Ve znění schváleném online sjezdem dne 30. 1. 2022.
- Název politické strany je „Strana zelených“.
- Zkratka je „Zelení“. Pro vnitřní potřebu lze použít i zkratku
SZ.
- Sídlem SZ je Praha.
- Strana zelených při řešení společenských problémů na první místo
klade hledisko kvality života a svou politikou usiluje o uskutečnění
vize ekologické demokracie u nás, v Evropě i ve světě.
- Ekologická demokracie vychází z politické tradice humanismu a
demokracie. Je to společenský systém, který úzkostlivě chrání lidská a
občanská práva a vyznačuje se ekologickou udržitelností, dobrou
vzdělaností, kulturní vyspělostí, sociální citlivostí, politickou
otevřeností a hospodářskou stabilitou.
- Strana zelených se řídí zásadou, že co prosazujeme veřejně,
dodržujeme i uvnitř SZ.
Strana zelených si zejména klade za cíl svou politikou
prosazovat:
- vybudování ekologicky a sociálně udržitelné společnosti;
- co nejvyšší kvalitu demokracie s co největší mírou zapojení
veřejnosti do rozhodování;
- důsledné dodržování mezinárodních smluv o lidských právech;
- ochranu práv sociálních, etnických, kulturních i jiných menšin;
- rovnoprávnost mužů a žen;
- globální odpovědnost a solidaritu vůči potřebným zemím;
- sociální spravedlnost a sociální solidaritu;
- zvyšování vzdělanosti a kulturnosti.
Členem SZ může být každý občan, který:
- je starší 18 let;
- je svéprávný;
- není členem jiné politické strany nebo politického hnutí s výjimkou
členských stran Evropské strany zelených a Světových zelených; u
ostatních zahraničních stran v případě programové slučitelnosti PSZ může
udělit výjimku z této podmínky;
- souhlasí s programovými cíli SZ;
- nebyl ze SZ vyloučen; PSZ může udělit výjimku z této podmínky.
Členská přihláška obsahuje:
- jméno a příjmení;
- datum narození;
- státní občanství;
- adresu trvalého pobytu a bydliště, pokud jej uchazeč uvede;
- telefonní číslo a e-mail;
informace o tom, zda a případně kdy uchazeč:
- se již někdy o členství ve SZ ucházel či již byl členem SZ či zda
byl ze SZ vyloučen,
- je či již někdy byl členem či funkcionářem české či zahraniční
politické strany nebo politického hnutí, včetně jejich vyjmenování,
- byl odsouzen či je trestně stíhán;
- datum odeslání přihlášky;
- potvrzení o obeznámení uchazeče s programovými cíli dle čl. 2 a
členskými právy a povinnostmi dle čl. 6 Stanov SZ;
- volitelně určení ZO, do níž má zájemce zájem vstoupit;
- další informace specifikované vnitřním předpisem SZ.
- Členství ve SZ vzniká měsíc po doručení vyplněné přihlášky do HK,
pokud byl zaplacen členský příspěvek dle Hospodářského řádu a nebyla
podána námitka dle odst. 3. HK ve lhůtě 10 dnů od přijetí zanese
uchazeče do evidence členů.
- Přihlášku uchazeč o členství posílá HK, která ji bezodkladně
rozesílá ombudsmanovi, předsedovi ÚRK a předsedům ZO, KO a KRK, do
jejichž působnosti spadá bydliště uchazeče v případě, že jej uvedl, nebo
místo trvalého pobytu, pokud bydliště neuvedl. RR může tyto osoby
nahradit zvláštním orgánem, který bude sestaven z ombudsmana nebo jím
pověřené osoby, pověřeného člena ÚRK a dále 1–5 osob zvolených RR.
- Osoby a orgány obeslané dle odst. 2 mohou ve lhůtě jednoho měsíce od
doručení přihlášky do HK podat námitku. V takovém případě členství
nevzniká a žádost o členství je předána k rozhodnutí RKO. Pokud RKO do 1
měsíce od podání první námitky nerozhodne o přijetí uchazeče, rozhodnutí
je postoupeno PSZ. To může rozhodnout o přijetí uchazeče nebo o
zamítnutí přihlášky. Členství vzniká rozhodnutím RKO, PSZ či v případě,
že se PSZ ani ve lhůtě 3 měsíců od podání námitky nevyjádří.
- Na námitku stáhnutou tím, kdo ji podal, se pohlíží, jako by nikdy
nebyla podána.
- Pokud je to v zájmu SZ a pokud dosud nebyla podána žádná námitka,
PSZ nebo na návrh předsedy příslušné ZO příslušná RKO mohou po pěti
dnech od rozeslání přihlášky HK dle odst. 2 rozhodnout o ukončení lhůty
pro podání námitek, čímž uchazeči členství vznikne okamžitě, nebo
okamžikem zaplacení členského příspěvku dle Hospodářského řádu.
- HK uchazeče o členství vyrozumí v případě, že mu vzniklo jeho
členství, pokud byla podána námitka a rozhodnutí bylo postoupeno RKO či
PSZ a nebo poté, co se RKO či PSZ usnesly o odmítnutí jeho přihlášky.
Vyrozumění o odmítnutí uchazeče obsahuje poučení o opravných
prostředcích.
- Přihlášku uchazeče o členství, který nemá místo trvalého pobytu na
území ČR a ani neuvedl žádné bydliště na území ČR, posílá HK bezodkladně
na vědomí ombudsmanovi, ÚRK a spolupředsedům SZ, kteří mohou podat
námitku. V takovém případě se postupuje dle odst. 3, přičemž o žádosti o
členství rozhoduje rovnou PSZ.
- Do tří měsíců od zanesení uchazeče do evidence členství může též
každý člen SZ podat námitku proti přijetí k RKO příslušné dle odst. 2.
Pokud RKO do dvou měsíců námitku nezamítne, je rozhodnutí postoupeno
PSZ, jež ve lhůtě dvou měsíců od postoupení námitky může členství zrušit
s konečnou platností. Pokud takovou námitku podpoří pět členů SZ,
rozhodne o námitce ve lhůtě dvou měsíců přímo PSZ.
- Uchazeč o členství má právo odvolat se ve lhůtě 2 týdnů od doručení
rozhodnutí o nepřijetí k reviznímu orgánu, který přísluší výkonnému
orgánu, jenž toto rozhodnutí vydal. Pokud byly při přijímání uchazeče
porušeny vnitřní předpisy SZ, revizní orgán může rozhodnutí zrušit a
vrátit příslušnému orgánu k novému rozhodnutí, na které má tento orgán
lhůtu jednoho měsíce.
- Pokud uchazeči členství ve SZ zaniklo v minulosti kvůli nezaplacení
členských příspěvků dle čl. 7 odst. 2 písm. b), vznikne mu členství
doručením vyplněné přihlášky do HK a zaplacením členského příspěvku dle
Hospodářského řádu, pokud k zániku členství došlo nejpozději v
předchozím kalendářním roce a zároveň v době zániku členství neměl
evidováno žádné pořádkové opatření, ani nebyl podán návrh na jeho
vyloučení nebo podmínečné vyloučení.
- Dokladem o členství je výpis z evidence členů a členek.
- Člen SZ má právo žádat o přijetí do libovolné ZO i z ní
vystoupit.
- Pokud člen, který je již členem nějaké ZO, přestupuje do ZO, která
působí v místě jeho trvalého pobytu, tato ZO jeho přijetí vezme pouze na
vědomí. V ostatních případech je k přestupu nebo vstupu do ZO třeba
jejího souhlasu. Hlasování o přijetí probíhá v osobní nepřítomnosti
uchazeče o vstup či přestup, pokud příslušná členská schůze jednomyslně
neurčí jinak.
- Předseda ZO oznámí přijetí do ZO ve lhůtě 2 týdnů HK, která ve lhůtě
10 dnů od obdržení tohoto oznámení zanese vstup člena do ZO do evidence
členů.
- V době, kdy ještě není uchazeč o členství členem SZ, může ZO
rozhodnout o přijetí uchazeče do ZO. Pakliže dojde do 3 měsíců ke vzniku
členství uchazeče ve SZ, stává se uchazeč i členem ZO.
- ZO může uchazeče přijatého dle odst. 4 volit do funkcí a delegátem,
pokud byla jeho přihláška doručena do HK, došlo k uhrazení členského
příspěvku a dosud nebyla podána námitka podle čl. 4 odst. 3. K nabytí
funkce nebo k delegátství dochází okamžikem vzniku členství v SZ a v
ZO.
- Vystoupení ze ZO oznamuje člen předsedovi ZO buď písemně nebo na
schůzi ZO nebo RZO. Předseda ZO vezme tuto informaci na vědomí a
informuje o ní HK, pokud tak neučinil přímo člen. Člen se stává
nezařazeným členem dnem po doručení této informace předsedovi ZO.
- Vstupem do ZO, přestupem do jiné ZO nebo vystoupením ze ZO není v
případě podání návrhu na udělení pořádkového opatření dotčena pravomoc
původních orgánů o takovém pořádkovém opatření rozhodnout.
Člen SZ má právo:
- v souladu s volebním řádem volit a být volen do všech orgánů SZ, do
jejichž působnosti dle územně organizační struktury spadá;
- vyjadřovat na půdě SZ své názory na politiku SZ a činnost jejích
orgánů a funkcionářů, obhajovat i menšinové názory;
- vystupovat ve SZ s politickou iniciativou a tím se podílet na
vytváření stranické politiky a jejího programu na příslušné úrovni;
- obracet se na funkcionáře SZ a stranické orgány s návrhy, dotazy a
stížnostmi týkajícími se jejich působnosti, požadovat na ně odpověď a na
písemné dotazy obdržet do dvou týdnů písemnou odpověď. Pokud je dotaz
adresován stranickému orgánu, jehož nejbližší schůze se koná později než
šest týdnů po obdržení dotazu, pak ve lhůtě šesti týdnů obdržet alespoň
písemné potvrzení přijetí dotazu a samotnou odpověď bez zbytečného
odkladu po nejbližší schůzi příslušného orgánu;
- být přítomen bez práva účastnit se rozpravy a rozhodování na jednání
jakéhokoliv stranického orgánu, pokud toto jednání nebude prohlášeno za
neveřejné;
- být pozván na jednání každého orgánu, který projednává jeho činnost
nebo návrh pořádkového opatření vůči němu nebo vůči organizační
jednotce, jejímž je funkcionářem; a má právo vyjadřovat se k
projednávaným skutečnostem;
- odstoupit z funkce, do níž byl zvolen; odstoupení musí být podáno
písemnou formou všem členům příslušné organizační jednotky a HK;
- odvolávat se ve sporech k RSO;
- mít aktivní i pasivní přístup do skupinových elektronických
komunikačních nástrojů používaných v rámci SZ a těmi orgány, jichž je
členem.
Člen SZ má povinnost:
- spolupracovat na uskutečňování cílů SZ a prosazování jejího
programu;
- řídit se programovými cíli a dodržovat vnitřní předpisy SZ;
- podílet se dle svého nejlepšího vědomí a svědomí na uskutečňování
politiky SZ;
- účastnit se jednání stranických orgánů, jejichž je členem;
- dbát o dobré jméno SZ, získávat jí podporu na veřejnosti;
- dbát zásad dobrých mezilidských vztahů;
- platit řádně členské příspěvky ve stanovené lhůtě a výši;
- zodpovídat se z výkonu svých stranických funkcí a působení v
zastupitelském sboru tomu orgánu, který ho do funkce zvolil, navrhl nebo
který ho funkcí pověřil;
- nakládat s majetkem SZ s péčí dobrého hospodáře v souladu s
vnitřními předpisy SZ a s obecně závaznými právními předpisy;
- oznamovat ZO a HK změny osobních údajů, které jsou požadovány v
členské přihlášce dle čl. 3 odst. 2, a to ve lhůtě dvou týdnů;
- poskytovat součinnost orgánům SZ při plnění jejich úkolů;
- respektovat rozhodnutí a usnesení SZ;
- nahlásit HK funkci nabytou v souvislosti s členstvím ve SZ.
Členství ve SZ bez dalšího zaniká:
- úmrtím;
- prohlášením za mrtvého;
- písemným prohlášením o vystoupení;
- relevantním omezením svéprávnosti;
- vstupem do jiné politické strany nebo hnutí.
Členství ve SZ dále zaniká:
- rozhodnutím příslušného orgánu o vyloučení;
- nezaplacením členských příspěvků dle HŘ.
- Sjezd může udělit osobě, která s tím souhlasí, není členem SZ a
významnou měrou se přičinila o naplňování jejích idejí, čestné členství.
Osobě s uděleným čestným členstvím tímto nevzniká členství ve SZ.
- Sjezd může členovi SZ, který s tím souhlasí, udělit za mimořádné
zásluhy pro SZ titul zasloužilý člen.
- Sjezd může čestné členství a titul zasloužilého člena odebrat.
Čestné členství také zaniká okamžikem vzniku členství ve SZ.
Příznivcem SZ může být:
- každý občan České republiky starší 15 let;
- cizí státní příslušník starší 15 let;
- fyzická osoba bez státní příslušnosti starší 15 let;
- právnická osoba; v tomto případě je nutný souhlas PSZ.
- Příznivcem se stává zájemce odesláním vyplněné přihlášky, která
splňuje stejné náležitosti jako přihláška ke členství dle čl. 3 odst. 2
písm. a)–g), HK, která příznivce registruje ve lhůtě deseti dnů od
doručení přihlášky.
Příznivec SZ má právo:
- být pravidelně informován o činnosti SZ;
- účastnit se jednání plenárních orgánů na základní, městské a krajské
úrovni bez práva účastnit se rozpravy a rozhodování, pokud toto jednání
nebude prohlášeno za neveřejné nebo pokud příslušný orgán nerozhodne o
tom, že mu přístup na jednání bude odepřen.
Příznivec SZ má povinnost:
- svým jednáním podporovat SZ a její programové cíle;
- dbát o dobré jméno SZ.
Registrace příznivce SZ zaniká:
- úmrtím;
- prohlášením za mrtvého;
- doručením písemné žádosti o zrušení registrace příznivce SZ do HK či
ZO, u které byl podán registrační formulář;
- v případě, že příznivec SZ svým jednáním hrubě anebo opakovaně
porušil povinnosti příznivce SZ, vymazáním registrace dle rozhodnutí
PSZ, proti kterému se příznivec může odvolat bez odkladného účinku k
příslušné KRK;
- vstupem příznivce do SZ.
- Alespoň jeden z místopředsedů SZ musí být žena, a celkem v PSZ musí
být alespoň tři ženy.
- Mezi delegáty, které jednotlivé ZO zvolí na sjezd a konferenci, a ve
volených orgánech musí v každé završené trojici být alespoň jedna žena.
V případě uplatnění spolupředsednictví toto pravidlo platí pro zbytek
voleného orgánu.
- Mezi zástupci KO v RR dle čl. 17 odst. 2 písm. c) musí být v každé
završené dvojici alespoň jedna žena. Pokud KO neuplatňuje
spolupředsednictví, musí být buď předseda KO nebo první zástupce KO v RR
dle čl. 17 odst. 2 písm. c) žena.
Pro zastoupení žen na kandidátní listině se na místa obsazovaná
SZ uplatní následující pravidla:
- v první dvojici musí být alespoň jedna žena;
- v první pětici musí být alespoň dvě ženy;
- v první třetině kandidátní listiny musí alespoň ⅓ kandidujících
tvořit ženy;
- v celkovém počtu kandidujících musí být každé pohlaví zastoupeno
alespoň ⅓.
Podrobnosti stanoví Řád primárních voleb a organizace volební
kampaně.
- Před volbou může orgán přijmout usnesení, které změní ustanovení
tohoto článku tak, aby vedlo k vyššímu zastoupení žen co do počtu a
postavení na kandidátních listinách nebo ve skupině zvolených delegátů
či ve volených stranických orgánech. Pokud by takové usnesení znamenalo,
že počet míst vyhrazených ženám ve voleném orgánu nebo na kandidátní
listině přesáhne ⅔, musí být schváleno ⅘ většinou.
- V případě, že se ani přes opakovanou výzvu do volby nepřihlásil
dostatek žen, ustanovení odst. 2, odst. 4 písm. c) a d), a písm. a) a b)
v případě voleb do zastupitelstev obcí s méně než deseti tisíci
obyvateli, a odst. 8 se neuplatní; v takovém případě je třeba tuto
skutečnost uvést v zápise a do orgánu nebo na kandidátní listinu lze
volit muže na místa, jejichž obsazení muži povede k nenaplnění výše
zmíněných ustanovení, až poté, co jsou zvoleny všechny kandidující
ženy.
- O aplikaci spolupředsednictví mohou rozhodnout plenární orgány na
místní(městské) a krajské úrovni pro své výkonné orgány, sjezd pro ÚRK a
ostatní revizní orgány samy pro sebe, přičemž toto rozhodnutí není třeba
před každou volbou potvrzovat. V případě aplikace spolupředsednictví
stojí v čele orgánu vždy dvě osoby jiného pohlaví. Pokud
spolupředsednictví není aplikováno a daný orgán má alespoň dva
místopředsedy, uplatní se na předsedu a místopředsedy odst. 2.
- Ze součtu členů a náhradníků musí být alespoň ⅓ žen, v případě PSZ
pak ⅖ žen. Pokud by v orgánu nebo na kandidátní listině odstoupením ženy
došlo k nižšímu celkovému zastoupení žen, než jaké ukládá tento článek, při
nahrazení náhradníkem bude upřednostněna žena.
- Jestliže člen nebo organizační jednotka poruší vnitřní předpisy SZ,
příslušný orgán může rozhodnout o uložení pořádkového opatření, které mu
(jí) písemně doručí.
- Podnět k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen nebo
orgán, a to reviznímu orgánu oprávněnému podat výkonnému orgánu návrh na
udělení pořádkového opatření nebo orgánu oprávněnému rozhodnout o
udělení pořádkového opatření bez návrhu.
Za porušení vnitřních předpisů SZ lze uložit jedno nebo více
pořádkových opatření. Pořádková opatření jsou:
- napomenutí;
- zbavení funkce;
- pozastavení některých členských práv;
- vyloučení ze SZ;
- podmínečné vyloučení ze SZ;
- vyloučení ze ZO;
- zrušení organizační jednotky SZ;
- odnětí podílu na členských příspěvcích a dalších financích.
- Rozhodnutí o uložení každého pořádkového opatření se přijímá ⅔
většinou hlasujících. Návrh na udělení pořádkového opatření, s výjimkou
napomenutí, přijímá příslušný revizní orgán většinou všech svých
členů.
Napomenutí ukládá členovi SZ:
- členská schůze ZO;
- RZO na návrh revizora ZO,
- RKO na návrh KRK;
- ÚRK.
- O udělení pořádkového opatření dle odst. 3 může být rozhodnuto pouze
poté, co byl dotčený člen nebo orgán seznámen s důvody k tomu
vedoucími.
Člena SZ může zbavit funkce:
- na místní a městské úrovni RKO nebo PSZ na návrh KRK nebo ÚRK;
- na krajské úrovni PSZ na návrh KRK nebo ÚRK, nebo RKO na návrh
ÚRK;
- na republikové úrovni RR nebo PSZ na návrh ÚRK.
- Členovi SZ mohou být pozastavena některá z členských práv uvedených
v čl. 6 odst. 1 písm. a), d), e) a i) na návrh ÚRK rozhodnutím PSZ. Z
rozhodnutí musí být zřejmé, která členská práva a na jak dlouho jsou
pozastavena. Maximální možná doba trvání pozastavení členských práv je 1
rok. ÚRK nebo PSZ mohou pozastavení práv svým rozhodnutím kdykoliv
zrušit.
- Na návrh ÚRK může o vyloučení nebo podmínečném vyloučení rozhodnout
RR. ÚRK může též ⅔ všech svých členů postoupit návrh na vyloučení nebo
podmínečné vyloučení PSZ. Pokud PSZ návrh na vyloučení neschválí všemi
svými členy, je postoupen ke schválení RR. Pokud PSZ návrh na podmínečné
vyloučení neschválí jednomyslně nebo ⅔ všech svých členů, je postoupen
ke schválení RR.
- O vyloučení člena ze ZO rozhoduje členská schůze příslušné ZO za
podmínky přítomnosti alespoň ⅓ svých členů. Ustanovení odst. 4 tím není
dotčeno. Člen následně zůstává nezařazeným členem SZ. Je automaticky
zbaven všech funkcí na úrovni ZO, ale není zbaven žádných svých funkcí
na vyšší úrovni.
Člena lze vyloučit:
- pokud svým jednáním závažným způsobem poškodil zájmy SZ;
- porušoval-li opakovaně nebo porušil zvlášť hrubým způsobem vnitřní
předpisy SZ;
- v případě pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin;
- v případě, že vědomě uvedl v členské přihlášce nepravdivé údaje s
cílem klamat.
Zájmy SZ poškodí svým jednáním závažným způsobem ten, kdo:
- se stane členem organizace, která je zaměřena proti SZ nebo jejíž
cíle jsou v rozporu s programovými cíli SZ, nebo ten, kdo se zapojí do
činnosti, která je proti SZ zaměřena nebo která je v rozporu s
programovými cíli SZ;
- vybízí k porušování zásad uvedených v Listině základních práv a
svobod nebo mezinárodních úmluvách o ochraně lidských práv, jimiž je
Česká republika vázána;
- jako člen orgánu veřejné moci opakovaně porušuje Listinu základních
lidských práv nebo mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv, jimiž je
Česká republika vázána, anebo je hrubým způsobem poruší;
- závažně nebo opakovaně porušil Etický kodex zvoleného
zastupujícího;
- jedná neoprávněně jménem SZ;
- neoprávněně si přivlastní majetek SZ nebo ji závažně poškodí svým
hospodařením, a to i z nedbalosti;
- jako funkcionář jedná opakovaně anebo závažným způsobem v rozporu se
závazným usnesením stranického orgánu;
- kandiduje za jinou politickou stranu nebo hnutí, či kandiduje jako
nezávislý kandidát na kandidátní listině jiné politické strany nebo
hnutí, a to pokud k tomu došlo bez souhlas PSZ;
- v přihlášce do SZ uvedl nepravdivé údaje, které byly v rozporu s
podmínkami členství.
- Součástí rozhodnutí o podmínečném vyloučení je doba trvání
podmínečného vyloučení, která nesmí být delší než 2 roky. Podmínečně
vyloučeného může vyloučit RKO, PSZ nebo RR na návrh KRK nebo ÚRK,
jsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 10. Postup dle odst. 9 se v
tomto případě neuplatní. Podmínečné vyloučení může na návrh ÚRK zrušit
PSZ.
- O zrušení organizační jednotky rozhoduje RR na návrh ÚRK. Zrušení
organizační jednotky lze navrhnout v případě její trvalé nečinnosti,
nebo pokud je její činnost dlouhodobě v rozporu s programovými cíli
SZ.
- O odejmutí podílu na členských příspěvcích a dalších financích v
případě porušování HŘ rozhoduje RR na návrh FKK.
- Rozhodnutí o uložení pořádkového opatření musí být odůvodněno a
písemně zasláno tomu, komu se ukládá, do dvou týdnů od rozhodnutí. V
případě zrušení organizační jednotky se rozhodnutí zasílá všem členům
dané organizační jednotky.
- Proti rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je přípustné
odvolání k RSO na stejném nebo vyšším organizačním stupni vzhledem k
orgánu, který opatření uložil, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení
písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.
Podrobnosti stanoví Rozhodčí a smírčí řád.
- Přístup ke skupinovým elektronickým komunikačním nástrojům
používaným v rámci SZ může být omezen v souladu s vnitřními předpisy,
které upravují jejich používání. Člen SZ se proti takovému omezení může
odvolat k reviznímu orgánu na příslušné úrovni.
- Registr pořádkových opatření spravuje ÚRK. Orgán, který rozhodne o
udělení pořádkového opatření, musí o jeho udělení ÚRK vyrozumět ve lhůtě
dvou týdnů. Záznam o udělení pořádkového opatření v registru musí zůstat
alespoň sedm let po konci jeho platnosti, záznam o vyloučení navždy. Do
registru se zaznamenávají i návrhy na vyloučení a podmínečné vyloučení,
které se vymažou buď rozhodnutím o návrhu nebo po uplynutí následujícího
kalendářního roku po ukončení členství.
Územní organizační struktura:
- místní úroveň (městská úroveň);
- krajská úroveň;
- republiková úroveň.
Organizační jednotky:
- základní organizace – ZO (městské organizace – MO);
- krajské organizace – KO;
- celá SZ.
Plenární orgány:
- členská schůze ZO (městská konference);
- krajská konference;
- sjezd.
Výkonné orgány:
- rada ZO (rada MO);
- rada KO;
- Republiková rada;
- Předsednictvo SZ.
Revizní orgány:
- revizor ZO (revizor MO);
- krajská revizní komise;
- Ústřední revizní komise;
- Finanční kontrolní komise.
- K prosazování zájmů SZ mohou jednotlivé ZO vytvářet lokální
sdružení. Tato sdružení ZO nejsou součástí organizační struktury SZ a
jejich vnitřní uspořádání je věcí jejich vzájemné dohody.
- Orgány mohou k vypracování stanovisek, k odborným posouzením a k
dalším dílčím úkolům zřizovat pracovní skupiny. Zásady jejich činnosti a
jednání a koordinátora či koordinátory skupiny určí ustavující orgán při
jejich zřízení.
- Používá se zkratka „ZO“.
- Je základním článkem SZ a odpovídá za činnost SZ v místě působnosti.
ZO se zakládá v obcích a v městských obvodech či městských částech
územně členěných statutárních měst. Se souhlasem příslušné krajské
konference může vzniknout oblastní ZO působící na souvislém území více
obcí téhož kraje; se souhlasem příslušné městské konference může
vzniknout oblastní ZO působící na souvislém území více městských obvodů
či městských částí téhož statutárního města. Vznik dvou či více
základních organizací v jedné obci nebo v jednom obvodu či části
statutárního města je vyloučen.
- ZO je tvořena alespoň třemi členy SZ, z nichž má alespoň jeden místo
trvalého pobytu v jejím místě působnosti.
- ZO může být založena za souhlasu bezprostředně nadřízené konference
ustavující schůzí, která zvolí předsedu ZO a rozhodne, zda zvolí
revizora ZO a pokladníka ZO. Předseda nově založené ZO je povinen
nejpozději do dvou týdnů od konání ustavující schůze odeslat zápis z
ustavující schůze včetně prezenční listiny předsedovi KO a HK, která
zapíše nově vzniklou ZO nejpozději do dvou týdnů od obdržení dokumentů
do evidence a vyrozumí o tom písemně předsedu ZO a předsedu KO. ZO se
pak považuje za ustavenou ke dni zápisu do evidence. Jestliže budou
zápisu do evidence bránit zásadní nedostatky, vyrozumí HK o tomto stavu
písemně předsedu ZO a předsedu KO nejpozději do dvou týdnů od obdržení
zápisu a vyzve předsedu ZO k odstranění či nápravě nedostatků. Jestliže
tak předseda ZO neučiní do jednoho měsíce od obdržení výzvy, považuje se
ZO za neustavenou.
- Příjmy ZO jsou určeny Hospodářským řádem. Zásady hospodaření ZO
určuje HŘ a obecně závazné právní předpisy. ZO sestavuje vlastní
rozpočet, dle kterého hospodaří s majetkem svěřeným do jejího
užívání.
- Základní organizace reprezentuje SZ a jedná jejím jménem pouze v
rozsahu své působnosti stanovené vnitřními předpisy SZ.
- Nejvyšším orgánem ZO je členská schůze, kterou tvoří všichni členové
ZO.
Členská schůze ZO:
- stanovuje počet místopředsedů ZO a členů rady ZO;
- ze svých členů volí a odvolává předsedu ZO, místopředsedu ZO a další
členy rady ZO;
- ze svých členů volí a odvolává revizora ZO a pokladníka ZO;
- rozhoduje o přijetí nových členů do ZO;
- rozhoduje o vyloučení člena ze ZO;
- schvaluje zprávu předsedy ZO o činnosti ZO a zprávu pokladníka ZO o
hospodaření ZO;
- může projednat a schválit plán činnosti ZO a zprávu o činnosti
revizora ZO;
- projednává opatření navržená revizorem ZO a rozhoduje o nich;
- volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině do voleb
samosprávných orgánů na úrovni obce a v základním kole primárních voleb
dle Řádu primárních voleb a organizace volební kampaně;
- schvaluje nominace členů rad obcí a městských částí;
- ze svých členů navrhuje a volí delegáty a náhradníky na KK dle klíče
určeného RKO, případně na MK dle klíče určeného RMO;
- ze svých členů navrhuje a volí delegáty a náhradníky na sjezd dle
stanoveného klíče,
- schvaluje rozpočet ZO a rozpočtové změny;
- schvaluje volební program pro volby do zastupitelstva;
- může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit
doporučení;
- rozhoduje o uplatnění spolupředsednictví;
- schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních
smluv na příslušné úrovni, pokud touto kompetencí nepověří RZO.
- Rozhodování ZO dle odst. 8 může v odůvodněných případech nahradit
hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba, kterých se zúčastní
alespoň ⅓ členů ZO. Podrobnosti stanoví Jednací řád a volební řád.
Výkonným orgánem ZO je rada ZO, pro kterou se používá zkratka
„RZO“ a která:
- je alespoň tříčlenná;
- je tvořena předsedou ZO, místopředsedy ZO a zvolenými členy;
- řídí činnost ZO;
- navrhuje rozpočet ZO a rozpočtové změny;
- může navrhnout plán činnosti ZO;
- odpovídá ZO za plnění jí schválených usnesení, cílů a úkolů a
usiluje o naplňování programu a cílů SZ na místní úrovni.
- Členská schůze ZO, která má méně než 25 členů, může rozhodnout, že
nezvolí revizora ZO, jehož působnost přechází na KRK, a že působnost RZO
a pokladníka ZO, pokud ZO nemá hotovostní pokladnu, mohou převzít
spolupředsedové ZO nebo předseda ZO spolu s místopředsedou ZO. U ZO,
které mají 5 a méně než členů, může působnosti RZO a pokladníka převzít
rovněž pouze předseda ZO.
Předseda ZO:
- reprezentuje ZO;
- svolává schůze ZO a RZO a předsedá jim;
- předkládá schůzi ZO výroční zprávu o činnosti ZO;
- zasílá schválenou zprávu o hospodaření ZO předsedovi příslušné KO a
HK.
Pokladník ZO:
- zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence;
- podává schůzi ZO alespoň jednou za rok zprávu o hospodaření ZO,
- nesmí být zároveň předsedou ZO.
- ZO a RZO se schází nejpozději po třech měsících od ukončení svého
posledního jednání.
ZO zaniká:
- pokud po dobu delší než tři měsíce má ZO jen dva členy nebo po tuto
dobu žádný z členů ZO nemá v místě působnosti ZO místo trvalého pobytu;
v této lhůtě mohou orgány ZO činit jen úkony nezbytné k nápravě tohoto
stavu;
- poklesne-li počet členů pod dva;
- rozhodnutím členské schůze dle čl. 28 odst. 13;
- rozhodnutím o zrušení organizační jednotky;
- jejím rozdělením nebo sloučením s jinou ZO.
- O sloučení dvou nebo více ZO rozhoduje bezprostředně nadřízená
konference na základě souhlasu vyjádřeného v posledních 6 měsících
usnesením členské schůze každé dotčené ZO přijatým ⅗ většinou
hlasujících. V případě, že byly dvě předcházející schůze ZO
neusnášeníschopné, nebo pokud příslušná KRK konstatuje, že ZO je
dlouhodobě nečinná, je možné tento souhlas nahradit hlasováním per
rollam, které musí trvat alespoň týden, ve kterém se pro návrh musí
vyslovit alespoň ⅘ hlasujících a které je platné nehledě na počet
hlasujících. V usnesení o sloučení bezprostředně nadřízená konference
zpravidla určí rozsah působnosti dané ZO podle odst. 2 a pověří
některého z předsedů dotčených ZO, event. jiného člena svoláním
ustavující schůze. Ke sloučení ZO dochází okamžikem zvolení předsedy
takto vzniklé ZO, jímž majetek i členové původních ZO přejdou do nové
ZO.
- O rozdělení oblastní ZO rozhoduje její členská schůze. Pokud o
rozdělení požádají alespoň tři členové s místem trvalého pobytu v jednom
z míst působnosti oblastní ZO (obci, respektive městském obvodu či
městské části) a ZO nedosáhne dohody o svém rozdělení dle Hospodářského
řádu, rozhodne o rozdělení majetku s přihlédnutím k historii příjmů a
výdajů oblastní ZO a k počtu členů nových ZO bezprostředně nadřízená
konference.
- Používá se zkratka „MO“.
- MO vzniká automaticky založením druhé ZO ve statutárním městě
členěném na městské části či městské obvody a je tvořena členy všech ZO
na území tohoto statutárního města. Předseda KO je do jednoho měsíce od
vzniku MO povinen buď svolat MK s klíčem 1 : 1, nebo vyhlásit hlasování
per rollam dle odst. 9 o tom, že činností orgánů MO s výjimkou MK budou
pověřeny příslušné orgány KO dle odst. 7 písm. b).
- Je-li ve statutárním městě pouze jedna ZO, mají orgány této ZO také
pravomoci orgánů MO.
- Hlavním úkolem MO je sjednocovat činnost SZ na území statutárního
města, a to zejména s ohledem na volby do zastupitelstev.
- Financování běžné činnosti MO je zajišťováno z příspěvků ZO, které
ji tvoří, a z prostředků příslušné KO dle jejich vzájemné dohody.
Nejvyšším orgánem MO je městská konference, která je tvořena:
- delegáty zvolenými členskými ZO dle klíče stanoveného RMO;
- členy MO zvolenými do zastupitelstva daného statutárního města;
- členy RMO, je-li zřízena.
Městská konference, pro kterou se používá zkratka „MK“:
- rozhoduje o zřízení RMO a stanovuje počet místopředsedů MO a členů
RMO;
- ze členů MO volí a odvolává předsedu MO, místopředsedy MO, další
členy RMO, pokladníka a revizora MO, pokud je nevolí celá MO dle odst.
9, anebo všemi nebo některými jejich funkcemi pověřuje předsedu,
místopředsedy, radu, pokladníka a revizní komisi bezprostředně nadřízené
KO, přičemž takové pověření trvá až do odvolání a nekončí zánikem
mandátu;
- volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině pro volby
do zastupitelstva statutárního města a v městském kole primárních
voleb;
- schvaluje nominace členů rady města;
- schvaluje program pro volby do zastupitelstva statutárního
města;
- může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit
doporučení;
- schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních
smluv na příslušné úrovni, pokud touto kompetencí nepověří RMO;
- projednává a schvaluje vlastní rozpočet, dle kterého hospodaří s
majetkem svěřeným do jejího užívání a schvaluje rozpočtové změny, anebo
tím pro roky, kdy se nekonají volby do zastupitelstva, pověří konferenci
bezprostředně nadřízeného kraje, přičemž takové pověření trvá až do
odvolání;
- může rozhodnout, že někteří nebo všichni funkcionáři MO budou voleni
všemi členy MO dle odst. 9.
Pokud je zřízena RMO, MK dále:
- schvaluje zprávy předsedy MO o činnosti MO a zprávu pokladníka MO o
hospodaření MO;
- může projednat a schválit plán činnosti MO a zprávu o činnosti
revizora MO;
- projednává opatření navržená revizorem a rozhoduje o nich;
- rozhoduje o uplatnění spolupředsednictví.
- Rozhodování MK dle odst. 7 může v odůvodněných případech nahradit
hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba, kterých se zúčastní
alespoň ⅕ všech členů MO. Podrobnosti stanoví Jednací a volební
řád.
Výkonným orgánem MO je rada MO, pro kterou se používá zkratka
„RMO“ a která, pokud je zřízena:
- je tvořena předsedou MO, místopředsedy MO a dalšími členy;
- metodicky řídí a sjednocuje činnost ZO na území příslušného
statutárního města;
- navrhuje rozpočet MO a rozpočtové změny;
- může navrhnout plán činnosti MO;
- odpovídá MK za plnění jí schválených usnesení, cílů a úkolů a
usiluje o naplňování programu a cílů SZ na městské úrovni;
- ⅔ většinou všech svých členů může rozhodnout, že někteří nebo
všichni funkcionáři MO budou voleni všemi členy MO dle odst. 9.
Předseda MO:
- reprezentuje MO;
- svolává MK a schůze RMO a předsedá jim;
- předkládá MK nebo příslušné KK výroční zprávu o činnosti MO;
- zasílá schválenou zprávu o hospodaření MO předsedovi KO, předsedům
příslušných ZO a HK.
Pokladník MO:
- zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence;
- podává MK nebo příslušné KK alespoň jednou za rok zprávu o
hospodaření MO.
- Pokud je zřízena RMO, MK se schází nejpozději po roce od ukončení
svého posledního jednání a RMO se schází nejpozději po čtyřech měsících
od ukončení svého posledního jednání.
- Používá se zkratka „KO“.
- KO je odpovědná za činnost SZ v daném kraji, eventuálně ve 2 krajích
krajích, vznikla-li dle odst. 12, a je tvořena všemi členy ZO
příslušného kraje nebo krajů. Je-li v kraji pouze jedna ZO, vykonávají
orgány této ZO i pravomoci orgánů KO. Vznikne-li v kraji další ZO, je
předseda ZO, která měla dosud pravomoc KO, povinen nejpozději do jednoho
měsíce od zaevidování nové ZO svolat v součinnosti s předsedou nové ZO
ustavující krajskou konferenci, jejímiž delegáty jsou členové všech ZO
v daném kraji. Pokud tak neučiní, svolá krajskou konferenci PSZ.
- KO reprezentuje SZ a jedná jejím jménem pouze v rozsahu své
působnosti stanovené vnitřními předpisy SZ.
- Příjmy KO jsou určeny Hospodářským řádem.
Nejvyšším orgánem KO je krajská konference, která je tvořena:
- delegáty zvolenými členskými schůzemi dle klíče stanoveného
RKO;
- členy RKO příslušného kraje;
- členy KO zvolenými do zastupitelstva příslušného kraje.
Krajská konference, pro kterou se používá zkratka „KK“:
- stanoví počet místopředsedů KO a členů RKO;
- stanoví počet členů KRK;
- ze členů KO volí a odvolává předsedu KO, místopředsedy KO, členy
RKO, pokladníka KO a členy KRK, pokud je nevolí celá KO dle odst.
7;
- schvaluje zprávu KRK a předsedy KO o jejich činnosti a zprávu
pokladníka KO o hospodaření KO;
- projednává a schvaluje plán činnosti KO;
- projednává opatření navržená KRK a rozhoduje o nich;
- volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině do voleb
do krajských zastupitelstev a v krajském kole primárních voleb;
- schvaluje nominace členů rady kraje;
- projednává a schvaluje vlastní rozpočet, dle kterého hospodaří s
majetkem svěřeným do jejího užívání, schvaluje rozpočtové změny;
- projednává a v závažných případech schvaluje úpravy komunálních
kandidátních listin;
- schvaluje program pro volby do krajského zastupitelstva;
- může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit
doporučení;
- volí a odvolává zástupce KO v RR;
- rozhoduje o uplatnění spolupředsednictví;
- schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních
smluv na příslušné úrovni, pokud touto kompetencí nepověří RKO;
- v souladu s volebním řádem nominuje kandidáty do PSZ;
- může rozhodnout, že někteří nebo všichni funkcionáři KO budou voleni
všemi členy KO dle odst. 9.
- Rozhodování KK dle odst. 6 může v odůvodněných případech nahradit
hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba, kterých se zúčastní
alespoň ⅕ členů KO. Podrobnosti stanoví Jednací a volební řád.
Výkonným orgánem KO je rada KO, pro kterou se používá zkratka RKO
a která:
- je tvořena předsedou KO a místopředsedy KO a zvolenými členy;
- metodicky řídí a sjednocuje činnost ZO;
- navrhuje rozpočet KO a rozpočtové změny;
- může navrhnout plán činnosti KO;
- odpovídá KK za plnění jí schválených usnesení, cílů a úkolů a
usiluje o naplňování programu a cílů SZ na krajské úrovni;
- ⅔ většinou všech svých členů může rozhodnout, že někteří nebo
všichni funkcionáři KO budou voleni všemi členy KO dle odst. 7.
Předseda KO:
- reprezentuje KO;
- svolává schůze KO a RKO a předsedá jim;
- předkládá KK výroční zprávu o činnosti KO;
- zasílá schválenou zprávu o hospodaření HK a příslušným ZO.
Pokladník KO:
- zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence;
- podává KK jednou za rok zprávu o hospodaření KO;
- nesmí být předsedou KO.
- KK a KRK se schází nejpozději po šesti měsících od ukončení svého
posledního jednání. RKO se schází nejpozději po dvou měsících od
ukončení svého posledního jednání.
- Výjimečně může dojít ke sloučení dvou KO do KO působící na území
dvou krajů. O tomto sloučení rozhoduje RR na základě souhlasu
vyjádřeného v posledních 6 měsících usneseními KK obou KO přijatými ⅗
většinami hlasujících. V případě, že byly dvě předcházející KK některé z
KO neusnášeníschopné, nebo pokud ÚRK konstatuje, že KO je dlouhodobě
nečinná, je možné tento souhlas nahradit usnesením přijatým ⅔ většinou
hlasováním per rollam, které musí trvat alespoň týden a které je platné
nehledě na počet hlasujících. V usnesení o sloučení KO pověří RR
některého z předsedů dotčených KO, eventuálně jiného člena svoláním
ustavující KK.
- O rozdělení KO působící na území dvou krajů rozhoduje její
konference. Pokud o rozdělení požádá většina členů s místem trvalého
pobytu v jednom z krajů a KK nedosáhne dohody o svém rozdělení dle
Hospodářského řádu, o rozdělení majetku s přihlédnutím k historii příjmů
a výdajů KO působící na území dvou krajů a k počtu členů nových KO
rozhodne RR.
- Je nejvyšším orgánem SZ.
- Řádný sjezd svolá PSZ v předstihu dvou až tří měsíců před jeho
konáním tak, aby se konal nejpozději 13 měsíců po skončení předchozího
sjezdu a 26 měsíců po skončení sjezdu, který zvolil PSZ.
- Mimořádný sjezd PSZ svolá ve lhůtě osmi až jedenácti týdnů od
okamžiku, kdy klesne počet členů PSZ či ÚRK o více než ⅖, nebo kdy o to
požádají alespoň ⅖ členů SZ, alespoň ⅖ ZO či ⅖ KO skrze své plenární
orgány nebo ⅖ všech členů RR.
Nesvolá-li PSZ řádný či mimořádný sjezd ve stanoveném termínu
nebo stane-li se PSZ nefunkční z důvodu poklesu počtu členů pod hranici usnášeníschopnosti, svolá
sjezd osoba pověřená RR.
Sjezd je tvořen:
delegáty s hlasem rozhodujícím, tedy:
- delegáty zvolenými ZO dle stanoveného klíče,
- členy PSZ,
- poslanci a senátory Parlamentu ČR a poslanci Evropského parlamentu
zvolenými za SZ, jsou-li členy SZ;
účastníky s hlasem poradním, pokud nejsou účastníky s hlasem
rozhodujícím, tedy:
- členy RR,
- členy ÚRK,
- vedoucími odborných sekcí,
- zasloužilými a čestnými členy SZ,
- delegáty s hlasem poradním;
- hosty pozvanými PSZ.
Ohledně delegátů sjezdu platí:
- jsou voleni ZO dle Jednacího a volebního řádu klíčem stanoveným PSZ,
kdy rozhodným dnem je den svolání sjezdu;
- nesmí být v prodlení s platbou členských příspěvků dle Hospodářského
řádu;
- jejich počet se sníží o jednoho u ZO, které byly ustavené méně než 6
měsíců před svoláním sjezdu a nevznikly sloučením ZO dle čl. 13 odst.
17;
- v případě svolání sjezdu s klíčem 1 : 1 jimi jsou všichni členové
SZ, kteří se stali členy ZO nejpozději v den svolání sjezdu a nejsou v
prodlení dle písm. b); ostatní členové SZ jsou v takovém případě
delegáty sjezdu s hlasem poradním.
- Návrh programu jednání sjezdu a pozvánka musí být rozeslány všem
členům SZ alespoň dva týdny před jeho konáním.
- Materiály, které se mají na sjezdu projednávat nebo schvalovat,
předkládá PSZ, které je prostřednictvím HK zašle alespoň tři týdny před
konáním sjezdu všem členům SZ s výjimkou odůvodněně neodkladných
materiálů, jejichž projednávání však sjezd může odmítnout. PSZ předloží
sjezdu materiály, jejichž předložení sjezdu podpoří FKK, ÚRK, RR,
ombudsman nebo alespoň jedna ZO nebo KO.
- Jména delegátů a náhradníků musí být HK nahlášena předsedy ZO
nejpozději 3 týdny před termínem konání sjezdu; o platnosti mandátů
později nahlášených delegátů rozhodne mandátová komise sjezdu.
- Sjezd řídí jím zvolené pracovní předsednictvo.
Sjezd má zejména v pravomoci:
- schvalovat Stanovy SZ, a to ⅔ většinou hlasů;
- schvalovat program SZ;
- schvalovat ostatní vnitřní předpisy SZ;
- určovat základní politickou koncepci SZ pro nastávající období;
- schvalovat zprávy o činnosti PSZ, RR, parlamentních klubů a
ÚRK;
- volit spolupředsedy SZ, 1. a 2. místopředsedu SZ a další členy PSZ a
odvolávat členy PSZ jako celek, pokud neplatí usnesení sjezdu nebo
vnitrostranického referenda o návrhu RR, aby je zvolili všichni členové
SZ dle podrobností stanovených Jednacím a volebním řádem;
- určovat počet členů ÚRK a volit jejího předsedu a její další členy a
odvolávat členy ÚRK jako celek;
- rozhodovat o sloučení SZ s jinými politickými stranami či
hnutími;
- rozhodovat o zrušení SZ.
- Výkonem svých pravomocí s výjimkou pravomocí pod písmenem a), e),
f), g), h), a i), může sjezd pověřit RR.
- Používá se zkratka „RR“.
RR je tvořena:
- členy PSZ;
- předsedy KO;
- zástupci KO, kteří jsou členové KO a jsou voleni KK v počtu jednoho
zástupce na každých započatých 100 členů KO evidovaných v HK;
- poslanci a senátory Parlamentu ČR, zvolenými za SZ, kteří jsou členy
SZ;
- poslanci Evropského parlamentu zvolenými za SZ, kteří jsou členy
SZ.
- V případě, že dojde ke snížení počtu zástupců KO v RR z důvodu
poklesu členské základny a žádný ze zástupců dané KO neodstoupí, ztrácí
mandát ten z nich, jehož mandát má skončit nejdříve; v případě shodné
délky mandátu rozhodne los.
- V případě, že kraj uplatňuje spolupředsednictví, spolupředsedové KO
se mohou vzájemně zastupovat a disponují v RR dohromady jedním hlasem. V
případě jejich odlišného hlasování se jejich hlas neuplatní. Pokud jeden
ze spolupředsedů KO je členem RR z jiného důvodu, připadá hlasovací
právo dle odst. 2 písm. b) druhému z nich. V případě nepřítomnosti
předsedy (obou spolupředsedů) KO se pro účast na jednání RR uplatní čl.
28 odst. 10.
RR je nejvyšším výkonným orgánem SZ v období mezi sjezdy a:
- odpovídá sjezdu za plnění jím schválených usnesení, cílů a hlavních
úkolů SZ a politického programu SZ;
- pověřuje PSZ realizací usnesení RR;
- schvaluje všechny vnitřní předpisy SZ s výjimkou stanov SZ, přičemž
Jednací řád a volební řád, Řád primárních voleb a organizace volební
kampaně a Hospodářský řád schvaluje pouze na základě pověření
sjezdu;
dále schvaluje:
- rozpočet SZ pro následující rok,
- volební programy na republikové úrovni,
- obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na
republikové úrovni,
- společnou strategii voleb do zastupitelstev krajů,
- v závažných a odůvodněných případech úpravy kandidátních listin do
krajských a komunálních voleb, včetně jejich případného zrušení, a na
návrh příslušné RKO nové kandidátní listiny,
- strategii voleb a kandidátní listiny do Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR,
- strategii voleb a kandidáty do Senátu Parlamentu ČR,
- strategii voleb a kandidátní listiny do zastupitelských orgánů ČR v
Evropské unii,
- rozpočtové změny,
- plán činnosti SZ na kalendářní rok,
- nominace členů vlády,
- kandidáta SZ na post prezidenta České republiky;
- může k jakékoliv politické otázce na republikové úrovni vyjádřit
doporučení;
- vyjadřuje se k nominacím předsedy a místopředsedů Poslanecké
sněmovny a Senátu;
- navrhuje volbu spolupředsedů, místopředsedů SZ a členů PSZ všemi
členy SZ;
- podává na návrh ÚRK závazný výklad stanov SZ;
- volí členy FKK.
- Rozhodnutí RR dle odst. 5 může v odůvodněných případech nahradit
hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba, kterých se zúčastní
alespoň ⅓ členů RR. Podrobnosti stanoví Jednací a volební řád.
- RR může výkonem svých pravomocí pověřit PSZ, s výjimkou schvalování
těch vnitřních předpisů SZ, které schvaluje na základě pověření sjezdu,
schvalování strategie voleb a kandidátů a pravomocí pod odst. 5 písm. d)
bod 1, 5 a 9.
- PSZ svolává jednání RR tak, aby se RR vždy sešla nejpozději šest
měsíců po ukončení předchozího jednání.
- Pokud PSZ nesvolá nebo není schopno svolat RR dle stanov SZ, učiní
tak člen RR pověřený RR, popřípadě nejstarší člen RR.
- Používá se zkratka „PSZ“.
PSZ:
- je voleno sjezdem;
- má sedm členů, jejichž oblast působnosti PSZ stanoví do dvou měsíců
od zvolení a tvoří je dva spolupředsedové SZ, dva místopředsedové SZ a
tři další členové;
- je odpovědné RR a sjezdu, plní jimi uložené úkoly a řídí se jejich
usneseními;
- se schází nejpozději po třech týdnech od ukončení svého posledního
jednání s výjimkou období mezi 1. červencem a 15. zářím, kdy se schází
nejpozději po šesti týdnech od ukončení svého posledního jednání;
- svolávají ho spolupředsedové SZ.
Pravomocí a povinností PSZ je zejména:
- zajišťovat vedení a chod SZ v organizačních záležitostech;
- přijímat neodkladná rozhodnutí;
- svolávat jednání sjezdu a svolávat jednání RR;
- připravovat program a materiály pro jednání sjezdu a RR;
- navrhovat a realizovat plán činnosti SZ;
- předkládat sjezdu zprávu o své činnosti;
- zaujímat stanoviska k aktuální politické situaci;
- průběžně kontrolovat dodržování rozpočtu SZ a navrhovat rozpočtové
změny;
- v případě nefunkčnosti některých funkcionářů na nižších
organizačních stupních řešit situaci;
- zajišťovat informační servis všem nižším organizačním
jednotkám;
- vydávat souhlas ke kandidatuře člena SZ za jiný politický subjekt, a
to i v případě jeho kandidatury jako nezávislého kandidáta;
- schvalovat rozsah pověření hlavního manažera;
- volit delegáty mezinárodních rad a kongresů Evropské strany zelených
a kongresů Světových zelených;
- řešit veškeré další záležitosti, které nejsou v pravomoci jiného
orgánu SZ.
- PSZ může svým jednomyslným rozhodnutím pověřit jednoho nebo více
svých členů výkonem svých kompetencí dle odst. 3, písm. a), c), d), h) a
j).
Spolupředsedové SZ:
- jsou dva, opačného pohlaví a konají společně;
- svolávají PSZ a předsedají mu.
Hlavní manažer:
- je jmenován a odvoláván PSZ;
- při své činnosti je povinen řídit se pokyny PSZ;
- odpovídá za nakládání s majetkem SZ a může průběžně kontrolovat
hospodaření ZO, MO a KO a předávat podněty FKK;
- řídí činnost HK a je za ni zodpovědný;
- po schválení PSZ uzavírá a po vyjádření PSZ ukončuje pracovní poměr
se zaměstnanci HK;
- na návrh rady KO uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci
působícími v krajských kancelářích;
- jedná jménem SZ v majetkových, hospodářských, pracovních a právních
vztazích v rozsahu pověření PSZ;
- účastní se jednání RR, PSZ a ÚRK;
- má právo účastnit se jednání všech orgánů s hlasem poradním;
- je zaměstnancem SZ;
- musí mít uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti.
- Funkce hlavního manažera je neslučitelná s funkcí poslance a
senátora Parlamentu České republiky, poslance Evropského parlamentu,
člena vlády či uvolněnou funkcí v územní samosprávě.
- V případě, že pozice hlavního manažera nemůže být z vážných důvodů
obsazena, rozhodne PSZ ⅔ většinou všech svých členů o tom, kdo bude
vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1.
- Právní osobnost, tedy i způsobilost k právním jednáním, má SZ jako
celek. Organizační jednotky, orgány, jednotliví členové SZ nebo
zaměstnanci SZ mohou za SZ jednat (činit právní úkony) pouze na základě
plné moci udělené osobami oprávněnými jednat jménem SZ nebo v takovém
rozsahu, jak je jim svěřeno vnitřními předpisy SZ.
- Statutárními orgány SZ jsou spolupředsedové SZ a místopředsedové SZ.
K jednání jménem SZ, ze kterých vyplývají závazky o hodnotě jednotlivě
nebo v součtu vyšší než stanovuje HŘ, dále pak k uzavření dohod s jinými
politickými subjekty, je potřeba podpisů vždy dvou statutárních
zástupců; u koaličních smluv na krajské a místní úrovni postačuje podpis
jednoho statutárního zástupce SZ a předsedy příslušné KO.
- Podepisování za SZ se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému
názvu SZ připojí spolupředseda SZ, případně místopředseda SZ, svůj
podpis.
- V případě poklesu počtu statutárních zástupců SZ na dva či méně
zvolí RR ze stávajících členů PSZ místopředsedy SZ tak, aby statutární
zástupci byli alespoň tři.
- Používá se zkratka „RO“.
Revizními orgány jsou:
- revizor ZO (revizor MO),
- alespoň tříčlenná krajská revizní komise, pro kterou se používá
zkratka „KRK“;
- sedmičlenná ústřední revizní komise, pokud sjezd nerozhodne o tom,
že má mít jiný počet členů (minimálně pět), pro kterou se používá
zkratka „ÚRK“;
- alespoň tříčlenná Finanční kontrolní komise, pro kterou se používá
zkratka „FKK“.
ÚRK nebo KRK ruší v případě závažného porušení vnitřního předpisu
SZ stranickým orgánem rozhodnutí tohoto orgánu a výsledek jeho voleb,
přičemž:
- toto rozhodnutí nenahrazují svým vlastním, ledaže se jedná o
rozhodnutí podřízeného revizního orgánu;
- rozhodnutí orgánů ZO a MO a výsledek jejich voleb ruší KRK;
- rozhodnutí PSZ a RR a výsledky jejich voleb ruší ÚRK.
Revizní orgány zejména:
- kontrolují hospodářskou a správní činnost SZ na své a nižší úrovni,
zejména hospodárné a účelné využívání finančních prostředků a majetku
SZ;
- kontrolují dodržování vnitřních předpisů SZ, plnění usnesení
stranických orgánů, činnost a hospodaření stranických orgánů;
- provádějí kontroly na vyžádání, průběžné kontroly a namátkové
kontroly dle vlastního uvážení;
- navrhují dotčeným orgánům opatření k nápravě zjištěných
nedostatků;
- zřizují a garantují činnost RSO;
- skrze své předsedy, případně i další členy, mají právo na přístup k
elektronickým komunikačním nástrojům, které pro svoji komunikaci
používají výkonné orgány příslušné úrovně.
- Podání, stížnosti a kontrolní zjištění zpravidla řeší nejprve
revizní orgán na stupni, kde problém vznikl. Pokud se zde nepodaří
záležitost vyřídit, předá ji revizní orgán spolu s podklady, vlastními
zjištěními a doporučeními reviznímu orgánu vyššího stupně. V případě
sporu, který revizní orgán se bude podnětem zabývat, rozhoduje ÚRK.
- Členové revizních orgánů mají na zasedání orgánů na stejné a nižší
úrovni právo podávat návrhy, o kterých musí být hlasováno. Na jednání
krajských a celostátních orgánů má být přítomen alespoň jeden člen
příslušného revizního orgánu.
- Revizní orgány jsou ve své činnosti nezávislé. Jsou povinny průběžně
informovat o své činnosti plenární orgány, kterými byly zvoleny. Návrhy
revizních orgánů jsou dotčené orgány povinny se odpovědně zabývat a o
výsledku revizní orgány informovat.
- Všichni členové SZ a všechny orgány SZ jsou povinni poskytovat
revizním orgánům součinnost, zejména tak, že se na požádání zúčastní
jednání revizních a rozhodčích a smírčích orgánů a předkládají jim
dokumenty a další podklady související s činností SZ, jsou-li k tomu
vyzváni.
- Revizor ZO či MO může a KRK a ÚRK musí alespoň jednou za rok
předložit zprávu o činnosti příslušnému plenárnímu orgánu dané úrovně a
svému bezprostředně nadřízenému reviznímu orgánu.
- Bližší vymezení působnosti revizních orgánů a postupy při revizní
činnosti vymezuje Revizní řád, který předkládá ÚRK.
ÚRK je nejvyšším revizním orgánem SZ a zejména:
- navrhuje RR závazný výklad stanov SZ, vykládá další vnitřní předpisy
SZ a sjednocuje činnost revizních orgánů na nižších úrovních;
- schází se nejpozději po dvou měsících od ukončení svého posledního
jednání;
- má právo se ve lhůtě jednoho měsíce od doručení návrhu vyjadřovat k
návrhům všech vnitřních předpisů SZ s celostranickou působností před
tím, než je příslušný orgán začne projednávat;
- ruší taková ustanovení vnitřních předpisů SZ, která jsou v rozporu s
předpisem vyšší právní síly, aniž je nahrazují novými ustanoveními;
- si ze svých členů volí své místopředsedy;
- může navrhovat změny vnitřních předpisů.
FKK:
- kontroluje hospodářskou činnost SZ a stranických orgánů, zejména
hospodárné a účelné využívání finančních prostředků a majetku SZ,
kontroluje dodržování vnitřních předpisů SZ, které se k této činnosti
vztahují;
- může vyzvat k provedení auditu a za souhlasu RR využít pro kontrolu
hospodaření a správní činnosti SZ služby alespoň jednoho autorizovaného
a nezávislého auditora;
- má právo se ve lhůtě jednoho měsíce od doručení vyjadřovat k návrhům
všech vnitřních předpisů SZ s celostranickou působností, které se
vztahují k činnosti dle písmene a), před tím, než je příslušný orgán
začne projednávat;
- si ze svých členů volí předsedu FKK a místopředsedy FKK.
- Revizor ZO nemůže být členem RZO ani pokladníkem ZO. Revizor MO
nemůže být členem RMO ani pokladníkem MO. Člen KRK nemůže být členem RKO
ani pokladníkem KO, revizorem ZO ani revizorem MO. Člen ÚRK nemůže být
členem RR a PSZ, hlavním manažerem SZ ani členem KRK. Člen FKK nemůže
být členem RR a PSZ, hlavním manažerem SZ, členem KRK ani členem ÚRK. Z
výkonu revizní činnosti je v jednotlivém případě vyloučen člen revizního
orgánu, který se podílel na činnosti, která je předmětem revize.
- Používá se zkratka „RSO“.
- Rozhodčí a smírčí orgány, zřizované na krajské a republikové úrovni,
rozhodují spory vzniklé mezi členy SZ, orgány a organizačními jednotkami
SZ a dále rozhodují v případech, které vnitřní předpisy SZ výslovně
upravují.
- Rozhodnutí RSO je konečné.
- RSO se zřizují ke konkrétním sporům do jednoho měsíce po obdržení
žádosti od jedné ze zúčastněných stran a jejich činnost garantuje
revizní orgán daného stupně. Rozhodnutí v daném případě je přijato do
tří měsíců od zřízení RSO.
- RSO se zřizuje tak, že revizní orgán pověří jednoho svého člena
předsednictvím RSO a k němu každá strana sporu jmenuje po dvou členech
kolegia rozhodců. V řízení o odvolání proti uložení pořádkového
opatření, v němž revizní orgán podal návrh na toto uložení, pověří
revizní orgán předsedou RSO osobu, která není jeho členem.
- Rozhodcem může být pouze člen SZ.
- Při výběru rozhodce se přihlíží zejména k předpokladům pro jeho
nezávislé a nestranné rozhodování.
- Všichni členové SZ a všechny orgány jsou povinny poskytovat
rozhodčím a smírčím orgánům součinnost, zejména tak, že se na požádání
zúčastní jednání rozhodčích a smírčích orgánů a předkládají jim
dokumenty a další podklady související s činností SZ, jsou-li k tomu
vyzváni.
- RSO se řídí Rozhodčím a smírčím řádem SZ, který předkládá ÚRK a
schvaluje RR.
Ombudsman:
- je jedna osoba;
- může si přizvat spolupracovníky dle vlastního uvážení;
- je volen a odvoláván sjezdem;
- jeho mandát je tříletý;
- je oprávněn účastnit se jednání všech orgánů, na kterých vystupuje s
hlasem poradním, pokud není členem příslušného orgánu;
- všechny orgány a členové jsou povinni mu poskytovat součinnost;
- má povinnost se zabývat všemi podněty, které obdrží, informovat o
stavu jejich vyřizování a podat o něm závěrečnou zprávu;
- v souvislosti s projednávaným podnětem má právo se účastnit jednání
jakéhokoliv orgánu s hlasem poradním;
- uplatňuje své námitky k uchazečům o členství dle čl. 3;
- je zván na všechna jednání o pořádkových opatřeních dle čl. 11;
- navrhuje změny vnitřních předpisů SZ na základě přijatých podnětů i
z vlastní iniciativy;
- přispívá k řešení sporů uvnitř SZ smírem a dohodou;
- přispívá ke kultivaci vnitrostranického právního a etického
prostředí;
- usiluje o zvyšování kvality vnitrostranické demokracie,
- nemůže být zároveň členem PSZ, ÚRK nebo FKK.
- Používá se zkratka „OS“.
- Zřizuje je PSZ a jsou poradní a iniciativní složkou, ve které jsou
zastoupeni odborníci z příslušné oblasti, členové i nečlenové SZ.
Odborné sekce:
- připravují podklady pro stanoviska a programové dokumenty SZ,
vymezují a diskutují konkrétní i obecná odborná témata;
- projednávají plnění volebního programu v dané oblasti;
- zpracovávají expertní stanoviska nebo předkládají náměty, ke kterým
by SZ měla zaujmout stanovisko;
- připravují rešerše a podklady dle zadání PSZ;
- sledují legislativní změny a komunikují s parlamentními stranami,
připomínkují právní předpisy;
- vyhledávají a vyzývají k diskusi odborníky v dané oblasti; pořádají
odborné semináře nebo jinak prezentují politiku SZ v dané oblasti směrem
ke členům SZ i veřejnosti, a to ve spolupráci s OS a v souladu s
programovými cíli, programem a vnitřními předpisy SZ;
- vyjadřují se k dalším otázkám, které jim předloží příslušný
orgán.
- V čele OS stojí vedoucí OS, kterého na návrh OS jmenuje PSZ.
- Stanoviska OS jsou zařazovaná do programu jednání příslušného orgánu
a jsou projednávána za účasti zástupce příslušné OS.
- OS pracují dle Řádu odborných sekcí.
- Hospodaření SZ se řídí příslušnými ustanoveními platného zákona o
sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
- SZ odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
- S majetkem SZ hospodaří PSZ na základě schváleného ročního
rozpočtu.
- PSZ může usnesením zmocnit hlavního manažera k hospodaření s
majetkem SZ ve vymezeném rámci. Toto usnesení může zrušit či změnit
RR.
- V rozsahu stanoveném rozpočtem SZ, vnitřními předpisy SZ a na
základě svého schváleného rozpočtu hospodaří se svěřeným majetkem SZ
také základní (městské) a krajské organizace.
- Majetek SZ je ve vlastnictví SZ jako celku a jednotlivým orgánům je
svěřován do užívání. Tyto orgány s ním musí nakládat hospodárně, užívat
jej pouze ke stanoveným účelům a starat se o jeho řádnou ochranu,
údržbu, obnovu a rozšiřování. Není-li svěřený majetek využíván nebo
chráněn s péčí řádného hospodáře, je PSZ povinno učinit bez zbytečného
odkladu opatření k nápravě, případně i svěřený majetek odebrat a svěřit
jej jinému orgánu k užívání.
- Podrobná pravidla pro řádné hospodaření s majetkem SZ upravuje
Hospodářský řád, pro který se používá zkratka „HŘ“. Stanoví výši
členských příspěvků a lhůtu pro jejich uhrazení, pevná pravidla pro
příjmy jednotlivých organizačních jednotek a pro rozdělování členských
příspěvků, příjmů ze státního příspěvku a náhrad za volební výsledek na
jednotlivé organizační jednotky. Z vybraných členských příspěvků členů
ZO se ZO vrací zpět alespoň 50 % vybrané částky.
- Dar je možné darovat pouze SZ jako celku. Přijetí daru v hodnotě
vyšší než 50 000 Kč schvaluje vždy PSZ.
- O konkrétních politických otázkách lze vyhlásit vnitrostranické
referendum (dále jen „referendum“). Hlasovací právo v něm mají všichni
členové SZ. Hlasovací právo v referendu mají všichni členové SZ, kteří
nejsou v prodlení s platbou členského příspěvku dle Hospodářského řádu a
stali se členy nejpozději v den, kdy byla dosažena podpora pro vyhlášení
referenda dle odst. 3.
Referendum musí být provedeno, pokud návrh na jeho vyhlášení
podpoří:
- alespoň ⅒ členů SZ,
- alespoň ⅕ základních organizací,
- alespoň ⅓ krajských organizací,
- RR většinou svých členů,
- PSZ jednomyslně všemi svými členy,
- sjezd.
- Referendum vyhlašuje PSZ na návrh orgánů uvedených v odst. 2 a v
případě jeho nečinnosti osoba pověřená RR.
- Součástí návrhu na vyhlášení je i vymezení předmětu referenda a
přesná formulace pokládané otázky. V rámci jednoho referenda je možné
hlasovat současně o více různých návrzích či protinávrzích, a to i
pomocí alternativního hlasování. V takovém případě je přijat návrh,
který získá největší podporu.
- Výsledek referenda je závazný pro všechny orgány a funkcionáře SZ,
pokud bylo referendum jako závazné vyhlášeno a hlasování se zúčastnila
třetina členů SZ. Ve všech ostatních případech má výsledek referenda
doporučující charakter.
- Stejná nebo obdobná otázka může být předmětem referenda nejdříve po
uplynutí dvou let. Toto neplatí, dojde-li k podstatné změně okolností, z
nichž původní hlasování vycházelo. V případě nejasností o tom, zda došlo
k podstatné změně okolností, rozhodne ÚRK.
- Podrobnosti průběhu referenda stanoví Řád vnitrostranického
referenda.
- Na úrovni kraje či statutárního města může být vyhlášeno
doporučující krajské či městské vnitrostranické referendum, pro jehož
konání se užijí přiměřeně výše uvedená ustanovení jakož i Řád
vnitrostranického referenda.
- O zrušení SZ rozhoduje sjezd ⅔ většinou přítomných delegátů. O
majetku rozhodne sjezd. Zároveň sjezd zvolí likvidátora, který provede
vypořádání závazků a pohledávek SZ a podá návrh na výmaz SZ ze seznamu
stran a hnutí.
- Funkční období všech funkcionářů začíná koncem schůze orgánu, který
je zvolil, a vyjma ombudsmana je dvouleté. V případě dovolby členů PSZ,
ÚRK, FKK, RKO, KRK, MKO, RZO a spolupředsedy ZO skončí mandát ve stejném
okamžiku jako mandát již dříve zvolených členů daného orgánu, pokud
volící orgán neurčí jinak, ale v souladu s první větou tohoto odstavce.
Zvolením usnášeníschopného počtu členů orgánu méně než měsíc před koncem
funkčního období předchozích členů orgánu těmto mandát zaniká. Mandát
člena orgánu, jehož funkční období uplynulo, skončí koncem nejbližší
schůze orgánu, který jej zvolil. Mandát též skončí zánikem členství
okamžitě, rezignací k uvedenému datu nebo odvoláním z funkce po ukončení
schůze příslušného orgánu. Mandát v RR dle čl. 17 odst. 3 písm. c) a
mandát v organizační jednotce skončí výstupem z ní nebo přestupem do
jiné.
- Všechny orgány a členové SZ jsou při výkonu pravomocí orgánů povinni
spolupracovat s ostatními orgány a členy SZ, zejména si navzájem
poskytovat požadované informace, písemné materiály, a vyvíjet potřebnou
součinnost.
- Zaměstnanci SZ v pracovním poměru nemohou být voleni či jmenováni do
žádného orgánu SZ. Ostatní zaměstnanci a osoby v obdobném poměru k SZ
nemohou být členy PSZ ani v žádném revizním orgánu; funkce v ostatních
orgánech mohou vykonávat pouze s jednomyslným souhlasem PSZ. Volení
funkcionáři SZ mohou za svou činnost pobírat odměnu. Pravidla stanovení
a vyplácení odměny upravuje HŘ.
- Členství v orgánu zaniká nabytím členství v jiném orgánu, pokud je
členství v obou orgánech vzájemně neslučitelné.
Všude, kde se ve vnitřních předpisech SZ mluví o:
- adresátovi, členovi, delegátovi, hostovi, kandidátovi,
místopředsedovi, náhradníkovi, ombudsmanovi, ověřovateli, poslanci,
předsedovi, příznivci, revizorovi, řečníkovi, senátorovi,
spolupředsedovi, svolavateli, účastníkovi, uchazečovi, vedoucím,
vyhlašovateli, zapisovateli, zástupci, zastupiteli a zmocněnci, úprava
platí také pro adresátku, členku, delegátku, hostku, kandidátku,
místopředsedkyni, náhradnici, ombudsmanku, ověřovatelku, poslankyni,
předsedkyni, příznivkyni, revizorku, řečnici, senátorku,
spolupředsedkyni, svolavatelku, účastnici, uchazečku, vedoucí,
vyhlašovatelku, zapisovatelku, zastupitelku, zástupkyni a
zmocněnkyni;
- předsedovi, úprava platí také pro spolupředsedu, pokud daný orgán
rozhodl o uplatnění spolupředsednictví.
Pro určení usnášeníschopnosti platí:
- všechny orgány jsou usnášeníschopné za přítomnosti nadpoloviční
většiny všech svých členů;
- u sjezdu a konferencí, s výjimkou těch, které jsou svolány s klíčem
1 : 1, se usnášeníschopnost určuje z počtu zvolených a nahlášených
delegátů;
plenární orgány a RR jsou usnášeníschopné také v případě, že jsou
přítomni alespoň tři členové orgánu či delegáti a zároveň je
přítomna:
- alespoň ⅕ všech členů dané ZO či delegátů v případě konferencí
svolaných s klíčem 1 : 1,
- alespoň ⅓ všech členů v případě RR či delegátů v případě ostatních
plenárních orgánů,
- alespoň ⅒ delegátů sjezdu svolaného s klíčem 1 : 1 a ⅕ delegátů
sjezdu svolaného s klíčem 1 : 2,
- alespoň ⅛ všech členů dané KO v případě konference svolané za účelem
konání primárních voleb pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny nebo
doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky pouze ve věcech
primárních voleb a v záležitostech s nimi souvisejících;
- za nepřítomnosti alespoň poloviny členů orgánu nebo zvolených
delegátů platí, že lze hlasovat či volit pouze v bodech, které byly
výslovně uvedeny v pozvánce anebo které ve lhůtě dvou dnů od jejího
rozeslání navrhl účastník jednání.
- K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny
hlasujících účastníků s hlasem rozhodujícím, není-li ve stanovách či
jiném vnitřním předpisu SZ stanoveno jinak.
- Jednání všech orgánů všech stupňů se řídí Jednacím a volebním řádem
a svolává a řídí jej předseda.
- Požádají-li o to alespoň ⅖ členů jakéhokoliv orgánu, tento orgán
musí být svolán ve lhůtě nejdéle jednoho měsíce, nestanoví-li vnitřní
předpisy jinak. Pozvánka, jejíž náležitosti a adresáty stanoví Jednací
řád, na jednání jakéhokoliv orgánu musí být rozeslána vždy alespoň pět
dnů přede dnem konání jednání, pokud Jednací řád nestanoví jinak.
Pozvánku na jednání výkonného orgánu, vyjma RR, lze v odůvodněných
případech výjimečně rozeslat v kratší lhůtě. V takovém případě musí
svolavatel vyrozumět všechny členy orgánu také osobně, přičemž na
takovém jednání lze jednat pouze o bodech, které nesnesou odkladu.
- V době, kdy je předseda příslušného orgánu dlouhodobě nepřítomný
nebo nemůže vykonávat svoji funkci zejména ze zdravotních, pracovních či
jiných závažných důvodů, nebo na základě jeho pověření jej zastupuje
druhý ze spolupředsedů, pak místopředseda a pak člen daného orgánu, a to
v pořadí určeném orgánem, který je zvolil.
- Při volbě členů PSZ a ÚRK volí sjezd náhradníky v počtu, který si
stanoví; pokud nestanoví jinak, náhradníky se stávají neúspěšní
kandidáti do těchto orgánů v pořadí dle výsledků voleb. Ostatní plenární
orgány při volbě do funkcí výkonných a revizních orgánů rozhodnou, zda a
v jakém počtu zvolí náhradníky. V případě odstoupení spolupředsedy SZ či
místopředsedy SZ se náhradníci stávají řadovými členy PSZ.
- Je-li některý orgán nečinný, přebírá jeho funkce nejbližší nadřízený
orgán.
- Organizační jednotka zaniká rozhodnutím ⅗ svých členů; při zániku
organizační jednotky práva a závazky přechází na nejbližší vyšší
organizační jednotku; to neplatí pro slučování a rozdělování ZO a
KO.
- Veškeré změny údajů evidovaných HK jsou jí orgány povinny zaslat do
dvou týdnů od doby, kdy se o změně dozvěděly. Závazný seznam údajů
evidovaných HK vydává PSZ.
- Každá osoba oprávněná nakládat s majetkem SZ musí se SZ uzavřít
dohodu o hmotné zodpovědnosti. Dohody o hmotné zodpovědnosti se
archivují v HK.
Vnitřní předpisy SZ jsou:
- Stanovy SZ;
- Jednací a volební řád;
- Hospodářský řád;
- Rozhodčí a smírčí řád;
- Revizní řád;
- Etický kodex zvoleného zastupujícího;
- Řád vnitrostranického referenda;
- Řád odborných sekcí;
- Řád primárních voleb a organizace volební kampaně;
- další vnitřní předpisy.
- Pokud Stanovy SZ, Jednací a volební řád či Řád primárních voleb a
organizace volební kampaně nestanoví jinak, rozhodne o způsobu volby
orgán, který ji provádí. Spolupředsedové SZ a předseda ÚRK či
spolupředsedové ÚRK jsou voleni alternativním hlasováním v případě, že
kandidují alespoň tři kandidáti a jednomandátovou většinovou volbou v
ostatních případech. Sjezd může rozhodnout o tom, že oba spolupředsedy
SZ nebo ÚRK zvolí v jedné volbě poměrným volebním systémem jednoho
přenosného hlasu. FKK a ostatní členové PSZ a ÚRK jsou voleni poměrným
volebním systémem jednoho přenosného hlasu. V případě, že počet
kandidátů nepřevyšuje počet obsazovaných míst, může sjezd nebo RR
rozhodnout o jiném způsobu volby. Pořadí místopředsedů SZ je určeno
pořadím při zvolení či v případě většinové volby počtem hlasů.
- Není-li ve stanovách či v jiném vnitřním předpisu SZ uvedeno jinak,
mohou se členové strany účastnit jednání všech orgánů, které jsou jim
též povinny zpřístupnit podklady k jednání a zápis z něj, přičemž
členové výkonných a revizních orgánů mají na jednání orgánů na stejné a
nižší úrovni hlas poradní. Jednání je možné zpřístupnit či přenášet
stranické i nestranické veřejnosti a je možné z něj pořizovat a
zpřístupňovat záznam za podmínek stanovených Jednacím a volebním
řádem.
- Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na
den, jenž se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá
skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá; není-li takový den v
měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. To platí,
i pokud poslední den lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek.
- Tato společná ustanovení platí, není-li uvedeno jinak.
- Stanovy SZ mají oproti ostatním vnitřním předpisům SZ větší právní
sílu.
FKK Finanční kontrolní komise
HK Hlavní kancelář
HŘ Hospodářský řád
KK krajská konference
KO krajská organizace
KRK krajská revizní komise
MK městská konference
MO městská organizace
OS odborná sekce
PSZ Předsednictvo Strany zelených
RKO rada krajské organizace
RMO rada městské organizace
RR Republiková rada
RSO rozhodčí a smírčí orgán
RZO rada základní organizace
SZ Strana zelených
ÚRK Ústřední revizní komise
ZO základní organizace
- Stanovy SZ a jejich změny nabývají platnosti dnem skončení sjezdu,
který je schválil.
- Stanovy SZ a jejich změny nabývají účinnosti dnem registrace
Ministerstvem vnitra ČR.
Stanovy Strany zelených (PDF)
Stanovy Strany zelených (ODT)