Ve znění schváleném RR dne 27. 11. 2022.
Tento revizní řád upravuje:
- postupy revizních orgánů Strany zelených (dále jen „RO“) při revizní činnosti;
- práva a povinnosti RO a jejich členů při revizní činnosti;
- práva a povinnosti orgánů a členů Strany zelených při revizní činnosti a
- vztahy mezi RO a vztahy uvnitř kolektivních RO.
Revizní činností je zejména:
- kontrola hospodaření a administrativní činnosti strany a jejích organizačních jednotek, jakož i kontrola dodržování vnitřních předpisů a plnění usnesení orgánů strany dle čl. 22 odst. 4 písm. a)–c) Stanov SZ (dále jen „kontrola“);
- rušení rozhodnutí orgánů SZ a výsledků jejich voleb dle čl. 22 odst. 3 Stanov SZ a podávání návrhů opatření k nápravě zjištěných nedostatků dle čl. 22 odst. 4 písm. d) Stanov SZ (dále jen „nápravná činnost“, popřípadě „náprava“);
- dozor nad dodržováním vnitřních předpisů na jednáních stranických orgánů, včetně dozoru nad podáváním zpráv o činnosti a zpráv o hospodaření (dále jen „dozor“) a
- navrhování či udělování pořádkových opatření dle čl. 11 Stanov SZ (dále jen „pořádková činnost“) a výklad vnitřních předpisů dle čl. 22 odst. 11 písm. a) Stanov SZ a navrhování vnitřních předpisů dle čl. 22 odst. 11 písm. f) Stanov SZ (dále jen „předpisová činnost“).
Revizorem je:
- revizor ZO;
- revizor MO;
- člen krajské revizní komise pověřený touto komisí revizní činností;
- člen Ústřední revizní komise pověřený touto komisí revizní činností a
- člen Finanční kontrolní komise pověřený touto komisí revizní činností.
- Garanční komisí je revizní komise, která pověřila svého člena revizní činností. KRK je dále garanční komisí při revizní činnosti revizorů ZO a MO.
- V působnosti revizora ZO je revizní činnost zaměřená na orgány příslušné ZO a na pokladníka ZO.
- V působnosti revizora MO je revizní činnost zaměřená na orgány příslušné MO a na pokladníka MO.
- V působnosti KRK je revizní činnost zaměřená na orgány příslušné KO, na pokladníka KO, a pokud to tento řád stanoví, i na orgány MO a ZO a jejich pokladníky. KRK dále plní funkci nadřízené revizní komise vůči revizorům ZO a revizorům MO v daném kraji.
- V působnosti ÚRK je revizní činnost zaměřená na orgány SZ republikové úrovně, na administrativní činnost hlavní kanceláře a hlavního manažera, a pokud to tento řád nebo jiný vnitřní předpis SZ stanoví, i na činnost dalších orgánů SZ. V působnosti ÚRK není kontrola hospodaření. ÚRK dále plní funkci nadřízené revizní komise vůči KRK ve věcech, kde ji neplní FKK dle odst. 5, a dále plní funkci nadřízené revizní komise vůči FKK v procesních otázkách.
- V působnosti FKK je kontrola hospodaření SZ jako celku a hospodářské činnosti hlavní kanceláře a hlavního manažera, a dále v odůvodněných případech i kontrola hospodaření všech orgánů a organizačních jednotek SZ. FKK dále plní funkci nadřízené revizní komise vůči KRK ve věcech kontroly hospodaření.
- Hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo není-li RO příslušný dle odst. 1–3 ustaven nebo je nefunkční, převezme v dané věci jeho působnost nadřízená revizní komise.
- Působnost RO při rozhodčím řízení a odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkového opatření upravuje Rozhodčí a smírčí řád.
- RO postupuje při revizní činnosti způsobem, který považuje za vhodný k tomu, aby byl bez nadbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci. Každý úkon posuzuje dle jeho obsahu, i když je nesprávně označen.
- RO je povinen zabývat se každým podnětem, návrhem, stížností, odvoláním a obdobným podáním, které obdrží (dále jen „podnět“), bez zbytečných průtahů a evidovat jej dle § 5.
RO nejprve zkoumá, zda je k řešení podnětu příslušný. Pokud RO shledá, že mu řešení podnětu nepřísluší:
- postoupí jej bezodkladně jinému RO, který je k jeho řešení příslušný, a vyrozumí o tom také podatele nebo
- jej odloží, pokud jeho řešení nepřísluší ani jinému RO, a vyrozumí o tom podatele a dle okolností jej též poučí o tom, že ve věci lze podat návrh na zahájení rozhodčího řízení dle čl. 13 Rozhodčího a smírčího řádu, případně mu doporučí věc předložit výkonnému nebo plenárnímu orgánu SZ.
- Má-li RO, kterému byl podnět postoupen dle odst. 3 písm. a) jiným RO než ÚRK , taktéž za to, že mu jeho řešení nepřísluší, vyžádá si rozhodnutí ÚRK dle čl. 22 odst. 5 poslední věty Stanov SZ a dále postupuje dle jejího rozhodnutí.
- Příslušný RO po obdržení podnětu vyzve dotčené osoby a orgány k vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu, případně také k dalším souvisejícím otázkám, které stanoví; současně pro tato vyjádření určí přiměřenou lhůtu. Tyto osoby a zástupce orgánů SZ také pozve na jednání, na kterém bude podnět projednávat. Vedle této výzvy nebo namísto ní může příslušný RO rozhodnout o provedení kontroly dle části II tohoto řádu.
- Považuje-li to příslušný RO za vhodné, může si vyžádat závazné stanovisko nadřízeného nebo jiného RO. Projednává-li RO (včetně ÚRK) podnět, pro jehož vyřízení jsou zásadní otázky hospodaření, vyžádá si zpravidla posouzení FKK.
- Dojde-li příslušný RO k závěru, že není v jeho možnostech podnět prošetřit nebo ve věci rozhodnout, předá jej spolu s odůvodněním tohoto postupu, shromážděnými podklady, vlastními zjištěními a doporučeními nadřízené revizní komisi. Stejně postupuje také v případě, kdy byl příslušný revizor ZO či MO nebo většina členů příslušné KRK prohlášeni za podjaté dle § 7 odst. 4. V případě prohlášení většiny členů FKK za podjaté předá FKK podnět ÚRK.
- Součástí usnesení, kterým RO rozhoduje ve věci, je vždy odůvodnění, ve kterém se uvedou důvody výroku nebo výroků usnesení, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se RO řídil při jejich hodnocení a při aplikaci stranických a dalších právních předpisů, informace o tom, jak se RO vypořádal s tvrzeními uvedenými v podnětu a ve vyjádřeních dotčených osob a orgánů SZ, a dále zdůvodnění případných odlišností rozhodnutí, pokud se podobnou otázkou v minulosti již RO zabýval. Součástí usnesení je dále poučení o tom, zda lze proti rozhodnutí podat odvolání, a pokud je podat lze, pak také o tom, u kterého orgánu SZ a v jaké lhůtě se podává. Předložil-li člen kolektivního RO, který se na rozhodování podílel, odlišné stanovisko, na jeho žádost se připojí k usnesení. Pro usnesení o procesních otázkách se tento odstavec použije přiměřeně.
- Požádá-li o to kterýkoliv člen kolektivního RO, uskuteční se před hlasováním o usnesení neveřejná porada jeho přítomných členů v souladu s § 5 odst. 7 Jednacího řádu SZ.
- RO zašle své usnesení včetně náležitostí uvedených v odst. 8 všem orgánům a členům SZ, kteří jsou tímto rozhodnutím přímo dotčeni, a dále nadřízené revizní komisi a Hlavní kanceláři. Je-li usnesení včetně všech náležitostí dle odst. 10 součástí zápisu z jednání RO, postačí zaslat tento zápis a sdělení o tom, že zápis usnesení obsahuje.
- Nové podněty jsou přidělovány členům revizní komise automaticky dle abecedního pořadí jejich příjmení. Člen revizní komise, kterému byl podnět přidělen, je jeho „zpravodajem“.
- Pokud z minulého volebního období zůstávají nevyřešené podněty, přidělí se následujícím způsobem: pokud zpravodajové těchto podnětů v minulém volebním období jsou členy revizní komise i ve stávajícím volebním období, zůstanou zpravodaji těchto podnětů. Ostatní podněty se dle dřívějšího data podání podnětu přiřadí mezi členy komise, kteří nejsou zpravodaji žádného podnětu, dle abecedního pořadí jejich příjmení, dokud každý člen komise není zpravodajem alespoň jednoho podnětu. Pokud takto nejsou přiděleny všechny podněty, přidělování pokračuje obdobně mezi členy komise, kteří jsou zpravodaji jednoho podnětu, pak mezi členy komise, kteří jsou zpravodaji dvou podnětů atd.
- První podnět v novém volebním období je přiřazen členovi revizní komise, který má nejméně podnětů přiřazených dle odst. 2 dle abecedního pořadí jeho příjmení. Další podněty v novém volebním období jsou pak přiřazeny následujícím členům revizní komise dle abecedního pořadí nehledě na počet podnětů jim přiřazených.
- V případě nečinnosti zpravodaje může revizní komise ⅔ hlasujících rozhodnout o přiřazení podnětu tomu členovi, který je v pořadí dle odst. 3.
- Úkolem zpravodaje je navrhnout vyřešení podnětu před jeho projednáním revizní komisí. Za tímto účelem, nenavrhne-li postup dle § 3 odst. 3 nebo neosloví-li ÚRK dle § 3 odst. 4, provede kroky dle § 3 odst. 6 a prvních dvou vět § 3 odst. 5 a pak navrhne řešení podnětu dle § 3 odst. 7 nebo 8. Poté, co revizní orgán o podnětu rozhodne, zpravodaj informuje dotčené subjekty dle § 3 odst. 10.
Každý RO vede evidenci všech podnětů, které mu byly doručeny. Její součástí je evidenční číslo podnětu, datum jeho doručení, člen SZ nebo orgán SZ, který podnět podal, a pojmenování, které shrnuje obsah podnětu. Součástí evidence je dále stav projednávání podnětu jako jedna z následujících možností:
- doručen – pokud RO ještě nerozhodl o své příslušnosti;
- postoupen – pokud byl podnět postoupen dle § 3 odst. 3 písm. a), současně je uvedeno, kterému RO a kdy byl podnět postoupen;
- odložen – zejména v případě, že RO rozhodl dle § 3 odst. 3 písm. b), současně je uvedeno datum odložení;
- přijat – pokud RO shledal, že je k řešení podnětu příslušný, ale dosud jej nevyřídil, nepřidělil ani nepředal;
- přidělen – byl-li přípravou řešení podnětu pověřen některý člen příslušného kolektivního RO, současně je uvedeno, kterému členovi byla příprava přidělena;
- předán – v případě předání podnětu nadřízené revizní komisi dle § 3 odst. 7 nebo § 8 odst. 5 písm. b), současně se uvede, které komisi a kdy byl podnět předán;
- dočasně předán – bylo-li vyžádáno stanovisko jiného RO dle § 3 odst. 6;
- vyřízen – u podnětu, který již příslušný RO vyřídil, současně je uvedeno datum schválení usnesení, kterým bylo ve věci rozhodnuto;
- stažen – pakliže ten, kdo jej podal, podnět stáhl, a RO se nerozhodl jej i přesto zpracovat;
- vrácen – pokud RO vyhověl odvolání a vrátil podnět k vyřízení podřízenému RO dle § 8 odst. 6 písm. b) bodu 2 nebo písm. c) bodu 2. nebo
- přerušen – pokud je podnět přijat, je shledán důvodným, ale není v moci RO jej (zatím) vyřídit.
- Evidence podnětů vedená RO dle odst. 1 se zpřístupňuje všem členům SZ.
- Ustanovení tohoto paragrafu se použijí i ve věcech, kterými se RO zabývá z vlastní iniciativy. Za toho, kdo podnět podal, se přitom považuje daný RO.
- Odvolá-li se uchazeč o členství ve SZ proti rozhodnutí o nepřijetí dle čl. 4 odst. 9 Stanov SZ, ÚRK nejprve posoudí, zda bylo odvolání podáno včas a pak posoudí, zda při zpracování a posouzení přihlášky nebyly porušeny vnitřní předpisy SZ zejména s ohledem na čl. 2, 3 a 6 Stanov SZ.
- Vyhoví-li ÚRK odvolání uchazeče o členství ve SZ, rozhodnutí PSZ o nepřijetí uchazeče zruší a vrátí PSZ k novému projednání. Shledá-li ÚRK námitku nedůvodnou, zamítne ji a odmítnutí uchazeče o členství ve SZ potvrdí. Proti rozhodnutí ÚRK dle tohoto odstavce lze podat odvolání k ÚRK.
- Revizní činnost nesmějí provádět členové RO, u nichž mohou být se zřetelem na jejich vztah k předmětu revizní činnosti nebo k osobám, jež mohou být revizní činností dotčeny, důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Není-li dán jiný důvod, nepovažuje se členství v organizační jednotce SZ za vztah zakládající podjatost člena RO vůči orgánům či členům této organizační jednotky SZ.
- Zjistí-li kterýkoliv člen RO okolnosti, které by mohly vzbudit důvodné pochybnosti o nepodjatosti jeho nebo jiného člena RO, je povinen to bezodkladně písemně oznámit garanční komisi.
- Revidovaný subjekt je povinen písemně oznámit garanční komisi okolnosti, které by mohly vzbudit důvodné pochybnosti o nepodjatosti člena RO, ve lhůtě 5 dnů od doby, co se o těchto okolnostech dozvěděl. K později vznesené námitce se nepřihlíží.
- O podjatosti člena RO rozhodne garanční komise bez zbytečného odkladu.
- Bylo-li podáno oznámení dle odst. 2 nebo 3, činí revizor ZO či MO v dané věci až do rozhodnutí dle odst. 4 pouze úkony, které nesnesou odkladu; člen kolektivního RO se až do rozhodnutí dle odst. 4 na úkonech RO v dané věci nepodílí.
Nestanoví-li tento řád nebo jiný vnitřní předpis jinak, může člen SZ nebo orgán SZ, který je rozhodnutím RO dotčen (dále jen „oprávněný“):
- proti rozhodnutí revizora ZO či MO a KRK a proti rozhodnutí FKK v procesní otázce podat odvolání k nadřízené revizní komisi prostřednictvím RO, který rozhodnutí vydal nebo
- proti rozhodnutí FKK ve věci a proti rozhodnutí ÚRK podat odvolání k revizní komisi, která rozhodnutí vydala.
- V případě opakovaného odvolání dle odst. 1 písm. b) může FKK nebo ÚRK rozhodnout, že jejich rozhodnutí je konečné a nelze proti němu podat odvolání.
- Lhůta pro podání odvolání jsou 2 týdny od doručení rozhodnutí dle § 3 odst. 10, pokud tento řád, popřípadě jiný vnitřní předpis, nestanoví lhůtu jinou.
- Odvolání se podává u RO, který rozhodnutí vydal. Tento RO nejprve posoudí, zda odvolání nebylo podáno opožděně nebo jinou osobou než oprávněným, zda nebylo podáno proti rozhodnutí, u kterého se odvolání nepřipouští, popřípadě zda jej nepodal ten, kdo se práva podat odvolání vzdal. Takové odvolání RO rozhodnutím odmítne a věcně se jím nezabývá.
RO odvolání dle odst. 1 písm. a), které bylo podáno včas a oprávněným, věcně přezkoumá a poté:
- odvolání v plném rozsahu vyhoví a své rozhodnutí změní, pokud se změnou souhlasí také ostatní členové SZ a orgány SZ dotčené původním rozhodnutím či pokud se jich změna rozhodnutí zjevně nedotýká nebo
- konstatuje, že neshledal důvod k postupu dle písm. a), popřípadě že někdo z dotčených uvedených v písm. a) se změnou nesouhlasí, a odvolání předá spolu s podklady použitými pro vydání napadeného rozhodnutí nadřízené revizní komisi.
Nadřízená revizní komise, které bylo předáno odvolání dle odst. 5 písm. b) nebo ÚRK nebo FKK po obdržení odvolání dle odst. 1 písm. b) přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu po skutkové i procesní stránce dle odst. 4. Následně revizní komise:
- odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí;
odvolání zcela vyhoví, napadené rozhodnutí zruší a:
- nahradí jej rozhodnutím vlastním nebo
- věc vrátí k projednání reviznímu orgánu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje nebo
odvolání zčásti vyhoví, napadené rozhodnutí částečně potvrdí a ve zbylé části:
- jej nahradí rozhodnutím vlastním nebo
- věc vrátí k projednání reviznímu orgánu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje.
- Má-li revizní komise změnit rozhodnutí postupem dle odst. 6 písm. b) a c), vždy přizve na své jednání členy SZ a zástupce orgánů SZ, jichž se změna může dotknout, pokud tito předem se změnou nevysloví souhlas.
- Podání odvolání nemá odkladný účinek na účinnost nebo vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Má-li však napadené rozhodnutí účinky, které by v případě vyhovění odvolání nešlo vrátit, na žádost odvolatele přizná odvolání RO, který rozhodnutí vydal, nebo nadřízená revizní komise odkladný účinek dodatečně a účinnost nebo vykonatelnost napadeného rozhodnutí pozastaví; o pozastavení účinnosti nebo vykonatelnosti vyrozumí všechny dotčené členy SZ a orgány SZ.
- Podklady pro rozhodnutí RO se považují za důvěrné a nezveřejňují se, s výjimkou podkladů, jejichž poskytovatel prohlásil, že s jejich zveřejněním souhlasí, a podkladů, které již jsou veřejně dostupné nebo o jejichž zveřejnění daný RO rozhodl. I důvěrný podklad však RO zpřístupní členům nadřízené revizní komise, ÚRK a FKK; tyto komise jsou povinny důvěrnost podkladů chránit ve stejném rozsahu.
- Každý člen SZ, který prokáže právní zájem, smí i do důvěrných podkladů pro rozhodnutí v potřebném rozsahu nahlédnout a pořídit si vlastním nákladem kopie či výpisy. Toto nahlížení může proběhnout i elektronicky zpřístupněním příslušných materiálů. Revizní orgán zaznamená, kdo takto do podkladů nahlížel, a poučí jej o nutnosti zachovávat důvěrnost.
- Dojde-li RO k závěru, že žadatel o nahlédnutí svůj právní zájem neprokázal, vydá bezodkladně rozhodnutí, kterým nahlédnutí odepře. Proti tomuto rozhodnutí může do 5 dnů podat odvolání pouze žadatel. Neumožní-li RO nahlédnout do podkladů do 10 dnů od obdržení žádosti a nevydá-li v této lhůtě ani rozhodnutí o odepření, rozhodne o umožnění nahlédnutí na návrh žadatele nadřízená revizní komise.
- Vyhoví-li nadřízená revizní komise odvolání či návrhu žadatele dle odst. 3, přikáže RO, aby nahlédnutí žadateli umožnil, a zruší rozhodnutí o odepření nahlédnutí, bylo-li vydáno. Disponuje-li nadřízená revizní komise předmětnými podklady, namísto vydání příkazu umožní žadateli uplatnit právo nahlédnout do nich sama, je-li to pro něj výhodnější.
- Vedle důvodů uvedených v Jednacím řádu SZ může RO rozhodnout, že část jeho jednání bude neveřejná, také v případě, že v této části projednává důvěrné podklady uvedené v odst. 1 větě první. V tomto případě však z jednání nelze vyloučit členy, kterým se tyto podklady zpřístupňují dle odst. 1 věty druhé, a členy, kteří prokáží právní zájem na účasti při projednávání. RO při zahájení neveřejné části jednání přítomné poučí, že jsou povinni zachovat důvěrnost projednávaných podkladů. O vyloučení toho, kdo se účasti domáhá, z neveřejné části svého jednání vydá RO rozhodnutí, které je součástí zápisu; proti tomuto rozhodnutí může vyloučený podat do 5 dnů odvolání. Vyhoví-li příslušná revizní komise odvolání, přikáže RO část jednání opakovat a v nezbytném rozsahu zruší případné rozhodnutí, které bylo na základě tohoto jednání vydáno.
- Před rozhodnutím o podání žaloby nebo jiného návrhu k soudu si PSZ vyžádá vyjádření ÚRK a dle povahy věci také vyjádření FKK.
- PSZ si bezodkladně vyžádá vyjádření ÚRK a dle povahy věci také vyjádření FKK v případě, kdy se SZ stane žalovanou stranou.
- PSZ zpřístupňuje ÚRK a dle povahy věci také FKK dokumentaci k probíhajícím i uzavřeným soudním řízením dle odst. 1 a 2 a zabývá se návrhy těchto komisí.
Výroční zpráva o činnosti RO obsahuje:
- jmenovité složení RO a náhradníků včetně změn během uplynulého kalendářního roku a
- výčet a stručný popis kontrolních, nápravných, smírčích, pořádkových, předpisových a dozorových úkonů RO za uplynulý kalendářní rok.
- Výroční zprávu o své činnosti za daný kalendářní rok předkládá KRK krajské konferenci a na vědomí ÚRK nejpozději 14 dnů před konáním první KK v následujícím roce. Výroční zprávu o své činnosti předkládá FKK Republikové radě nejpozději 5 dnů před jejím prvním jednáním v následujícím roce. Výroční zprávu o své činnosti předkládá ÚRK sjezdu nejpozději tři týdny před prvním dnem jeho konání.
- O výročních zprávách o činnosti RO se koná v plenárních orgánech, resp. v případě FKK v RR, rozprava. Následně tyto orgány přistoupí k hlasování o jejím schválení.
- Orgán uvedený v odst. 3 přistoupí k hlasování o odvolání RO vždy v případě, že neschválí jeho výroční zprávu, a s výjimkou revizora ZO nebo MO dle svého uvážení v případě, že mu zpráva vůbec nebyla předložena. V případě odvolání revizního orgánu provede bezprostředně volbu nového revizního orgánu, a to i tehdy, nebyla-li tato volba na programu jednání. Členové odvolaného revizního orgánu mohou v této volbě kandidovat.
- Revizor ZO nebo MO zprávu o své činnosti není povinen předložit.
- Kontrolní činností prověřuje RO činnost a hospodaření stranických orgánů dle ustanovení § 1 odst. 2, písm. a). Přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje i jejich účelnost, hospodárnost a soulad s čl. 25 Stanov SZ.
- V případě, že nehrozí ztížení kontrolní činnosti, je zahájení kontrolní činnosti kontrolovanému subjektu oznámeno alespoň 5 dnů předem.
- Všichni členové SZ a orgány SZ jsou povinni RO provádějícímu kontrolu poskytovat plnou součinnost a odstranit nalezené závady bez zbytečného odkladu.
- Členové RO, kteří uskutečňují kontrolu hospodaření, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech v rozsahu upraveném zákonem, jako například ochrana obchodního tajemství jiných subjektů.
- Kontrolovaná organizační jednotka má možnost se do jednoho měsíce od doručení výsledků kontroly odvolat k RO vyššího stupně. Pokud kontrolu prováděla FKK, je možné se odvolat k rozhodčímu a smírčímu orgánu.
- Kontrolu hospodaření SZ jako celku smí také kdykoli uskutečnit kterýkoliv člen PSZ nebo kontrolní skupina pověřená RR. Člen PSZ je oprávněn uskutečňovat kontrolu s dalším členem SZ dle své volby. Toto ustanovení se netýká kontroly hospodaření ZO, MO a KO.
- Výsledkem kontrolní činnosti je kontrolní zjištění ve formě kontrolního protokolu, který obsahuje popis průběhu kontroly, skutečnosti zjištěné při kontrole a případně jejich vyhodnocení.
- Součástí protokolu jsou také návrhy opatření k nápravě, byly-li v průběhu kontroly navrženy, popřípadě byly-li uloženy dle § 15 odst. 4.
- V protokolu se označí doklady a další důkazy a materiály, o něž se kontrolní zjištění opírá.
- Proti obsahu kontrolního protokolu může subjekt podat písemné námitky ve lhůtě jednoho měsíce od převzetí stejnopisu protokolu, nestanovil-li revizor lhůtu delší.
- Námitky posoudí revizor do dvou týdnů dnů od jejich podání. Pokud revizor námitkám zcela vyhoví, vydá o tom písemný dodatek kontrolního protokolu. Nevyhoví-li revizor námitkám, nebo vyhoví-li jim jen částečně, postoupí námitky, kterým nevyhověl, neprodleně garanční komisi, která o nich rozhodne do jednoho měsíce.
- Garanční komise může kontrolní protokol potvrdit, pozměnit nebo uložit revizorovi, aby ho přepracoval. Revizor je přitom právním názorem garanční komise vázán. Garanční komise může revizorovi též uložit, aby věc došetřil. K přepracování nebo k došetření určí revizorovi lhůtu.
- Revizor doplní námitky a jejich vypořádání do kontrolního protokolu.
- Garanční komise v návaznosti na kontrolní zjištění ukládá opatření, které směřují k nápravě zjištěných nedostatků. Vychází přitom z návrhů kontrolujícího revizora i kontrolovaného subjektu. Opatření k nápravě se doručuje subjektu, jehož činnost byla podrobena kontrole.
- Garanční komise může navrhnout uložení pořádkového opatření nebo uložit pořádkové opatření dle § 17.
- Kontrolovaný subjekt předkládá ve lhůtě stanovené revizorem či garanční komisí zprávu o plnění opatření a zprávu o stavu nápravy zjištěných nedostatků.
- Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může i revizor KRK, ÚRK či FKK uložit opatření k nápravě v průběhu kontroly; tato skutečnost se zaznamená také do kontrolního protokolu. Kontrolovaný subjekt toto opatření bezodkladně uskuteční. Garanční komise revizorem uložené opatření posoudí, a dle povahy věci ho potvrdí, změní nebo zruší.
- Je-li rozhodnutí nebo průběh volby učiněný orgánem ZO, MO, KO, orgánem republikové úrovně, Hlavní kanceláří nebo hlavním manažerem v rozporu s právním řádem ČR, stanovami SZ či jiným vnitřním předpisem SZ, KRK v případě orgánů necelorepublikové úrovně nebo ÚRK v kterémkoliv případě vyzve dotyčný orgán k nápravě a poskytne mu při této nápravě pomoc. V případě, že náprava není možná nebo lze důvodně předpokládat, že náprava nebude zjednána, ÚRK či KRK rozhodnutí či volbu zruší. KRK o výzvě současně vyrozumí ÚRK a naopak.
- Výzva k nápravě spočívá zpravidla v tom, že RO dotyčný orgán vyzve, aby se věcí znovu zabýval a své rozhodnutí změnil či zrušil nebo volbu či její část zopakoval. Přitom RO na věc vysloví právní názor, kterým se má dotyčný orgán řídit. Pro nápravu RO vždy stanoví přiměřenou lhůtu, po jejímž marném uplynutí se má za to, že dotyčný orgán nápravu nezjednal. KRK v případě výzvy dle odst. 1 a ÚRK v případě výzvy dle odst. 1 a 2 mohou také stanovit, že marným uplynutím této lhůty jsou předmětná rozhodnutí nebo výsledek volby zrušeny bez dalšího, a dále mohou v nutné míře pozastavit či omezit účinnost nebo vykonatelnost předmětného rozhodnutí nebo omezit pravomoc zvoleného orgánu. Dotyčný orgán je povinen o zjednání nápravy bezodkladně vyrozumět revizní komisi, která výzvu vydala.
- Revizní komise rozhodnutí nezruší nebo je zruší pouze z části, pokud by újma, která by byla úplným či částečným zrušením rozhodnutí způsobena, byla zjevně vyšší než újma způsobená ponecháním rozhodnutí nebo jeho zbylé části v platnosti. Tento postup nelze uplatnit v případě volby.
- Spočívá-li vada rozhodnutí v tom, že jej vydal orgán, který k tomu nebyl příslušný, revizní komise toto rozhodnutí namísto zrušení prohlásí za nicotné. Nicotnost rozhodnutí však revizní komise neprohlásí, dal-li orgán, který k rozhodnutí příslušný je, dodatečně s jeho vydáním souhlas.
- Není-li KRK ustavena nebo je-li i přes upozornění ÚRK nečinná, převezme v dané věci ÚRK její působnost. ÚRK smí dále převzít působnost KRK ve věcech rozhodnutí nebo voleb, kterými se mění složení orgánů republikové úrovně nebo podoba kandidátních listin do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo Evropského parlamentu.
- Revizní komise může zmocnit svého předsedu k tomu, aby v případě nebezpečí z prodlení sám pozastavoval účinnost či vykonatelnost rozhodnutí, k jejichž zrušení je revizní komise příslušná. Přitom stanoví, jak ji předseda o takovémto opatření informuje a jakým způsobem a v jaké lhůtě jí předkládá věc ke konečnému rozhodnutí.
- Pokud RO shledá, že byly naplněny důvody pro udělení pořádkového opatření, navrhne příslušnému výkonnému orgánu udělení jednoho nebo více pořádkových opatření. ÚRK může mimo to také udělit pořádkové opatření napomenutí.
- Příslušný výkonný orgán vždy hlasuje o návrzích všech navržených pořádkových opatření. Pokud to RO ve svém návrhu nevyloučí, může být dotyčnému členovi namísto navrženého pořádkového opatření nebo spolu s ním uděleno pořádkové opatření napomenutí. Namísto pořádkového opatření vyloučení může být dotyčnému členovi uděleno pořádkové opatření podmínečného vyloučení.
- Všechna udělená pořádková opatření, s výjimkou zrušení organizační jednotky SZ a odnětí podílu na členských příspěvcích a dalších financích, jsou vedena v registru pořádkových opatření (dále jen „registr“) spravovaném ÚRK, která tím může pověřit HK.
Pořádková opatření jsou od jejich uložení v registru vedena v případě:
- vyloučení ze SZ doživotně;
- podmínečného vyloučení ze SZ deset let;
- pozastavení některých členských práv, zbavení funkce a vyloučení ze ZO pět let nebo
- napomenutí dva roky.
- Po uplynutí doby dle odst. 4 jsou pořádková opatření z registru odstraněna a na člena nebo bývalého člena SZ se pohlíží, jako by mu dané pořádkové opatření nikdy nebylo uděleno.
Registr je veřejný pro členy SZ.
- Vzniknou-li závažné nejasnosti ohledně výkladu právních předpisů ČR, které jsou pro chod SZ nezbytné a jejichž právně závazný výklad není k dispozici, může ÚRK na žádost PSZ či RR podat jejich nezávazný výklad, a to na základě judikátů, odborné literatury, komentářů a důvodových zpráv, případně právních konzultací a dalších obdobných prostředků.
- RR či Sjezd SZ mohou nezávazný výklad právního předpisu učiněný ÚRK dle odst. 1 učinit pro členy SZ závazným.
- V případě vzniku právně závazného výkladu, zejména na základě judikatury, pozbývá dosavadní nezávazné i závazné posouzení platnosti, o čemž ÚRK neprodleně informuje členy SZ.
- Závazný výklad stanov SZ navrhuje ÚRK a předkládá jej RR ke schválení.
- Návrh závazného výkladu Stanov SZ je od okamžiku rozeslání zápisu z příslušného jednání ÚRK považován za stanovisko dle § 22 odst. 4 a RO jsou povinny se jím řídit.
- Okamžikem schválení RR se návrh závazného výkladu Stanov SZ stává závazným pro všechny členy a orgány SZ.
- V případě, že se proti návrhu závazného výkladu Stanov SZ vysloví nadpoloviční většina hlasujících členů RR, tento návrh přestává být stanoviskem dle § 22 odst. 4 a RO nejsou povinny se jím nadále řídit.
- V případě podstatné změny okolností, zejména změny obecných právních předpisů či vnitřních předpisů SZ, může ÚRK ⅔ většinou návrh závazného výkladu i závazný výklad stanov zrušit. Okamžikem zrušení přestává být stanoviskem dle § 22 odst. 4 a RO nejsou povinny se jím nadále řídit.
- Závazný výklad Hospodářského řádu SZ schvaluje FKK a okamžikem jeho přijetí je považován za stanovisko dle § 22 odst. 4 a RO jsou povinny se jim řídit. Odst. 5 se použije obdobně.
- Závazný výklad ostatních vnitřních předpisů SZ schvaluje ÚRK a okamžikem jeho přijetí je považován za stanovisko dle § 22 odst. 4 a RO jsou povinny se jim řídit.
- Všechny návrhy vnitrostranických předpisů s celostátní působností musí být předloženy k vyjádření ÚRK a v případě předpisů upravujících hospodářskou činnost SZ také FKK alespoň měsíc předtím, než je sjezd, RR, nebo PSZ projedná a schválí, ledaže FKK nebo ÚRK souhlasí se zkrácenou lhůtou.
- ÚRK přijímá stanovisko k předloženému návrhu zejména z hlediska souladu s ostatními vnitřními předpisy SZ a právním řádem ČR a z hlediska jejich srozumitelnosti a vymahatelnosti. V případě rozporu navrženého vnitřního předpisu s vnitřním předpisem vyšší právní síly nebo s právním řádem ČR přijme ÚRK závazné stanovisko, že návrh nebo jeho část nelze schválit.
- Spolu s přijetím stanoviska dle odst. 2 může ÚRK přijmout doporučující stanovisko z hlediska věcného obsahu návrhu.
- ÚRK může také sama navrhnout změnu vnitrostranického předpisu. V takovém případě se s výjimkou Hospodářského řádu nepostupuje dle odst. 1.
- Dozor nad dodržováním vnitřních předpisů, při hlasování per rollam a na jednání výkonného či plenárního orgánu vykonává RO příslušné úrovně nebo pověřený člen RO příslušné nebo vyšší úrovně; dozorem člena RO pověřuje RO nebo jeho předseda, pokud tak RO neučinil.
Dozor při hlasování per rollam a na jednání plenárního orgánu vykonává člen RO nadřízené úrovně tehdy, je-li na programu jednání nebo je předmětem hlasování per rollam:
- volba delegátů;
- volba členů RR včetně předsedy KO nebo
- schvalování kandidátní listiny nebo koalice s jiným politickým subjektem.
Dozor při hlasování per rollam a na jednání výkonného nebo plenárního orgánu vykonává člen RO nadřízené úrovně také tehdy, je-li na programu udělení pořádkového opatření.
- Není-li možno z časových nebo organizačních důvodů zajistit dozor člena RO nadřízené úrovně dle odst. 2, může RO nadřízené úrovně, jeho předseda nebo jeho pověřený člen pověřit výkonem dozoru RO dané úrovně nebo člena ÚRK. V případě jednání celostátních orgánů může ÚRK, její předseda nebo její pověřený člen pověřit výkonem dozoru předsedu libovolné KRK nebo libovolnou KRK jako celek. Takto pověřený člen RO nebo RO pak během dozorovaného jednání jednají jménem orgánu, který měl dozor vykonávat dle odst. 2.
- Dozor nad dodržováním vnitřních předpisů SZ během referenda a na sjezdu vykonává ÚRK jako celek. Na místo a čas konání sjezdu se svolá jednání ÚRK.
- Není-li ÚRK svolána dle odst. 4 nebo není-li usnášeníschopná, vykonávají dozor všichni přítomní členové ÚRK.
Ten či ti, kdo vykonávají dozor, jsou oprávněni:
- účastnit se rozpravy a předkládat návrhy usnesení, o kterých musí být hlasováno;
- vznášet technické i procedurální připomínky k průběhu jednání a případně trvat na zaznamenání vznesené připomínky a svého stručného stanoviska k jejímu vypořádání v zápise z jednání;
- účastnit se s hlasem poradním jednání pracovních orgánů a dohodovací skupiny a
- nahlížet do podkladů předložených na jednání, především zápisů z volby delegátů, a pořizovat si výpisy či kopie.
Ten či ti, kdo vykonávají dozor, jsou povinni:
- uplatňovat pravomoci dle odst. tak 6, aby byl průběh jednání v souladu s vnitřními předpisy SZ;
- přispívat k důstojnému průběhu jednání a
- nezneužívat pravomoci dle odst. 6 k nepřiměřenému ovlivňování věcných závěrů jednání dozorovaného orgánu.
- Ten či ti, kdo jsou členy orgánu, na němž provádí dozor, nesmí být členem pracovních orgánů po dobu, kdy provádí dozor.
- Zejména v případě závažných porušení vnitřních předpisů SZ vypracuje ten, kdo vykonává dozor, do týdne o těchto skutečnostech zprávu, která bude tvořit přílohu zápisu dozorovaného jednání a kterou zašle do týdne ÚRK a reviznímu orgánu, který ho dozorem pověřil.
- Kolektivní RO může vlastním jednacím řádem doplnit či upřesnit postupy dle tohoto revizního řádu. V jeho rámci může přenést výkon určených procesních úkonů na svého předsedu, popřípadě předsedu společně s místopředsedou. Schválený jednací řád zašle RO na vědomí ÚRK.
- Pověření k výkonu revizní činnosti vydané revizní komisí, popřípadě jejím předsedou, může být i společné či alternativní pro více členů této komise.
- Zmeškání lhůty lze prominout, jen pokud tím nemůže být jinému způsobena újma nebo ten, komu může být způsobena, s prominutím zmeškání souhlasí. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje RO, vůči kterému měl být opožděný úkon učiněn. Zmeškání lhůty pro podání odvolání (§ 8 odst. 3) nelze prominout.
- ÚRK a FKK mohou v rámci své působnosti vydávat stanoviska, která jsou závazná pro všechny RO.
- V řízení o pořádkovém opatření dle čl. 11 Stanov SZ se použijí ustanovení tohoto revizního řádu jen tehdy, nejsou-li v rozporu s Rozhodčím a smírčím řádem.
revizní_řád_strany_zelených_2022_11_27_ke_stažení.odt
revizní_řád_strany_zelených_2022_11_27_ke_stažení.pdf