum opravy zápisu. O opravě se vyrozumí bezprostředně po provedení a ověření opravy účastníci jednání; ostatní příjemci zápisu pak nejpozději spolu se zápisem z nejbližšího jednání daného orgánu.
- Svolávací dopis na konferenci rozesílá předseda KO či MO všem členům KO či MO nejpozději jeden měsíc před konáním konference a nejpozději jeden týden před konáním konference, je-li konference svolána s klíčem 1 : 1.
- Pokud o svolání požádají alespoň ⅖ všech ZO, konference musí být svolána tak, aby se konala do 45 dnů od doručení žádosti.
- Je-li v průběhu jednání KK nebo bezprostředně v návaznosti na toto jednání vyhlášeno hlasování per rollam, neskončí mandát delegátů dříve, než dojde k ukončení tohoto hlasování.
- Pro přípravu a konání městské konference se použijí obdobně ustanovení pro přípravu a konání KK.
V případě konání řádného sjezdu rozesílá PSZ všem členům SZ:
- nejpozději dva měsíce před zahájením sjezdu svolávací dopis;
- nejpozději měsíc před zahájením sjezdu materiály k projednání;
- nejpozději dva týdny před zahájením sjezdu pozvánku.
- Jednání sjezdu může být svoláno jako videokonferenční pouze tehdy, pokud existují závažné vnější okolnosti, které neumožňují uskutečnit sjezd za osobní přítomnosti delegátů nebo za nichž by toto jednání bylo spojeno s velkými obtížemi. Konání sjezdu videokonferenční formou musí schválit RR ⅗ většinou hlasujících.
- Program jednání prvního sjezdu v daném kalendářním roce vždy obsahuje zprávu o hospodaření, zprávu o činnosti PSZ a zprávu o činnosti ÚRK.
- Zápis podepisuje zástupce pracovního předsednictva, spolupředsedové SZ a ověřovatel. Zápis v elektronické podobě rozešle nebo nechá rozeslat jeden ze spolupředsedů SZ do jednoho měsíce od skončení sjezdu.
- Kromě zápisu je z průběhu jednání sjezdu pořizován zvukový záznam, který se archivuje v HK po dobu 10 let.
- Svolávací dopis pro jednání RR musí být rozeslán alespoň 21 dnů předem. V případě, že není možné z politických důvodů snést odklad (například schválení koaliční smlouvy, konání primárních voleb ve zrychleném a expresním režimu a podobně) lze tuto lhůtu zkrátit na 5 dní.
- Přípravu jednání RR organizuje PSZ. Do zvolení pracovního předsednictva je předsedajícím spolupředseda SZ.
- Pokud PSZ, ÚRK, FKK, ombudsman nebo alespoň tři členové RR navrhnou bod jednání, musí být tento bod zařazen do návrhu programu nejbližšího jednání RR a spolu s ním rozeslány materiály, které se k němu vážou.
- MKO, RKO nebo PSZ stanoví klíč pro volbu delegátů nejpozději v den svolání MK, KK nebo sjezdu tak, že každé ZO připadne jeden delegát na určitý započatý počet jejích členů. Klíč se definuje číselným poměrem, tedy např. jako 1 : 8 (jeden delegát za každých započatých osm členů ZO).
ZO volí zpravidla delegáty konference po jejím svolání a delegáty sjezdu vždy po jeho svolání s těmito výjimkami:
- ZO může delegáty sjezdu zvolit také po uplynutí 8 měsíců po skončení předchozího sjezdu, po přijmutí rozhodnutí o svolání sjezdu nebo po vzniku povinnosti svolat mimořádný sjezd;
- pokud ZO přijme usnesení, že volbu delegátů neprovede, její předseda jej předloží MKO, RKO nebo PSZ;
- volí-li ZO delegáty sjezdu nebo konference před jejich svoláním, odst 3. se použije obdobně s výjimkou písm. d), které se použije pouze tehdy, pokud původní volba proběhla více než tři měsíce před jejich konáním a zároveň v případě sjezdu byla žádost dle písm. d) podána nejpozději čtyři týdny před jeho konáním;
- ZO může již zvolené delegáty odvolat a zvolit nové, je-li tento bod součástí pozvánky na schůzi ZO nebo je-li navržen účastníkem jednání nejpozději dva dny po rozeslání pozvánky na schůzi ZO. K odvolání delegátů může dojít nejpozději deset dnů před konáním konference a čtyři týdny před konáním sjezdu.
Platnost mandátu delegátů konference trvá šest měsíců, kdy platí, že:
pokud delegáti nebyli zvoleni v pořadí a počet delegátů, kteří mají platný mandát, přesahuje počet delegátů, na něž má ZO nárok, tak buď:
- platnost jejich mandátu zanikne,
- nebo se svého mandátu před konáním konference někteří delegáti vzdají, aby se tyto počty alespoň vyrovnaly;
- náhradníci se stávají delegáty dle zvoleného pořadí, kdy se písm. a) použije obdobně;
- delegáti, kteří dle pořadí přesahují počet delegátů, na něž má ZO nárok, se stávají náhradníky;
- předseda ZO zajistí zahájení volby nových delegátů, pokud o to požádá kterýkoli člen ZO, kdy tato žádost, jíž zaniká mandát původních delegátů a náhradníků, musí být podána alespoň dva týdny před konáním konference;
- ZO se může jednorázově nebo trvale usnést, že mandát zvolených delegátů konference zaniká jejím koncem.
- Při volbě delegátů se početní stav dané ZO, z něhož se podle klíče určuje počet delegátů, sníží o počet členů dané ZO, kteří se MK, KK či sjezdu účastní podle čl. 14 odst. 6 písm b) a c) stanov v případě MK, podle čl. 15 odst. 5 písm. b), c), d) a e) stanov v případě KK a podle čl. 16 odst. 5 písm. aú bod. /2. a 3. v případě sjezdu.
- Rozhodným dnem pro stanovení počtu delegátů konference dle stanoveného klíče je den svolání konference. Rozhodným dnem pro stanovení počtu delegátů sjezdu dle stanoveného klíče je kalendářní den 9 měsíců před zahájením sjezdu. Členové ZO, jejichž členství v SZ vzniklo nebo bylo obnoveno po rozhodném dni, se do počtu členů ZO nezapočítají, mohou však být zvoleni za delegáty. Pokud člen po rozhodném dni přestoupil do jiné ZO, započítává se do počtu členů ZO, jejímž byl členem v den rozeslání klíče pro volbu delegátů sjezdu. V případě sjezdu se do počtu členů ZO nezapočítají rovněž osoby, jejichž členství zaniklo v době od rozhodného dne do dne svolání sjezdu. ZO založená po rozhodném dni pro stanovení počtu delegátů konference či sjezdu může zvolit jednoho delegáta s hlasem poradním.
- U zvolených delegátů sjezdu nezaniká při přestupu do jiné ZO mandát stejně jako u zvolených delegátů KK, pokud zůstávají členy dané KO.
- Je-li počet členů SZ, kteří jsou členy ZO, roven nebo menší 600, je klíč sjezdu stanoven tak, aby se počet delegátů co nejvíce blížil číslu 150; za každých dalších 50 členů ZO se toto číslo zvyšuje o 6. PSZ může se souhlasem RR klíč zvýšit či snížit o jedna a s ⅔ souhlasem RR stanovit klíč 1 : 1.
- Pokud je MK, KK či sjezd svolán s klíčem 1 : 1, jsou všichni členové příslušné organizační jednotky delegáty s hlasem rozhodujícím a volby delegátů v rámci ZO se neuskuteční. Rozhodným dnem pro určení počtu delegátů je v tomto případě vždy den svolání konference nebo sjezdu.
Zvolený delegát konference či sjezdu může být zastoupen zvoleným náhradníkem. Místo neregistrovaných delegátů se mohou registrovat přítomní náhradníci v určeném pořadí:
- v případě omluvy delegáta svolavateli nebo jím pověřené osobě před zahájením jednání;
- 10 minut po ustavení mandátové komise nebo po zahájení pokračování jednání, pokud zvolený delegát neoznámil svolavateli nebo jím pověřené osobě, že na jednání dorazí později (oznámení lze provést i pomocí SMS zprávy);
- 30 minut po ustavení mandátové komise nebo zahájení pokračování jednání.
- Nahrazený delegát se stává prvním náhradníkem. Nahrazený náhradník zůstává náhradníkem.
- V průběhu jednání je náhrada zvoleného a registrovaného delegáta za náhradníka možná, pokud s tím delegát osobně vysloví souhlas mandátové komisi.
- V případě, že bylo jednání přerušeno, ZO může zvolit nové náhradníky, kteří se zařadí na konec pořadí.
- Delegát konference a sjezdu prokazuje své členství a oprávněnost k účasti na jednání zápisem o volbě delegátů své ZO. Mandátová komise může rozhodnout o oprávněnosti k účasti na jednání i na základě jiných podkladů, evidence členů HK, čestného prohlášení nebo osobního svědectví jiného účastníka schůze ZO, na kterém proběhla volba delegátů, nebo předsedy ZO.
¶ § 18 Podávání kandidatur, způsob a průběh voleb
- Nerozhodne-li orgán jinak, podávají se nejprve návrhy kandidátů, a to vždy veřejně a přímo, jménem člena SZ – předkladatele návrhu. Kandidát, který byl navržen jiným účastníkem jednání než sám sebou, s kandidaturou vysloví souhlas, nebo ji odmítne. Poté, byl-li podán odůvodněný návrh na veřejnou volbu (aklamaci), například tehdy, je-li počet kandidátů totožný s počtem mandátů, nebo na volbu podle § 21/5 a nemají-li vůči tomu kandidáti námitky, rozhodne orgán o tomto návrhu. Jinak platí, že volba je tajná.
- Tajné volby řídí a jejich výsledky vyhlašuje předseda volební komise. Veřejné volby a volbu podle § 21/5 řídí předsedající, pokud orgán nerozhodne, že i tuto volbu bude řídit předseda volební komise. Předsedající nechá zvolit volební komisi podle § 6/1/d) nejpozději bezprostředně poté, co je zřejmé, že volba bude tajná nebo poté, co orgán rozhodne, že volbu bude řídit volební komise.
- Pokud to nevyplývá z vnitřních předpisů SZ nebo z povahy a možností volby, orgán rozhodne, zda bude volit dle § 21, § 22, § 23, 23 nebo § 24.
- Každému kandidátovi přidělí volební komise losem pořadové číslo. V tomto pořadí přednesou kandidáti svůj projev a stručně odůvodní, proč kandidují. V tomto pořadí jsou též kandidáti uvedeni na hlasovacím lístku nebo jsou jim v tomto pořadí přiřazena tlačítka na hlasovacím zařízení.
Na spolupředsedu SZ může kandidovat každý člen SZ, jehož nominaci podpoří alespoň:
- dvě krajské konference;
- osm procent zvolených delegátů sjezdu;
- čtyři procenta členů SZ.
Na místopředsedu SZ, člena PSZ a náhradníka člena PSZ může kandidovat každý člen SZ, který na témže sjezdu kandidoval na spolupředsedu SZ, nebo jehož nominaci podpoří alespoň:
- jedna krajská konference;
- čtyři procenta zvolených delegátů sjezdu;
- dvě procenta členů SZ.
- Podpora nominace kandidáta na spolupředsedu SZ nebo člena PSZ se prokáže zejména projevením vůle jednotlivých členů nebo delegátů na internetové platformě přístupné všem členům SZ nebo seznamem delegátů dodaným v průběhu sjezdu pracovnímu předsednictvu, které s ním seznámí sjezd. Pro určení počtu delegátů a členů, kteří musí nominaci podpořit, se § 17/5 použije obdobně. Údaj o tomto počtu je součástí svolávacího dopisu sjezdu.
- Pro každé kolo voleb zajistí volební komise jednotné hlasovací lístky, nezaměnitelné s hlasovacími lístky pro jiné volby či jiné kolo voleb. Účastníkům jednání s hlasem rozhodujícím (dále jen účastníci voleb) vydá volební komise hlasovací lístky a zároveň eviduje, kterým účastníkům voleb lístek vydala.
Hlasovací lístek obsahuje:
- pro alternativní hlasování a volbu jedním přenosným hlasem dle § 23 jména všech kandidátů a pokyny k hlasování dle vzoru hlasovacího lístku uvedeného v Příloze č. 1;
- pro většinovou jednomandátovou volbu dle § 21 a pro většinovou vícemandátovou volbu dle § 23 jména a volební komisí přidělená pořadová čísla všech kandidátů.
- Účastníkům voleb mohou být též vydány nepotištěné hlasovací lístky, na něž sami uvedou jména kandidátů. V tom případě je povinností volební komise zajistit, aby v prostoru pro hlasování byl viditelně umístěn seznam všech kandidátů pro příslušné kolo volby a v případě alternativního hlasování nebo volby jedním přenosným hlasem zároveň pokyny k hlasování uvedené v Příloze č. 1.
Hlasem se rozumí:
- v případě tajné volby platný hlasovací lístek odevzdaný účastníkem voleb dle odst. 6;
- v případě veřejné volby účastník hlasování, který se vyslovil pro jednu z variant hlasování uvedených v § 8/3;
- v případě jednomandátové většinové volby konané pomocí hlasovacího zařízení (§ 21/5) zmáčknutí tlačítka na tomto hlasovacím zařízení.
- Účastníci většinových voleb dle § 21 (s výjimkou volby podle § 21/5) nebo § 22 hlasují zakroužkováním pořadového čísla vybraných kandidátů či vybraného kandidáta na hlasovacím lístku. V případě uvedeném v § 21/3 hlasují napsáním příjmení, případně jména a příjmení vybraných kandidátů či vybraného kandidáta či příjmení a jména.
- Účastníci volby dle § 23 hlasují v souladu s pokyny k hlasování uvedenými v Příloze č. 1, jinak je hlas neplatný.
- Při většinové jednomandátové volbě dle § 21 se na hlasovacím lístku zakroužkuje, případně jmenovitě uvede nejvýše jeden kandidát, jinak je hlas neplatný.
- Při většinové vícemandátové volbě dle § 22 se na hlasovacím lístku zakroužkuje, případně jmenovitě uvede nejvýše tolik kandidátů, jaký je počet členů voleného orgánu, jinak je hlas neplatný.
- Hlasovací lístek vhodí účastník volby do uzavřené schránky pod dohledem členů volební komise.
¶ § 21 Většinová jednomandátová volba
- Kandidát je zvolen, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu hlasů nezíská, koná se druhé kolo voleb. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů.
- Pokud ani ve druhém kole nezíská žádný kandidát nadpoloviční většinu hlasů, konají se nové volby.
- Je-li na funkci navržen pouze jeden kandidát a neobdrží nadpoloviční většinu hlasů, volební komise vyhlásí nové volby.
- Při rovnosti hlasů na druhém, třetím a případných dalších místech rozhodne o postupu do druhého kola doplňkové kolo mezi těmito kandidáty, kdy do druhého kola postupuje ten kandidát, který v něm získá nejvíce hlasů. Pokud i v doplňkovém kole nastane rovnost hlasů a zároveň nedojde k eliminaci alespoň jednoho kandidáta, který dostane méně hlasů než ostatní kandidáti, , rozhodne se mezi kandidáty losem; v opačném případě se koná další doplňkové kolo.
- V případě, že účastníci jednání mají k dispozici technicky spolehlivá hlasovací zařízení a je dostatečně zajištěna tajnost hlasování, může orgán rozhodnout, že většinová jednomandátová volba bude probíhat pomocí těchto hlasovacích zařízení. V takovém případě je každému kandidátovi přiřazeno tlačítko na hlasovacím zařízení odpovídají pořadovému číslu kandidáta určeného podle § 18/4. Volba probíhá zmáčknutím tlačítka na hlasovacím zařízení. Orgán může určit, že pomocí hlasovacího zařízení bude možné vyjádřit i volbu proti všem kandidátům a v takovém případě přidělí této možnosti tlačítko na hlasovacím zařízení.
¶ § 22 Většinová vícemandátová volba
- V prvním a druhém kole jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získají nadpoloviční většinu platných odevzdaných hlasů.
- Pokud je po prvním kole počet zvolených kandidátů nižší než počet příslušných mandátů, vyhlásí volební komise druhé kolo voleb. Do tohoto druhého kola postupují nezvolení kandidáti, kteří získali v prvním kole alespoň 25 procent hlasů. Pokud ani druhé kolo nevedlo k obsazení všech mandátů, koná se třetí kolo.
- Do třetího kola postupují ti nezvolení kandidáti z druhého kola, kteří v něm získali alespoň 30 procent hlasů. Ve třetím kole jsou zvoleni kandidáti, kteří obdrží více než 40 procent hlasů.
- Pokud je počet kandidátů, kteří v prvním či ve druhém kole získají nadpoloviční většinu hlasů, respektive více než 40 procent hlasů ve třetím kole, vyšší než počet dosud neobsazených mandátů, jsou zvoleni ti, kteří v daném kole obdrželi více hlasů. Nelze-li takto obsadit mandáty kvůli rovnosti hlasů mezi kandidáty, jsou zvoleni ti, kteří obdrželi více hlasů v předchozím, případně v prvním kole voleb. Nastala-li tato situace po prvním kole voleb nebo pokud měli tito kandidáti ve všech kolech stejné množství hlasů, koná se mezi těmito kandidáty doplňkové kolo voleb. Pokud i v něm dojde k rovnosti hlasů, rozhodne los.
- Pokud ani po třetím kole nejsou obsazeny všechny mandáty, konají se na dosud neobsazené mandáty nové volby. Orgán může rozhodnout, že v nových volbách nemohou kandidovat kandidáti, kteří v prvním kole předchozí volby nezískali alespoň 20 procent hlasů.
- Volí-li se veřejně, hlasuje se o každém z kandidátů odděleně, pokud o to požádá alespoň jeden z nich.
- Volbu jedním přenosným hlasem lze použít pouze při volbě více mandátů.
- Každý platný hlasovací lístek má váhu, která určuje důležitost daného hlasu při zpracování. Na počátku zpracování mají všechny hlasovací lístky váhu 1, během zpracování se jejich váha může snižovat.
- Počtem hlasů pro kandidáta se rozumí součet vah platných hlasovacích lístků, na nichž má tento kandidát nejvyšší preferenci.
- Kandidát je zvolen, pokud počet hlasů pro něj překročí kvótu. Kvóta při obsazování určitého mandátu je rovna podílu počtu platných odevzdaných hlasovacích lístků ku děliteli. Pokud záleží na pořadí obsazovaných mandátů, je dělitelem počet mandátů předtím v této volbě obsazovaných zvýšený o počet stejných mandátů jako právě obsazovaný mandát a o jedna. Stejný mandát má stejnou „důležitost“, například u tzv. řadových členů RKO nebo PSZ. Pokud nezáleží na pořadí obsazovaných mandátů, je dělitelem počet volených mandátů zvýšený o jedna.
- Přesáhne-li počet hlasů pro kandidáta kvótu, přenášejí se nespotřebované hlasy na kandidáta s následující preferencí. Pokud počet hlasů pro žádného z kandidátů nepřesáhne kvótu, je kandidát s nejnižším počtem hlasů vyřazen ze sčítání. Jeho hlasy se přenášejí na kandidáty s následující preferencí. Podrobnosti postupů dle tohoto odstavce stanoví Příloha č. 2.
- Pokud záleží na pořadí zvolených kandidátů, získávají kandidáti mandáty v pořadí podle klesající podpory. Pokud záleží na pohlaví zvolených kandidátů, při obsazování posledních mandátů v pořadí jsou vyřazeni kandidáti již dostatečně zastoupeného pohlaví. Podrobnosti postupů dle tohoto odstavce stanoví Příloha č. 3.
- Pokud po ukončení zpracování hlasovacích lístků nejsou obsazeny všechny mandáty, koná se na neobsazené mandáty nová volba.
Pro sčítání hlasů se používá počítačový program, který splňuje pravidla pro sčítání hlasů uvedená v Přílohách č. 2 a 3 a je dostupný ke stažení na veřejně dostupné webové stránce. Volební komise je povinna na vyžádání poskytnout kterémukoli delegátovi:
- kompletní zdrojové texty všech použitých počítačových programů;
- všechny použité počítačové programy ve spustitelném tvaru;
- popis nastavení všech jejich parametrů a použitou metodiku zpracování;
- po vyhlášení výsledků volby též úplné soubory obsahující údaje ze všech hlasovacích lístků včetně popisu jejich datového formátu.
- Alternativní hlasování lze použít pouze pro jednomandátovou volbu.
- Kandidát je zvolen, pokud počet hlasů pro něj překročí polovinu odevzdaných hlasů.
- Počet hlasů pro kandidáta je roven počtu hlasovacích lístků, kde je uveden jako první v pořadí; tento počet se navyšuje dle odst. 5.
- Vyhodnocení volby probíhá v po sobě následujících kolech, dokud není někdo zvolen či dokud nejsou vyřazeni všichni kandidáti.
- Pokud v daném kole není nikdo zvolen, vyřadí se kandidát, který získal nejméně hlasů, a hlasy pro něj se přiřadí těm dosud nevyřazeným kandidátům, jejichž pořadí na hlasujícím lístku následovalo pořadí vyřazeného kandidáta. V případě, že v některém kole má více kandidátů shodný nejmenší počet hlasů, je vyřazen kandidát s menším počtem prvních, event. druhých (třetích) preferencí.
- Pokud i po vyřazení všech kandidátů není nikdo zvolen, koná se nová volba.
- Sčítání hlasů může proběhnout ručně nebo pomocí počítačového programu; § 23/8 a § 27/2 se použije obdobně.
- Systém Belenios je třeba používat tak, aby tajnost hlasu zůstala zachována a s volbou nebylo možné manipulovat.
- Pomocí systému Belenios je možné uspořádat volbu pomocí § 21 až § 24. V případě volby dle § 23 nebo §24 se hlasovací lístky vyhodnotí dle § 23/8 nebo § 24/7.
- Systém Belenios je možné použít na adrese provozované jeho vývojáři nebo na systémech SZ.
- Volbu spravuje volební komise, jejíž předseda zastává roli administrátora a další členové roli garantů. Volební komise v ZO musí být alespoň dvoučlenná a v ostatních případech alespoň tříčlenná.
- Volební komise ve spolupráci s mandátovou komisí v průběhu jednání zpřístupní za účelem ověření správnosti údajů všem účastníkům jednání seznam všech, kteří jsou oprávněni volit, a jejich e-mailových adres, které účastníci použijí pro odevzdání hlasovacího lístku. Seznam průběžně aktualizuje v na základě oprávněných námitek. Hlasování nelze zahájit, dokud nejsou vypořádány všechny případné námitky ohledně obsahu tohoto seznamu. V případě volby mimo jednání dle § 11 bude tento seznam zpřístupněn alespoň 48 hodin před zahájením hlasování.
- Volební komise během jednání umožní odevzdávat hlasovací lístky alespoň pět minut. Minutu před koncem této lhůty se předseda volební komise účastníků jednání zeptá, zda již všichni odvolili. Pokud kdokoliv, kdo je oprávněný volit, oznámí, že se mu zatím nepodařilo odvolit, volební komise lhůtu i opakovaně prodlouží až do celkové délky alespoň patnácti minut. V případě, že je zvýšený počet voleb v jednom hlasování, lhůty se přiměřené prodlouží. V případě volby mimo jednání dle § 11 se lhůta na hlasování řídí § 11/7.
- Po skončení volby předseda volební komise předá zapisovateli archiv volby, který představuje přílohu zápisu.
- PSZ zodpovídá za to, aby na internetové platformě přístupné všem členům SZ byl dostupný srozumitelný návod, jak systém Belenios používat.
- Výsledky každého kola voleb vyhlašuje předseda volební komise.
- Na sjezdu volební komise o výsledcích voleb vyhotovuje zprávu, která je přílohou zápisu a kterou podepisují všichni její členové. Přílohou zprávy o výsledcích voleb jedním přenosným hlasem dle § 23 a alternativním hlasováním dle § 24 v případě, že k vyhodnocení voleb byl použit počítačový program, je vstupní soubor s přiřazenými preferencemi kandidátů na hlasovacích lístcích a výpis průběhu zpracování. V ostatních případech je výsledek voleb součástí zápisu.
- Hlasovací lístky se archivují v zapečetěném obalu do příštího jednání daného orgánu a v případě sjezdu alespoň jeden rok. V případě pochybnosti o správnosti provedeného hlasování je možno ji vyvrátit přepočítáním nebo ověřením hlasovacích lístků. Pečeť se odstraňuje jen v přítomnosti zástupce příslušného revizního orgánu. Po ověření a přepočítání se hlasovací lístky znovu zapečetí.
- Povinností volební komise sjezdu je uložit všechny údaje uvedené v § 23/8 po skončení voleb v elektronické podobě na datový nosič a tento nosič společně s hlasovacími lístky předat k archivaci podle odst. 1.
Vzor hlasovacího lístku ke stažení:
jednací_řád_strany_zelených_2021_12_21_ke_stažení_příloha_1_k_elektronické_editaci.odt
jednací_řád_strany_zelených_2021_12_21_ke_stažení_příloha_1_k_vyplnění_ručně.odt
jednací_řád_strany_zelených_2021_12_21_ke_stažení_příloha_1_k_vyplnění_ručně.pdf
Postup zpracování hlasů jedním přenosným hlasem ve volbě podle § 23/5:
Všeobecná pravidla a definice:
- Výpočty se konají s přesností na alespoň pět desetinných míst.
- Nejvyšší preferencí na hlasovacím lístku se rozumí nejnižší číslo na hlasovacím lístku přidělené účastníkem volby.
- Při zahájení sčítání mají všechny hlasovací lístky váhu rovnu jedné.
- Počet hlasů pro kandidáta se rovná součtu vah všech hlasovacích lístků, na nichž má kandidát nejvyšší preference ze všech kandidátů.
- Sčítání hlasů končí, když jsou všichni kandidáti vyřazeni ze zpracování.
- Pokud je kandidát vyřazený, k jemu přiřazeným preferencím se nepřihlíží.
- V případě rovnosti počtu hlasů v průběhu zpracování je rozhodující počet hlasů při zahájení zpracování. Pokud je i tento počáteční počet hlasů stejný, je zvolen ten, který byl vylosován pro vyšší umístění na hlasovacím lístku dle § 18/4 či případně vyřazen ten, který byl vylosován pro nižší umístění na hlasovacím lístku dle § 18/4.
- Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem hlasů, pokud překročí kvótu. Váhy hlasovacích lístků, které byly započteny do jeho počtu hlasů, jsou přepočítané podle následujícího vzorce:
- stávající váha hlasovacího lístku
- násobená [počtem hlasů pro zvoleného kandidáta sníženým o Kvótu]
- dělená počtem hlasů zvoleného kandidáta.
Po přepočtu vah hlasovacích lístků je zvolený kandidát vyřazen z dalšího zpracování.
- Pokud žádný z kandidátů nemá počet hlasů vyšší než je Kvóta, je kandidát s nejnižším počtem hlasů vyřazen.
Postup sčítání hlasů jedním přenosným hlasem ve volbě podle § 23/6:
Pořadí volených mandátů se určí podle následujících principů:
- předseda voleného orgánu je první v pořadí;
- pořadí mezi místopředsedy je stejné jako pořadí, ve kterém zastupují předsedu;
- členové orgánu bez funkce v orgánu jsou poslední v pořadí;
- mandáty, se kterými je spojená stejná funkce v orgánu, mají stejné pořadí;
- mandáty, se kterými není spojená žádná funkce v orgánu, mají stejné pořadí;
- orgán, který volí, určí případně pořadí ostatních volených funkcí v orgánu.
- Zpracování v každém cyklu probíhá v krocích 1 a 2. Pouze první cyklus začíná krokem 2, na jehož začátku má každý hlasovací lístek váhu rovnající se 1. V každém cyklu je při zpracování v kroku 2 obsazován jeden mandát. V jednom cyklu se používá stejná kvóta v obou krocích. Zpracování v každém kroku probíhá podle Přílohy č. 2 s následujícími modifikacemi:
Krok 1:
- Zahájí se nové zpracování podle Přílohy č. 2.
- V tomto kroku nemůže žádný kandidát získat mandát.
- Kandidáti, kteří získali mandát v kroku 2 v předchozích cyklech, se účastní zpracování tak, že jim tento mandát nemůže být odňat, a při posuzování počtu hlasů dle odst. 3 Přílohy č. 2 se k jejich počtu hlasů nepřihlíží.
- Části vah hlasů pro kandidáty s mandátem, které by byly využity na získání mandátu v tomto kroku dle odst. 2 Přílohy č. 2, se nepočítají do nového zpracování v kroku 2.
- Postup dle odst. 2 Přílohy č. 2 není aplikován na kandidáty bez mandátu.
- Kandidáti bez mandátu, kteří se voleb v kroku 2 v předchozím cyklu nezúčastnili, jsou úvodem ze zpracování vyřazeni.
Krok 2:
- Zahájí se nové zpracování dle Přílohy č. 2.
- Váhy hlasovacích lístků po ukončení kroku 1 jsou brány jako výchozí.
- Kandidáti, kteří získali mandát v kroku 2 v předchozích cyklech, jsou vyřazeni z tohoto zpracování.
- V tomto kroku se neaplikují postupy dle odst. 2 a 3 Přílohy č. 2, místo toho jsou kandidáti s nejnižším počtem hlasů postupně vyřazeni.
- Kandidát získává další mandát v pořadí volených mandátů, pouze pokud počet hlasů pro něj přesáhne kvótu a zároveň se stane jediným kandidátem, který není vyřazen.
- Pokud by v tomto kroku mohlo dojít k porušení čl. 10 stanov, jsou kandidáti více zastoupeného pohlaví na jeho začátku vyřazeni.
- Vyřazeni na začátku tohoto kroku jsou také kandidáti, jejichž zvolení by obnášelo porušení jiných pravidel, kterým se volící orgán řídí.
- Pokud jsou všichni kandidáti vyřazeni a žádný z nich nepřekročil kvótu, je daný mandát neobsazený.
jednací_řád_strany_zelených_2021_12_21_ke_stažení.odt
jednací_řád_strany_zelených_2021_12_21_ke_stažení.pdf