Zaregistrované Ministerstvem vnitra ČR dne 13. 4. 2023.
Ve znění schváleném sjezdem SZ dne 11. 2. 2023.
- Název politické strany je „Strana zelených“.
- Zkratka je „Zelení“. Pro vnitřní potřebu lze použít i zkratku SZ.
- Sídlem SZ je Praha.
- Strana zelených při řešení společenských problémů na první místo klade hledisko kvality života a svou politikou usiluje o uskutečnění vize ekologické demokracie u nás, v Evropě i ve světě.
- Ekologická demokracie vychází z politické tradice humanismu a demokracie. Je to společenský systém, který úzkostlivě chrání lidská a občanská práva a vyznačuje se ekologickou udržitelností, dobrou vzdělaností, kulturní vyspělostí, sociální citlivostí, politickou otevřeností a hospodářskou stabilitou.
- Strana zelených se řídí zásadou, že co prosazujeme veřejně, dodržujeme i uvnitř SZ.
Strana zelených si zejména klade za cíl svou politikou prosazovat:
- vybudování ekologicky a sociálně udržitelné společnosti;
- co nejvyšší kvalitu demokracie s co největší mírou zapojení veřejnosti do rozhodování;
- důsledné dodržování mezinárodních smluv o lidských právech;
- ochranu práv sociálních, etnických, kulturních i jiných menšin;
- rovnoprávnost mužů a žen;
- globální odpovědnost a solidaritu vůči potřebným zemím;
- sociální spravedlnost a sociální solidaritu a
- zvyšování vzdělanosti a kulturnosti.
Členem SZ může být každý občan, který:
- je starší 18 let;
- není členem jiné politické strany nebo politického hnutí s výjimkou členských stran Evropské strany zelených a Světových zelených; u ostatních zahraničních stran v případě programové slučitelnosti PSZ může udělit výjimku z této podmínky;
- souhlasí s programovými cíli SZ a
- nebyl ze SZ vyloučen; PSZ může udělit výjimku z této podmínky.
Členská přihláška obsahuje:
- jméno a příjmení;
- datum narození;
- volitelně pohlaví nebo gender;
- adresu trvalého pobytu a bydliště, pokud jej uchazeč uvede;
- telefonní číslo a e-mail;
informace o tom, zda a případně kdy uchazeč:
- se již někdy o členství ve SZ ucházel či již byl členem SZ či zda byl ze SZ vyloučen,
- je či již někdy byl členem či funkcionářem české či zahraniční politické strany nebo politického hnutí, včetně jejich vyjmenování a
- byl odsouzen či je trestně stíhán;
- datum odeslání přihlášky;
potvrzení o tom, že uchazeč:
- splňuje podmínky členství ve SZ dle odst. 1 a
- bere na vědomí členská práva a povinnosti dle čl. 6 Stanov SZ;
- volitelně určení ZO, do níž má zájemce zájem vstoupit a
- další informace specifikované vnitřním předpisem SZ.
- Členství ve SZ vzniká měsíc po doručení vyplněné přihlášky do HK, pokud byl zaplacen členský příspěvek dle Hospodářského řádu a nebyla podána námitka dle odst. 3. HK ve lhůtě 10 dnů od přijetí zanese uchazeče do evidence členů.
- Přihlášku uchazeč o členství posílá HK, která ji bezodkladně rozesílá ombudsmanovi, předsedovi ÚRK a předsedům ZO, KO a KRK, do jejichž působnosti spadá bydliště uchazeče v případě, že jej uvedl, nebo místo trvalého pobytu, pokud bydliště neuvedl. RR může tyto osoby nahradit zvláštním orgánem, který bude sestaven z ombudsmana nebo jím pověřené osoby, pověřeného člena ÚRK a dále 1–5 osob zvolených RR.
- Osoby a orgány obeslané dle odst. 2 mohou ve lhůtě jednoho měsíce od doručení přihlášky do HK podat námitku. V takovém případě členství nevzniká a žádost o členství je předána k rozhodnutí RKO. Pokud RKO do 1 měsíce od podání první námitky nerozhodne o přijetí uchazeče, rozhodnutí je postoupeno PSZ, které uchazeče přijme nebo jeho přihlášku s odůvodněním zamítne. Členství vzniká rozhodnutím RKO, PSZ či v případě, že se PSZ ani ve lhůtě 3 měsíců od podání námitky nevyjádří.
- Na námitku stáhnutou tím, kdo ji podal, se pohlíží, jako by nikdy nebyla podána.
- Pokud je to v zájmu SZ a pokud dosud nebyla podána žádná námitka, PSZ nebo na návrh předsedy příslušné ZO příslušná RKO mohou po pěti dnech od rozeslání přihlášky HK dle odst. 2 rozhodnout o ukončení lhůty pro podání námitek, čímž uchazeči členství vznikne okamžitě, nebo okamžikem zaplacení členského příspěvku dle Hospodářského řádu.
HK uchazeče o členství vyrozumí pokud:
- mu vzniklo členství;
- byla podána námitka dle odst. 3;
- námitka byla postoupena PSZ a
- PSZ jeho přihlášku zamítlo, kdy HK zároveň uchazeče poučí o opravných prostředcích.
- Přihlášku uchazeče o členství, který nemá místo trvalého pobytu na území ČR a ani neuvedl žádné bydliště na území ČR, posílá HK bezodkladně na vědomí ombudsmanovi, ÚRK a spolupředsedům SZ, kteří mohou podat námitku. V takovém případě se postupuje dle odst. 3, přičemž o žádosti o členství rozhoduje rovnou PSZ.
- Do tří měsíců od zanesení uchazeče do evidence členství může též každý člen SZ podat námitku proti přijetí k RKO příslušné dle odst. 2. Pokud RKO do dvou měsíců námitku nezamítne, je rozhodnutí postoupeno PSZ, jež ve lhůtě dvou měsíců od postoupení námitky může členství zrušit s konečnou platností. Pokud takovou námitku podpoří pět členů SZ, rozhodne o námitce ve lhůtě dvou měsíců přímo PSZ. Odst. 6 se použije obdobně. Zrušení členství dle tohoto odstavce nemá zpětnou platnost.
- Uchazeč o členství má právo odvolat se ve lhůtě 2 týdnů od doručení rozhodnutí o nepřijetí k ÚRK. Pokud byly při přijímání uchazeče porušeny vnitřní předpisy SZ, ÚRK může rozhodnutí zrušit a vrátit příslušnému orgánu k novému rozhodnutí, na které má tento orgán lhůtu jednoho měsíce.
Pokud uchazeči členství ve SZ zaniklo v minulosti kvůli nezaplacení členských příspěvků dle čl. 7 odst. 2 písm. b) nebo vystoupením dle čl. 7 odst. 1 písm. c), vznikne mu členství doručením vyplněné přihlášky do HK a zaplacením členského příspěvku dle Hospodářského řádu při splnění následujících podmínek:
- k zániku členství došlo nejpozději v předchozím kalendářním roce a
v době zániku členství:
- neměl uchazeč evidováno žádné pořádkové opatření a
- nebyl podán návrh na uchazečovo vyloučení nebo podmínečné vyloučení.
- Dokladem o členství je výpis z evidence členů a členek.
- Člen SZ má právo žádat o přijetí do libovolné ZO i z ní vystoupit.
- Pokud člen SZ, který je již členem nějaké ZO, přestupuje do ZO, která působí v místě jeho trvalého pobytu, tato ZO jeho přijetí vezme pouze na vědomí. V ostatních případech je k přestupu nebo vstupu do ZO třeba jejího souhlasu. Hlasování o přijetí probíhá v osobní nepřítomnosti uchazeče o vstup či přestup, pokud příslušná členská schůze ZO jednomyslně neurčí jinak.
- Člen SZ, který vstoupil nebo přestoupil do ZO, se stává členem ZO koncem schůze ZO, která ho přijala nebo vzala jeho přestup na vědomí. Na této schůzi může být zvolen do funkcí nebo delegátem, ale nesmí hlasovat.
- V době, kdy ještě není uchazeč o členství ve SZ členem SZ, může ZO rozhodnout o jeho přijetí do ZO. Pakliže se do 3 měsíců od tohoto rozhodnutí uchazeč o členství ve SZ stane členem SZ, stane se i členem ZO.
- ZO, MO a KO mohou uchazeče o členství ve SZ přijatého do ZO dle odst. 4 volit do funkcí a delegátem, pokud byla jeho přihláška doručena do HK, došlo k uhrazení členského příspěvku a dosud nebyla podána námitka podle čl. 4 odst. 3. Uchazeč o členství ve SZ nabyde funkce nebo se stane delegátem okamžikem vzniku členství v SZ a v ZO.
- Vystoupení ze ZO oznamuje člen ZO předsedovi ZO buď písemně nebo na schůzi ZO nebo RZO. Člen SZ se stává nezařazeným členem SZ dnem po doručení této informace předsedovi ZO.
- Předseda ZO oznámí přijetí nebo vystoupení člena SZ do nebo ze ZO ve lhůtě 2 týdnů do HK, která ve lhůtě 10 dnů od obdržení tohoto oznámení zanese vstup nebo výstup člena SZ do nebo ze ZO do evidence členů SZ.
- Člen SZ, kterému vzniklo členství ve SZ dle čl. 4 odst. 10 a který v okamžiku zániku členství ve SZ byl členem dané ZO, se okamžikem vzniku členství ve SZ stane i členem této ZO i nabude těch funkcí v ZO, které zastával v okamžiku zániku svého členství a které doposud nebyly obsazené jiným členem ZO.
- Vstupem do ZO, přestupem do jiné ZO nebo vystoupením ze ZO není v případě podání návrhu na udělení pořádkového opatření dotčena pravomoc původních orgánů o takovém pořádkovém opatření rozhodnout.
Člen SZ má právo:
- v souladu s volebním řádem volit a být volen do všech orgánů SZ, do jejichž působnosti dle územně organizační struktury spadá;
- vyjadřovat na půdě SZ své názory na politiku SZ a činnost jejích orgánů a funkcionářů, obhajovat i menšinové názory;
- vystupovat ve SZ s politickou iniciativou a tím se podílet na vytváření stranické politiky a jejího programu na příslušné úrovni;
- obracet se na funkcionáře SZ a stranické orgány s návrhy, dotazy a stížnostmi týkajícími se jejich působnosti, požadovat na ně odpověď a na písemné dotazy obdržet do dvou týdnů písemnou odpověď. Pokud je dotaz adresován stranickému orgánu, jehož nejbližší schůze se koná později než šest týdnů po obdržení dotazu, pak ve lhůtě šesti týdnů obdržet alespoň písemné potvrzení přijetí dotazu a samotnou odpověď bez zbytečného odkladu po nejbližší schůzi příslušného orgánu;
- účastnit se v souladu s Jednacím a volebním řádem rozpravy a rozhodování během jednání i mimo jednání všech orgánů, jichž je členem;
- být přítomen bez práva účastnit se rozpravy a rozhodování na jednání jakéhokoliv stranického orgánu, jehož není členem, pokud toto jednání nebude prohlášeno za neveřejné;
- být pozván na jednání každého orgánu, který projednává jeho činnost nebo návrh pořádkového opatření vůči němu nebo vůči organizační jednotce, jejímž je funkcionářem; a má právo vyjadřovat se k projednávaným skutečnostem;
- odstoupit z funkce, do níž byl zvolen; odstoupení musí být podáno písemnou formou všem členům příslušné organizační jednotky a HK;
- odvolávat se ve sporech k RSO a
- mít aktivní i pasivní přístup do skupinových elektronických komunikačních nástrojů používaných v rámci SZ a těmi orgány, jichž je členem.
Člen SZ má povinnost:
- spolupracovat na uskutečňování cílů SZ a prosazování jejího programu;
- řídit se programovými cíli a dodržovat vnitřní předpisy SZ;
- podílet se dle svého nejlepšího vědomí a svědomí na uskutečňování politiky SZ;
- účastnit se jednání stranických orgánů, jejichž je členem;
- dbát o dobré jméno SZ, získávat jí podporu na veřejnosti;
- dbát zásad dobrých mezilidských vztahů;
- platit řádně členské příspěvky ve stanovené lhůtě a výši;
- zodpovídat se z výkonu svých stranických funkcí a působení v zastupitelském sboru tomu orgánu, který ho do funkce zvolil, navrhl nebo který ho funkcí pověřil;
- nakládat s majetkem SZ s péčí dobrého hospodáře v souladu s vnitřními předpisy SZ a s obecně závaznými právními předpisy;
- oznámit ZO, jejímž je členem, a HK změny osobních údajů, které jsou požadovány v členské přihlášce dle čl. 3 odst. 2, a změnu podmínek umožňujících členství ve SZ dle čl. 3 odst. 1, a to ve lhůtě dvou týdnů;
- poskytovat součinnost orgánům SZ při plnění jejich úkolů;
- respektovat rozhodnutí a usnesení SZ a
- nahlásit HK funkci nabytou v souvislosti s členstvím ve SZ.
Členství ve SZ bez dalšího zaniká:
- úmrtím;
- prohlášením za mrtvého;
- doručením písemného prohlášení o vystoupení do HK;
- relevantním omezením svéprávnosti nebo
- vstupem do jiné politické strany nebo hnutí, pokud je to v rozporu s čl. 3 odst. 1 písm. b).
Členství ve SZ dále zaniká:
- rozhodnutím příslušného orgánu o vyloučení nebo
- nezaplacením členského příspěvku dle HŘ.
- Sjezd může udělit osobě, která s tím souhlasí, není členem SZ a významnou měrou se přičinila o naplňování idejí SZ, čestné členství ve SZ. Osobě s uděleným čestným členstvím ve SZ tímto nevzniká členství ve SZ.
- Sjezd může členovi SZ, který s tím souhlasí, udělit za mimořádné zásluhy pro SZ titul zasloužilý člen SZ.
- Sjezd může čestné členství ve SZ a titul zasloužilého člena SZ odebrat. Čestné členství ve SZ také zaniká okamžikem vzniku členství ve SZ.
Registrovaným příznivcem SZ může být každý:
- občan starší 15 let;
- cizí státní příslušník starší 15 let nebo
- člověk bez státní příslušnosti starší 15 let.
- Registrovaný příznivec SZ nesmí být členem jiné české politické strany nebo českého politického hnutí než SZ a musí souhlasit s programovými cíli SZ.
- Registrovaným příznivcem se stává zájemce měsíc po doručení vyplněné přihlášky, kdy jej HK zaregistruje, pokud doručená přihláška splňuje stejné náležitosti jako přihláška ke členství ve SZ dle čl. 3 odst. 2 písm. a)–g) a j) a dále obsahuje potvrzení o tom, že zájemce souhlasí s programovými cíli SZ a potvrzení o obeznámení zájemce s právy a povinnostmi příznivce dle odst. 4–6. Byla-li v minulosti registrace zájemce vymazána dle odst. 9 písm. d), HK jej zaregistruje pouze se souhlasem PSZ. HK též s registrací posečká, byla-li do měsíce od doručení přihlášky proti registraci zájemce vznesena námitka. Při zpracování přihlášky a případné námitky se postupuje obdobně jako v čl. 4.
- Registrovaný příznivec SZ má stejná práva jako člen SZ dle čl. 6 odst. 1) písm. b), c) a j) a také f), ledaže daný orgán rozhodne, že mu vstup na dané jednání bude odepřen.
- Registrovaný příznivec SZ má stejné povinnosti jako člen SZ dle čl. 6 odst. 2) písm. a)–c), e), f) a j)–l).
- Pokud tak Hospodářský řád stanoví, registrovaný příznivec musí platit příspěvky registrovaného příznivce.
Pokud registrovaný příznivec není ve zpoždění s placením příspěvků registrovaného příznivce dle odst. 7, může:
- volit v primárních volbách, pokud je to v souladu s Řádem primárních voleb;
- hlasovat v referendu, pokud je to v souladu s Řádem vnitrostranického referenda.
Registrace registrovaného příznivce SZ zaniká:
- úmrtím;
- prohlášením za mrtvého;
- doručením písemné žádosti o zrušení registrace registrovaného příznivce SZ do HK;
- v případě, že registrovaný příznivec SZ svým jednáním hrubě anebo opakovaně porušil povinnosti registrovaného příznivce SZ, vymazáním registrace dle rozhodnutí PSZ, proti kterému se registrovaný příznivec může odvolat bez odkladného účinku k ÚRK;
- nezaplacením příspěvku registrovaného příznivce dle HŘ;
- v případě, že se registrovaný příznivec stane členem jiné české politické strany nebo
- vstupem registrovaného příznivce do SZ.
- Alespoň jeden z místopředsedů SZ musí být žena, a celkem v PSZ musí být alespoň tři ženy.
- Mezi delegáty, které jednotlivé ZO zvolí na sjezd a konferenci, a ve volených orgánech musí v každé završené trojici být alespoň jedna žena. V případě uplatnění spolupředsednictví toto pravidlo platí pro zbytek voleného orgánu.
- Mezi zástupci KO v RR dle čl. 17 odst. 2 písm. c) musí být v každé završené dvojici alespoň jedna žena. Pokud KO neuplatňuje spolupředsednictví, musí být buď předseda KO nebo první zástupce KO v RR dle čl. 17 odst. 2 písm. c) žena.
Pro zastoupení žen na kandidátní listině se na místa obsazovaná SZ uplatní následující pravidla:
- v první dvojici musí být alespoň jedna žena;
- v první pětici musí být alespoň dvě ženy;
- v první třetině kandidátní listiny musí alespoň ⅓ kandidujících tvořit ženy a
- v celkovém počtu kandidujících musí být každé pohlaví zastoupeno alespoň ⅓.
Podrobnosti stanoví Řád primárních voleb a organizace volební kampaně.
- Před volbou může orgán přijmout usnesení, které změní ustanovení tohoto článku tak, aby vedlo k vyššímu zastoupení žen co do počtu a postavení na kandidátních listinách nebo ve skupině zvolených delegátů či ve volených stranických orgánech. Pokud by takové usnesení znamenalo, že počet míst vyhrazených ženám ve voleném orgánu nebo na kandidátní listině přesáhne ⅔, musí být schváleno ⅘ většinou. Pravomoc přijmout takové usnesení nelze delegovat na výkonný orgán; takové usnesení také nelze přijmout, pokud již část míst na kandidátní listině, část delegátů nebo část voleného stranického orgánu byla zvolena.
- V případě, že se ani přes opakovanou výzvu do volby nepřihlásil dostatek žen, ustanovení odst. 2, odst. 4 písm. c) a d) a odst. 8 se neuplatní; v případě voleb do zastupitelstev obcí, které mají méně než deset tisíc obyvatel nebo jejichž místně příslušná ZO má méně než deset členů, se neuplatní ani odst. 4 písm. a) a b). Tuto skutečnost je třeba uvést v zápise a do orgánu nebo na kandidátní listinu lze volit muže na místa, jejichž obsazení muži povede k nenaplnění výše zmíněných ustanovení, až poté, co jsou zvoleny všechny kandidující ženy.
- O aplikaci spolupředsednictví mohou rozhodnout plenární orgány na místní, městské, a krajské úrovni pro své výkonné orgány, sjezd pro ÚRK a ostatní revizní orgány samy pro sebe, přičemž toto rozhodnutí není třeba před každou volbou potvrzovat. V případě uplatnění spolupředsednictví stojí v čele orgánu vždy dvě osoby, z nichž alespoň jedna musí být žena. Pokud spolupředsednictví není aplikováno a daný orgán má alespoň dva místopředsedy, uplatní se na předsedu a místopředsedy odst. 2.
- Ze součtu zvolených a náhradníků musí být alespoň ⅓ žen, v případě PSZ pak ⅖ žen. Pokud by v orgánu, mezi delegáty nebo na kandidátní listině odstoupením ženy došlo k nižšímu celkovému zastoupení žen, než jaké ukládá tento článek, při nahrazení náhradníkem bude upřednostněna žena.
- Jestliže člen SZ nebo organizační jednotka SZ poruší vnitřní předpisy SZ, příslušný orgán může rozhodnout o uložení pořádkového opatření, které mu (jí) písemně doručí.
- Podnět k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen SZ nebo orgán, a to reviznímu orgánu oprávněnému podat výkonnému orgánu návrh na udělení pořádkového opatření nebo orgánu oprávněnému rozhodnout o udělení pořádkového opatření bez návrhu.
Za porušení vnitřních předpisů SZ lze uložit jedno nebo více pořádkových opatření. Pořádková opatření jsou:
- napomenutí;
- zbavení funkce;
- pozastavení některých členských práv;
- vyloučení ze SZ;
- podmínečné vyloučení ze SZ;
- vyloučení ze ZO;
- zrušení organizační jednotky SZ a
- odnětí podílu na členských příspěvcích a dalších financích.
- Rozhodnutí o uložení každého pořádkového opatření se přijímá ⅔ většinou hlasujících. Návrh na udělení pořádkového opatření, s výjimkou napomenutí, přijímá příslušný revizní orgán většinou všech svých členů.
Napomenutí ukládá členovi SZ:
- členská schůze ZO;
- RZO na návrh revizora ZO,
- RKO na návrh KRK nebo
- ÚRK.
- O udělení pořádkového opatření dle odst. 3 může být rozhodnuto pouze poté, co byli dotčený člen SZ nebo organizační jednotka seznámeni s důvody k tomu vedoucími.
Člena SZ může zbavit funkce:
- na místní a městské úrovni RKO nebo PSZ na návrh KRK nebo ÚRK;
- na krajské úrovni PSZ na návrh KRK nebo ÚRK, nebo RKO na návrh ÚRK nebo
- na republikové úrovni RR nebo PSZ na návrh ÚRK.
- Členovi SZ mohou být pozastavena některá z členských práv uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a), d), e) a f) na návrh ÚRK rozhodnutím PSZ. Z rozhodnutí musí být zřejmé, která členská práva a na jak dlouho jsou pozastavena. Maximální možná doba trvání pozastavení členských práv je 1 rok. ÚRK nebo PSZ mohou pozastavení práv svým rozhodnutím kdykoliv zrušit.
- Přístup ke skupinovým elektronickým komunikačním nástrojům používaným v rámci SZ dle čl. 6 odst. 1 písm. j) může být omezen v souladu s vnitřními předpisy, které upravují jejich používání. Člen SZ se proti takovému omezení může odvolat k reviznímu orgánu na příslušné úrovni.
- Na návrh ÚRK může o vyloučení nebo podmínečném vyloučení rozhodnout RR. ÚRK může též ⅔ všech svých členů postoupit návrh na vyloučení nebo podmínečné vyloučení PSZ. Pokud PSZ návrh na vyloučení neschválí všemi svými členy, je postoupen ke schválení RR. Pokud PSZ návrh na podmínečné vyloučení neschválí jednomyslně nebo ⅔ všech svých členů, je postoupen ke schválení RR.
- O vyloučení člena ze ZO rozhoduje členská schůze příslušné ZO za podmínky přítomnosti alespoň ⅓ svých členů. Ustanovení odst. 4 tím není dotčeno. Člen následně zůstává nezařazeným členem SZ. Je automaticky zbaven všech funkcí na úrovni ZO, ale není zbaven žádných svých funkcí na vyšší úrovni.
Člena lze vyloučit pokud:
- svým jednáním závažným způsobem poškodil zájmy SZ;
- porušoval opakovaně nebo porušil zvlášť hrubým způsobem povinnosti člena SZ dle čl. 6 odst. 2 nebo
- byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin.
Zájmy SZ poškodí svým jednáním závažným způsobem ten, kdo:
- se stane členem organizace, která je zaměřena proti SZ nebo jejíž cíle jsou v rozporu s programovými cíli SZ, nebo ten, kdo se zapojí do činnosti, která je proti SZ zaměřena nebo která je v rozporu s programovými cíli SZ;
- vybízí k porušování zásad uvedených v Listině základních práv a svobod nebo mezinárodních úmluvách o ochraně lidských práv, jimiž je Česká republika vázána;
- jako člen orgánu veřejné moci opakovaně porušuje Listinu základních lidských práv nebo mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv, jimiž je Česká republika vázána, anebo je hrubým způsobem poruší;
- závažně nebo opakovaně porušil Etický kodex zvoleného zastupujícího;
- jedná neoprávněně jménem SZ;
- neoprávněně si přivlastní majetek SZ nebo ji závažně poškodí svým hospodařením, a to i z nedbalosti;
- jako funkcionář jedná opakovaně anebo závažným způsobem v rozporu se závazným usnesením stranického orgánu;
- kandiduje za jinou politickou stranu nebo hnutí, či kandiduje jako nezávislý kandidát na kandidátní listině jiné politické strany nebo hnutí, a to pokud k tomu došlo bez souhlasu PSZ nebo
- v přihlášce do SZ uvedl nepravdivé údaje.
- Součástí rozhodnutí o podmínečném vyloučení je doba trvání podmínečného vyloučení, která nesmí být delší než 2 roky. Podmínečně vyloučeného může vyloučit RKO, PSZ nebo RR na návrh KRK nebo ÚRK, jsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 12. Postup dle odst. 10 se v tomto případě neuplatní. Podmínečné vyloučení může na návrh ÚRK zrušit PSZ.
- O zrušení organizační jednotky rozhoduje RR na návrh ÚRK. Zrušení organizační jednotky lze navrhnout v případě její trvalé nečinnosti, nebo pokud je její činnost dlouhodobě v rozporu s programovými cíli SZ.
- O odejmutí podílu na členských příspěvcích a dalších financích v případě porušování HŘ rozhoduje RR na návrh FKK.
- Rozhodnutí o uložení pořádkového opatření musí být odůvodněno a písemně zasláno tomu, komu se ukládá, do dvou týdnů od rozhodnutí. V případě zrušení organizační jednotky se rozhodnutí zasílá všem členům dané organizační jednotky.
- Proti rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je přípustné odvolání k RSO na stejném nebo vyšším organizačním stupni vzhledem k orgánu, který opatření uložil, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Podrobnosti stanoví Rozhodčí a smírčí řád.
- Registr pořádkových opatření spravuje ÚRK. Orgán, který rozhodne o udělení pořádkového opatření, musí o jeho udělení ÚRK vyrozumět ve lhůtě dvou týdnů. Záznam o udělení pořádkového opatření v registru musí zůstat alespoň sedm let po konci jeho platnosti, záznam o vyloučení navždy. Do registru se zaznamenávají i návrhy na vyloučení a podmínečné vyloučení, které se vymažou buď rozhodnutím o návrhu nebo po uplynutí následujícího kalendářního roku po ukončení členství.
Územní organizační struktura:
- místní úroveň (městská úroveň);
- krajská úroveň a
- republiková úroveň.
Organizační jednotky:
- základní organizace – ZO (městské organizace – MO);
- krajské organizace – KO a
- celá SZ.
Plenární orgány:
- členská schůze ZO (městská konference);
- krajská konference a
- sjezd.
Výkonné orgány:
- rada ZO (rada MO);
- rada KO;
- Republiková rada a
- Předsednictvo SZ.
Revizní orgány:
- revizor ZO (revizor MO);
- krajská revizní komise;
- Ústřední revizní komise a
- Finanční kontrolní komise.
- K prosazování zájmů SZ mohou jednotlivé ZO vytvářet lokální sdružení. Tato sdružení ZO nejsou součástí organizační struktury SZ a jejich vnitřní uspořádání je věcí jejich vzájemné dohody.
- Orgány mohou k vypracování stanovisek, k odborným posouzením a k dalším dílčím úkolům zřizovat pracovní skupiny. Zásady jejich činnosti a jednání a koordinátora či koordinátory skupiny určí ustavující orgán při jejich zřízení.
- Používá se zkratka „ZO“.
ZO je základním článkem SZ a odpovídá za činnost SZ v místě působnosti. ZO se zakládá v obcích a v městských obvodech či městských částech územně členěných statutárních měst. Se souhlasem:
- příslušné krajské konference může vzniknout oblastní ZO působící na souvislém území více obcí téhož kraje;
- příslušné městské konference může vzniknout oblastní ZO působící na souvislém území více městských obvodů či městských částí téhož statutárního města a
- PSZ může vzniknout zahraniční ZO, jejíž místo působnosti vymezí PSZ.
Vznik dvou či více základních organizací v jedné obci,v jednom obvodu či části statutárního města nebo ve stejné části území mimo ČR je vyloučen.
- ZO je tvořena alespoň třemi členy SZ, z nichž má alespoň jeden místo trvalého pobytu v jejím místě působnosti.
- ZO může být založena za souhlasu bezprostředně nadřízené konference nebo PSZ, jde-li o zahraniční ZO, ustavující schůzí, která zvolí předsedu ZO a rozhodne, zda zvolí revizora ZO a pokladníka ZO. Předseda nově založené ZO je povinen nejpozději do dvou týdnů od konání ustavující schůze odeslat zápis z ustavující schůze včetně prezenční listiny předsedovi KO a HK, která zapíše nově vzniklou ZO nejpozději do dvou týdnů od obdržení dokumentů do evidence a vyrozumí o tom písemně předsedu ZO a předsedu KO. ZO se pak považuje za ustavenou ke dni zápisu do evidence. Jestliže budou zápisu do evidence bránit zásadní nedostatky, vyrozumí HK o tomto stavu písemně předsedu ZO a předsedu KO nejpozději do dvou týdnů od obdržení zápisu a vyzve předsedu ZO k odstranění či nápravě nedostatků. Jestliže tak předseda ZO neučiní do jednoho měsíce od obdržení výzvy, považuje se ZO za neustavenou.
- Příjmy ZO jsou určeny Hospodářským řádem. Zásady hospodaření ZO určuje HŘ a obecně závazné právní předpisy. ZO sestavuje vlastní rozpočet, dle kterého hospodaří s majetkem svěřeným do jejího užívání.
- Základní organizace reprezentuje SZ a jedná jejím jménem pouze v rozsahu své působnosti stanovené vnitřními předpisy SZ.
- Nejvyšším orgánem ZO je členská schůze, kterou tvoří všichni členové ZO.
Členská schůze ZO:
- stanovuje počet místopředsedů ZO a členů rady ZO;
- ze svých členů volí a odvolává předsedu ZO, místopředsedu ZO a členy rady ZO
- ze svých členů volí a odvolává revizora ZO a pokladníka ZO;
- rozhoduje o přijetí nových členů do ZO;
- rozhoduje o vyloučení člena ze ZO;
- schvaluje zprávu předsedy ZO o činnosti ZO a zprávu pokladníka ZO o hospodaření ZO;
- může projednat a schválit plán činnosti ZO a zprávu o činnosti revizora ZO;
- projednává opatření navržená revizorem ZO a rozhoduje o nich;
- volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině pro volby do obecního zastupitelstva a v základním kole primárních voleb dle Řádu primárních voleb a organizace volební kampaně, který může dovolit tuto pravomoci částečně nebo zcela delegovat na RZO;
- schvaluje volební program pro volby do obecního zastupitelstva, pokud touto kompetencí nepověří RZO;
- zřizuje volební štáb pro volby do obecního zastupitelstva, volí jeho členy a vymezuje jeho pravomoce v souladu s Řádem primárních voleb a organizace volební kampaně;
- schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na úrovni obce, pokud touto kompetencí nepověří RZO;
- schvaluje nominace členů rad obcí a městských částí a obvodů;
- ze svých členů navrhuje a volí delegáty a náhradníky na KK dle klíče určeného RKO, případně na MK dle klíče určeného RMO;
- ze svých členů navrhuje a volí delegáty a náhradníky na sjezd dle stanoveného klíče,
- schvaluje rozpočet ZO a rozpočtové změny;
- může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit doporučení a
- rozhoduje o uplatnění spolupředsednictví.
- Rozhodování ZO dle odst. 8 s výjimkou písm. d) může v odůvodněných případech nahradit hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba. Podrobnosti stanoví Jednací řád a volební řád.
Výkonným orgánem ZO je rada ZO, pro kterou se používá zkratka „RZO“ a která:
- je tvořena předsedou ZO, místopředsedy ZO a zvolenými členy a je tříčlenná, nerozhodne-li ZO o tom, že má více členů;
- řídí činnost ZO;
- navrhuje rozpočet ZO a rozpočtové změny;
- může navrhnout plán činnosti ZO a
- odpovídá ZO za plnění jí schválených usnesení, cílů a úkolů a usiluje o naplňování programu a cílů SZ na místní úrovni.
- Členská schůze ZO, která má méně než 25 členů, může rozhodnout, že nezvolí revizora ZO, jehož působnost přechází na KRK, a že působnost RZO a pokladníka ZO, pokud ZO nemá hotovostní pokladnu, mohou převzít spolupředsedové ZO nebo předseda ZO spolu s místopředsedou ZO. U ZO, které mají 5 a méně než členů, může působnosti RZO a pokladníka převzít rovněž pouze předseda ZO.
Předseda ZO:
- reprezentuje ZO;
- svolává schůze ZO a RZO a předsedá jim;
- předkládá schůzi ZO výroční zprávu o činnosti ZO a
- zasílá schválenou zprávu o hospodaření ZO předsedovi příslušné KO a HK.
Pokladník ZO:
- zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence;
- podává schůzi ZO alespoň jednou za rok zprávu o hospodaření ZO a
- nesmí být zároveň předsedou ZO s výjimkou postupu dle odst. 11.
- ZO a RZO se schází nejpozději po třech měsících od ukončení svého posledního jednání.
ZO zaniká:
- pokud po dobu delší než tři měsíce má ZO méně než tři členy nebo po tuto dobu žádný z členů ZO nemá v místě působnosti ZO místo trvalého pobytu, přičemž v této lhůtě mohou orgány ZO činit jen úkony nezbytné k nápravě tohoto stavu;
- poklesne-li počet členů na nulu;
- rozhodnutím členské schůze dle čl. 28 odst. 13;
- rozhodnutím o zrušení organizační jednotky dle čl. 11 odst. 15 nebo
- jejím rozdělením nebo sloučením s jinou ZO.
- O sloučení dvou nebo více ZO do oblastní ZO rozhoduje bezprostředně nadřízená konference na základě souhlasu vyjádřeného v posledních 6 měsících usnesením členské schůze každé dotčené ZO přijatým ⅗ většinou hlasujících. V případě, že byly dvě předcházející schůze ZO neusnášeníschopné, nebo pokud příslušná KRK konstatuje, že ZO je dlouhodobě nečinná, je možné tento souhlas nahradit hlasováním per rollam, které musí trvat alespoň týden, ve kterém se pro návrh musí vyslovit alespoň ⅘ hlasujících a které je platné nehledě na počet hlasujících. V usnesení o sloučení bezprostředně nadřízená konference zpravidla určí rozsah působnosti dané ZO podle odst. 2 a pověří některého z předsedů dotčených ZO, event. jiného člena svoláním ustavující schůze. Ke sloučení ZO dochází okamžikem zvolení předsedy takto vzniklé ZO, jímž majetek i členové původních ZO přejdou do nové ZO.
- O rozdělení oblastní ZO rozhoduje její členská schůze. Pokud o rozdělení požádají alespoň tři členové s místem trvalého pobytu v jednom z míst působnosti oblastní ZO (obci, respektive městském obvodu či městské části) a ZO nedosáhne dohody o svém rozdělení dle Hospodářského řádu, rozhodne o rozdělení majetku s přihlédnutím k historii příjmů a výdajů oblastní ZO a k počtu členů nových ZO bezprostředně nadřízená konference.
- Jsou-li na schůzi oblastní ZO alespoň tři členové ZO s místem trvalého pobytu v jedné z obcí, na jejímž území ZO působí, a zároveň pětina ze všech takových členů ZO, rozhodují o kandidátní listině, programu pro volby, volebním štábu a o nominacích členů rady obce pro danou obec pouze tito členové ZO, pokud o to alespoň jeden z nich požádá.
- Členy zahraniční ZO mohou být pouze ti členové SZ, jejichž bydliště se nachází v zahraničí a místě působnosti dané zahraniční ZO. Zahraniční ZO vykonává své pravomoci přiměřené vzhledem k tomu, že v místě své působnosti nemůže vykonávat politickou činnost zaměřenou na toto místo, a zejména vykonává pravomoci dle odst. 8 písm. a)–h) a o)–r).
- Používá se zkratka „MO“.
- MO vzniká automaticky založením druhé ZO ve statutárním městě členěném na městské části či městské obvody a je tvořena členy všech ZO na území tohoto statutárního města. Předseda KO je do jednoho měsíce od vzniku MO povinen buď svolat MK s klíčem 1 : 1, nebo vyhlásit hlasování per rollam dle odst. 9 o tom, že činností orgánů MO s výjimkou MK budou pověřeny příslušné orgány KO dle odst. 7 písm. b).
- Je-li ve statutárním městě pouze jedna ZO, mají orgány této ZO také pravomoci orgánů MO.
- Hlavním úkolem MO je sjednocovat činnost SZ na území statutárního města, a to zejména s ohledem na volby do zastupitelstev.
- Financování běžné činnosti MO je zajišťováno z příspěvků ZO, které ji tvoří, a z prostředků příslušné KO dle jejich vzájemné dohody.
Nejvyšším orgánem MO je městská konference, která je tvořena:
- delegáty zvolenými členskými ZO dle klíče stanoveného RMO;
- členy MO zvolenými do zastupitelstva daného statutárního města a
- členy RMO, je-li zřízena.
Městská konference, pro kterou se používá zkratka „MK“:
- rozhoduje o zřízení RMO a stanovuje počet místopředsedů MO a členů RMO;
- ze členů MO volí a odvolává předsedu MO, místopředsedy MO, další členy RMO, pokladníka a revizora MO, pokud je nevolí celá MO dle odst. 9, anebo všemi nebo některými jejich funkcemi pověřuje předsedu, místopředsedy, radu, pokladníka a revizní komisi bezprostředně nadřízené KO, přičemž takové pověření trvá až do odvolání a nekončí zánikem mandátu;
- volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva statutárního města a v městském kole primárních voleb dle Řádu primárních voleb a organizace volební kampaně, který může dovolit tuto pravomoc částečně nebo zcela delegovat na RMO;
- schvaluje program pro volby do zastupitelstva statutárního města, pokud touto kompetencí nepověří RMO;
- schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na úrovni statutárního města, pokud touto kompetencí nepověří RMO;
- schvaluje nominace členů rady statutárního města;
- projednává kandidátní listiny a koaliční smlouvy pro volby do zastupitelstev v městských obvodech nebo částech na území statutární města, a v závažných případech v případě, že ji tím pověří nadřízená KK, schvaluje jejich úpravy;
- projednává a schvaluje vlastní rozpočet, dle kterého hospodaří s majetkem svěřeným do jejího užívání a schvaluje rozpočtové změny, anebo tím pro roky, kdy se nekonají volby do zastupitelstva, pověří konferenci bezprostředně nadřízeného kraje, přičemž takové pověření trvá až do odvolání;
- může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit doporučení a
- může rozhodnout, že někteří nebo všichni funkcionáři MO budou voleni všemi členy MO dle odst. 9.
Pokud je zřízena RMO, MK dále:
- schvaluje zprávy předsedy MO o činnosti MO a zprávu pokladníka MO o hospodaření MO;
- může projednat a schválit plán činnosti MO a zprávu o činnosti revizora MO;
- projednává opatření navržená revizorem a rozhoduje o nich a
- rozhoduje o uplatnění spolupředsednictví.
- Rozhodování MK dle odst. 7 může v odůvodněných případech nahradit hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba, kterých se zúčastní alespoň ⅕ všech členů MO. Podrobnosti stanoví Jednací a volební řád.
Výkonným orgánem MO je rada MO, pro kterou se používá zkratka „RMO“ a která, pokud je zřízena:
- je tvořena předsedou MO, místopředsedy MO a dalšími členy a je tříčlenná, nerozhodne-li MK o tom, že má více členů;
- řídí činnost MO;
- metodicky řídí a sjednocuje činnost ZO na území příslušného statutárního města;
- navrhuje rozpočet MO a rozpočtové změny;
- může navrhnout plán činnosti MO;
- odpovídá MK za plnění jí schválených usnesení, cílů a úkolů a usiluje o naplňování programu a cílů SZ na městské úrovni;
- zřizuje volební štáb pro volby do zastupitelstva statutárního města, volí jeho členy a vymezuje jeho pravomoce v souladu s Řádem primárních voleb a organizace volební kampaně a
- ⅔ většinou všech svých členů může rozhodnout, že někteří nebo všichni funkcionáři MO budou voleni všemi členy MO dle odst. 9.
Předseda MO:
- reprezentuje MO;
- svolává MK a schůze RMO a předsedá jim;
- předkládá MK nebo příslušné KK výroční zprávu o činnosti MO a
- zasílá schválenou zprávu o hospodaření MO předsedovi KO, předsedům příslušných ZO a HK.
Pokladník MO:
- zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence a
- podává MK nebo příslušné KK alespoň jednou za rok zprávu o hospodaření MO.
- Pokud je zřízena RMO, MK se schází nejpozději po roce od ukončení svého posledního jednání a RMO se schází nejpozději po čtyřech měsících od ukončení svého posledního jednání.
- Používá se zkratka „KO“.
- KO je odpovědná za činnost SZ v daném kraji, eventuálně ve 2 krajích krajích, vznikla-li dle odst. 12, a je tvořena všemi členy ZO příslušného kraje nebo krajů. Je-li v kraji pouze jedna ZO, vykonávají orgány této ZO i pravomoci orgánů KO. Vznikne-li v kraji další ZO, je předseda ZO, která měla dosud pravomoc KO, povinen nejpozději do jednoho měsíce od zaevidování nové ZO svolat v součinnosti s předsedou nové ZO ustavující krajskou konferenci, jejímiž delegáty jsou členové všech ZO v daném kraji. Pokud tak neučiní, svolá krajskou konferenci PSZ.
- KO reprezentuje SZ a jedná jejím jménem pouze v rozsahu své působnosti stanovené vnitřními předpisy SZ.
- Příjmy KO jsou určeny Hospodářským řádem.
Nejvyšším orgánem KO je krajská konference, která je tvořena:
- delegáty zvolenými členskými schůzemi dle klíče stanoveného RKO;
- členy RKO příslušného kraje a
- členy KO zvolenými do zastupitelstva příslušného kraje.
Krajská konference, pro kterou se používá zkratka „KK“:
- stanoví počet místopředsedů KO a členů RKO;
- stanoví počet členů KRK;
- ze členů KO volí a odvolává předsedu KO, místopředsedy KO, členy RKO, pokladníka KO a členy KRK, pokud je nevolí celá KO dle odst. 7;
- schvaluje zprávu KRK a předsedy KO o jejich činnosti a zprávu pokladníka KO o hospodaření KO;
- projednává a schvaluje plán činnosti KO;
- projednává opatření navržená KRK a rozhoduje o nich;
- volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině pro volby do krajských zastupitelstev a v krajském kole primárních voleb dle Řádu primárních voleb a organizace volební kampaně, který může dovolit tuto pravomoc částečně nebo zcela delegovat na RKO;
- schvaluje volební program pro volby do krajského zastupitelstva, pokud touto kompetencí nepověří RKO;
- schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na krajské úrovni, pokud touto kompetencí nepověří RKO, pokud touto kompetencí nepověří RKO;
- schvaluje nominace členů rady kraje;
- projednává komunální kandidátní listiny a koaliční smlouvy pro volby do obecních zastupitelstev na území kraje a v závažných případech schvaluje jejich úpravy, jejichž projednání může pro volby do zastupitelstev v městských obvodech nebo částech na území statutární města též pověřit příslušnou MK;
- projednává a schvaluje vlastní rozpočet, dle kterého hospodaří s majetkem svěřeným do jejího užívání, schvaluje rozpočtové změny;
- může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit doporučení;
- volí a odvolává zástupce KO v RR;
- rozhoduje o uplatnění spolupředsednictví;
- v souladu s volebním řádem nominuje kandidáty do PSZ a
- může rozhodnout, že někteří nebo všichni funkcionáři KO a zástupci KO v RR budou voleni všemi členy KO dle odst. 7.
- Rozhodování KK dle odst. 6 může v odůvodněných případech nahradit hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba, kterých se zúčastní alespoň ⅕ členů KO. Podrobnosti stanoví Jednací a volební řád.
Výkonným orgánem KO je rada KO, pro kterou se používá zkratka RKO a která:
- je tvořena předsedou KO a místopředsedy KO a zvolenými členy a je tříčlenná, nerozhodne-li KK o tom, že má více členů;
- řídí činnost KO;
- metodicky řídí a sjednocuje činnost ZO;
- navrhuje rozpočet KO a rozpočtové změny;
- může navrhnout plán činnosti KO;
- odpovídá KK za plnění jí schválených usnesení, cílů a úkolů a usiluje o naplňování programu a cílů SZ na krajské úrovni;
- zřizuje volební štáb pro krajské volby, volí jeho členy a vymezuje jeho pravomoce v souladu s Řádem primárních voleb a organizace volební kampaně a
- ⅔ většinou všech svých členů může rozhodnout, že někteří nebo všichni funkcionáři KO budou voleni všemi členy KO dle odst. 7.
Předseda KO:
- reprezentuje KO;
- svolává schůze KO a RKO a předsedá jim;
- předkládá KK výroční zprávu o činnosti KO a
- zasílá schválenou zprávu o hospodaření HK a příslušným ZO.
Pokladník KO:
- zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence;
- podává KK jednou za rok zprávu o hospodaření KO a
- nesmí být předsedou KO.
- KK a KRK se schází nejpozději po šesti měsících od ukončení svého posledního jednání. RKO se schází nejpozději po dvou měsících od ukončení svého posledního jednání.
- Výjimečně může dojít ke sloučení dvou KO do KO působící na území dvou krajů. O tomto sloučení rozhoduje RR na základě souhlasu vyjádřeného v posledních 6 měsících usneseními KK obou KO přijatými ⅗ většinami hlasujících. V případě, že byly dvě předcházející KK některé z KO neusnášeníschopné, nebo pokud ÚRK konstatuje, že KO je dlouhodobě nečinná, je možné tento souhlas nahradit usnesením přijatým ⅔ většinou hlasováním per rollam, které musí trvat alespoň týden a které je platné nehledě na počet hlasujících. V usnesení o sloučení KO pověří RR některého z předsedů dotčených KO, eventuálně jiného člena svoláním ustavující KK.
- O rozdělení KO působící na území dvou krajů rozhoduje její konference. Pokud o rozdělení požádá většina členů s místem trvalého pobytu v jednom z krajů a KK nedosáhne dohody o svém rozdělení dle Hospodářského řádu, o rozdělení majetku s přihlédnutím k historii příjmů a výdajů KO působící na území dvou krajů a k počtu členů nových KO rozhodne RR.
- Jsou-li na KK KO působící ve dvou krajích alespoň tři zvolení delegáti s místem trvalého pobytu v jednom z těchto krajů a zároveň třetina ze všech členů SZ s místem trvalého pobytu v daném kraji v případě KK svolané s klíčem 1: 1 pětina z nich u ostatních KK, rozhodují o kandidátní listině, programu pro volby do krajského zastupitelstva a o nominacích členů rady kraje v daném kraji pouze tito zvolení delegáti, pokud o to alespoň jeden z nich požádá.
- Je nejvyšším orgánem SZ.
- Řádný sjezd svolá PSZ v předstihu dvou až tří měsíců před jeho konáním tak, aby se konal nejpozději 13 měsíců po skončení předchozího sjezdu a 26 měsíců po skončení sjezdu, který zvolil PSZ.
Mimořádný sjezd PSZ svolá ve lhůtě osmi až jedenácti týdnů od okamžiku, kdy:
- klesne počet členů PSZ či ÚRK o více než ⅖ nebo
o to požádají alespoň ⅖:
- členů SZ,
- ZO či KO skrze své plenární orgány nebo
- všech členů RR.
- Mimořádný sjezd ve zkrácené lhůtě PSZ svolá, pokud se na tom usnese jednomyslně a alespoň všemi svými členy bez jednoho a zároveň se na tom usnese RR ⅔ většinou a alespoň polovinou svých členů; PSZ mimořádný sjezd ve zkrácené lhůtě svolá ve lhůtě alespoň tří týdnů po přijetí pozdějšího z usnesení RR nebo PSZ.
- Nesvolá-li PSZ řádný či mimořádný sjezd ve stanoveném termínu nebo stane-li se PSZ nefunkční z důvodu poklesu počtu členů pod hranici usnášeníschopnosti, svolá sjezd osoba pověřená RR.
Sjezd je tvořen:
delegáty s hlasem rozhodujícím, tedy:
- delegáty zvolenými ZO dle stanoveného klíče,
- členy PSZ a
- poslanci a senátory Parlamentu ČR a poslanci Evropského parlamentu zvolenými za SZ, jsou-li členy SZ;
účastníky s hlasem poradním, pokud nejsou delegáty s hlasem rozhodujícím, tedy:
- členy RR,
- členy ÚRK,
- vedoucími odborných sekcí,
- zasloužilými a čestnými členy SZ,
- delegáty s hlasem poradním a
- hosty pozvanými PSZ.
Ohledně delegátů sjezdu platí, že:
- jsou voleni ZO dle Jednacího a volebního řádu klíčem stanoveným PSZ, kdy rozhodným dnem je den svolání sjezdu;
- nesmí být v prodlení s platbou členských příspěvků dle Hospodářského řádu;
- jejich počet se sníží o jednoho u ZO, které byly ustavené méně než 6 měsíců před svoláním sjezdu a nevznikly sloučením ZO dle čl. 13 odst. 17 a
- v případě svolání sjezdu s klíčem 1 : 1 jimi jsou všichni členové SZ, kteří se stali členy ZO nejpozději v den svolání sjezdu a nejsou v prodlení dle písm. b); ostatní členové SZ jsou v takovém případě delegáty sjezdu s hlasem poradním.
- Návrh programu jednání řádného a mimořádného sjezdu a pozvánka musí být rozeslány všem členům SZ alespoň dva týdny před jeho konáním a jeden týden před konáním mimořádného sjezdu ve zkrácené lhůtě.
- Materiály, které se mají na sjezdu projednávat nebo schvalovat, předkládá PSZ, které je prostřednictvím HK zašle alespoň dva týdny před konáním řádného a mimořádného sjezdu a týden před konáním mimořádného sjezdu ve zkrácené lhůtě všem členům SZ s výjimkou odůvodněně neodkladných materiálů, jejichž projednávání však sjezd může odmítnout. PSZ předloží sjezdu materiály, jejichž předložení sjezdu podpoří FKK, ÚRK, RR, ombudsman, alespoň jedna ZO, KO nebo odborná sekce nebo v souladu s Jednacím a volebním řádem skupina členů SZ.
- Jména delegátů a náhradníků musí být HK nahlášena předsedy ZO nejpozději 3 týdny před termínem konání řádného a mimořádného sjezdu a jeden týden před konáním mimořádného sjezdu ve zkrácené lhůtě; o platnosti mandátů později nahlášených delegátů rozhodne mandátová komise sjezdu.
- Sjezd řídí jím zvolené pracovní předsednictvo.
Sjezd má zejména v pravomoci:
- schvalovat Stanovy SZ, a to ⅔ většinou hlasů;
- schvalovat program SZ;
- schvalovat ostatní vnitřní předpisy SZ;
- určovat základní politickou koncepci SZ pro nastávající období;
- schvalovat zprávy o činnosti PSZ, RR, parlamentních klubů a ÚRK a zprávu o hospodaření SZ;
- volit spolupředsedy SZ, 1. a 2. místopředsedu SZ a další členy PSZ a odvolávat PSZ jako celek;
- volit předsedu ÚRK a její další členy a odvolávat ÚRK jako celek;
- volit a odvolávat ombudsmana;
- rozhodovat o sloučení SZ s jinými politickými stranami či hnutími a
- rozhodovat o zrušení SZ.
- Výkonem svých pravomocí s výjimkou pravomocí pod písmenem a), e), f), g), i), a j), odst. 12 může sjezd pověřit RR.
- Vnitrostranické referendum nebo sjezd mohou rozhodnout, že volbu dle jednoho nebo všech z písm. f), g) a h) provedou všichni členové SZ dle podrobností stanovených Jednacím a volebním řádem.
- Používá se zkratka „RR“.
RR je tvořena:
- členy PSZ;
- předsedy KO;
- zástupci KO, kteří jsou členové KO a jsou voleni KK v počtu jednoho zástupce na každých započatých 100 členů KO evidovaných v HK;
- poslanci a senátory Parlamentu ČR, zvolenými za SZ, kteří jsou členy SZ a
- poslanci Evropského parlamentu zvolenými za SZ, kteří jsou členy SZ.
- V případě, že dojde ke snížení počtu zástupců KO v RR z důvodu poklesu členské základny a žádný ze zástupců dané KO neodstoupí, ztrácí mandát ten z nich, jehož mandát má skončit nejdříve; v případě shodné délky mandátu rozhodne los.
- V případě, že kraj uplatňuje spolupředsednictví, spolupředsedové KO se mohou vzájemně zastupovat a disponují v RR dohromady jedním hlasem. V případě jejich odlišného hlasování se jejich hlas neuplatní. Pokud jeden ze spolupředsedů KO je členem RR z jiného důvodu, připadá hlasovací právo dle odst. 2 písm. b) druhému z nich. V případě nepřítomnosti předsedy (obou spolupředsedů) KO se pro účast na jednání RR uplatní čl. 28 odst. 10.
RR je nejvyšším výkonným orgánem SZ v období mezi sjezdy a:
- odpovídá sjezdu za plnění jím schválených usnesení, cílů a hlavních úkolů SZ a politického programu SZ;
- pověřuje PSZ realizací usnesení RR;
- schvaluje všechny vnitřní předpisy SZ s výjimkou stanov SZ, přičemž Jednací řád a volební řád, Řád primárních voleb a organizace volební kampaně a Hospodářský řád schvaluje pouze na základě pověření sjezdu;
dále schvaluje:
- rozpočet SZ pro následující rok,
- volební programy na republikové úrovni,
- obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na republikové úrovni,
- společnou strategii voleb do zastupitelstev krajů,
- v závažných a odůvodněných případech úpravy kandidátních listin do krajských a komunálních voleb, včetně jejich případného zrušení, a na návrh příslušné RKO nové kandidátní listiny,
- strategii voleb a kandidátní listiny do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
- strategii voleb a kandidáty do Senátu Parlamentu ČR,
- strategii voleb a kandidátní listiny do zastupitelských orgánů ČR v Evropské unii,
- rozpočtové změny,
- plán činnosti SZ na kalendářní rok,
- nominace členů vlády a
- kandidáta SZ na post prezidenta České republiky;
- v závažných a odůvodněných případech ⅔ většinou může zrušit uzavření předvolební i povolební koaliční smlouvu na místní a krajské úrovni;
- může k jakékoliv politické otázce na republikové úrovni vyjádřit doporučení;
- vyjadřuje se k nominacím předsedy a místopředsedů Poslanecké sněmovny a Senátu;
- navrhuje volbu spolupředsedů, místopředsedů SZ a členů PSZ všemi členy SZ;
- podává na návrh ÚRK závazný výklad stanov SZ a
- volí členy FKK.
- Rozhodnutí RR dle odst. 5 může v odůvodněných případech nahradit hlasování per rollam anebo elektronická tajná volba, kterých se zúčastní alespoň ⅓ členů RR. Podrobnosti stanoví Jednací a volební řád.
RR může výkonem svých pravomocí pověřit PSZ, s výjimkou:
- schvalování těch vnitřních předpisů SZ, které schvaluje na základě pověření sjezdu dle odst. 5 písm. c);
- pravomocí dle odst. 5 písm. d) bod 1, 4–8 a 10 a
- pravomocí dle odst. 5 písm. písm. e), a i)–j).
- PSZ svolává jednání RR tak, aby se RR vždy sešla nejpozději šest měsíců po ukončení předchozího jednání.
- Pokud PSZ nesvolá nebo není schopno svolat RR dle stanov SZ, učiní tak člen RR pověřený RR, popřípadě nejstarší člen RR.
- Používá se zkratka „PSZ“.
PSZ:
- je voleno sjezdem;
- má sedm členů, jejichž oblast působnosti PSZ stanoví do dvou měsíců od zvolení a tvoří je dva spolupředsedové SZ, dva místopředsedové SZ a tři další členové;
- je odpovědné RR a sjezdu, plní jimi uložené úkoly a řídí se jejich usneseními;
schází se nejpozději po třech týdnech od ukončení svého posledního jednání s výjimkou období mezi:
- 1. červencem a 15. zářím, kdy se schází nejpozději po šesti týdnech od ukončení svého posledního jednání a
- 22. prosincem a 10. lednem a
- svolávají spolupředsedové SZ.
Pravomocí a povinností PSZ je zejména:
- zajišťovat vedení a chod SZ v organizačních záležitostech;
- přijímat neodkladná rozhodnutí;
- svolávat jednání sjezdu a svolávat jednání RR;
- připravovat program a materiály pro jednání sjezdu a RR;
- navrhovat a realizovat plán činnosti SZ;
- předkládat sjezdu zprávu o své činnosti a o hospodaření SZ;
- zaujímat stanoviska k aktuální politické situaci;
- zřizovat volební štáb pro celostátní volby, volit jeho členy a vymezovat jeho pravomoce v souladu s Řádem primárních voleb a organizace volební kampaně;
- průběžně kontrolovat dodržování rozpočtu SZ a navrhovat rozpočtové změny;
- v případě nefunkčnosti některých funkcionářů na nižších organizačních stupních řešit situaci;
- zajišťovat informační servis všem nižším organizačním jednotkám;
- vydávat souhlas ke kandidatuře člena SZ za jiný politický subjekt, a to i v případě jeho kandidatury jako nezávislého kandidáta;
- schvalovat rozsah pověření hlavního manažera;
- volit delegáty mezinárodních rad a kongresů Evropské strany zelených a kongresů Světových zelených a
- řešit veškeré další záležitosti, které nejsou v pravomoci jiného orgánu SZ.
- PSZ může svým jednomyslným rozhodnutím pověřit jednoho nebo více svých členů výkonem svých kompetencí dle odst. 3, písm. a), c), d), i) j) a k).
Spolupředsedové SZ:
- jsou dva;
- jsou opačného pohlaví;
- konají společně a
- svolávají PSZ a předsedají mu.
Hlavní manažer:
- je jmenován a odvoláván PSZ;
- při své činnosti je povinen řídit se pokyny PSZ;
- odpovídá za nakládání s majetkem SZ a může průběžně kontrolovat hospodaření ZO, MO a KO a předávat podněty FKK;
- řídí činnost Hlavní kanceláře (pro niž se používá zkratka „HK“) a je za ni zodpovědný;
- po schválení PSZ uzavírá a po vyjádření PSZ ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci HK;
- na návrh rady KO uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci působícími v krajských kancelářích;
- jedná jménem SZ v majetkových, hospodářských, pracovních a právních vztazích v rozsahu pověření PSZ;
- účastní se jednání RR, PSZ a ÚRK;
- má právo účastnit se jednání všech orgánů s hlasem poradním;
- je zaměstnancem SZ a
- musí mít uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti.
- Funkce hlavního manažera je neslučitelná s funkcí poslance a senátora Parlamentu České republiky, poslance Evropského parlamentu, člena vlády či uvolněnou funkcí v územní samosprávě.
- V případě, že pozice hlavního manažera nemůže být z vážných důvodů obsazena, rozhodne PSZ ⅔ většinou všech svých členů o tom, kdo bude vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1.
- Právní osobnost, tedy i způsobilost k právním jednáním, má SZ jako celek. Nižší organizační jednotky, orgány, jednotliví členové SZ nebo zaměstnanci SZ mohou za SZ jednat (činit právní úkony) pouze na základě plné moci udělené osobami oprávněnými jednat jménem SZ nebo v takovém rozsahu, jak je jim svěřeno vnitřními předpisy SZ.
- Statutárním orgánem SZ je předsednictvo SZ, za které jednají spolupředsedové SZ a místopředsedové SZ. K jednání jménem SZ je třeba podpisu jednoho spolupředsedy SZ nebo místopředsedy SZ; pro uzavření dohody s jinými politickými subjekty nebo podání kandidátní listiny na krajské a místní úrovni postačí i podpis předsedy příslušné KO.
- Podepisování za SZ se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu SZ připojí osoba určená odst. 1 a 2 svůj podpis.
- V případě poklesu počtu statutárních zástupců SZ na dva či méně zvolí RR ze stávajících členů PSZ místopředsedy SZ tak, aby statutární zástupci byli alespoň tři.
- Používá se zkratka „RO“.
Revizními orgány jsou:
- revizor ZO (revizor MO);
krajská revizní komise, pro kterou se používá zkratka „KRK“ a která je, pokud KK nerozhodne o vyšším počtu jejích členů:
- v případě kraje s méně jak 25 členy jednočlenná,
- v případě kraje s méně jak 50 členy dvoučlenná nebo
- v ostatních případech trojčlenná;
- Ústřední revizní komise, která je sedmičlenná, pokud sjezd nerozhodne o tom, že má mít jiný počet členů, který ale nesmí být nižší než pět a pro kterou se používá zkratka „ÚRK“ a
- Finanční kontrolní komise, která je tříčlenná, pokud RR nerozhodne o vyšším počtu jejích členů, a pro kterou se používá zkratka „FKK“.
ÚRK nebo KRK ruší v případě závažného porušení vnitřního předpisu SZ stranickým orgánem rozhodnutí tohoto orgánu a výsledek jeho voleb, přičemž:
- toto rozhodnutí nenahrazují svým vlastním, ledaže se jedná o rozhodnutí podřízeného revizního orgánu;
- rozhodnutí orgánů ZO a MO a výsledek jejich voleb ruší KRK a
- rozhodnutí PSZ a RR a výsledky jejich voleb ruší ÚRK.
Revizní orgány zejména:
- kontrolují hospodářskou a správní činnost SZ na své a nižší úrovni, zejména hospodárné a účelné využívání finančních prostředků a majetku SZ;
- kontrolují dodržování vnitřních předpisů SZ, plnění usnesení stranických orgánů, činnost a hospodaření stranických orgánů;
- provádějí kontroly na vyžádání, průběžné kontroly a namátkové kontroly dle vlastního uvážení;
- navrhují dotčeným orgánům opatření k nápravě zjištěných nedostatků a
- zřizují a garantují činnost RSO.
- Podání, stížnosti a kontrolní zjištění zpravidla řeší nejprve revizní orgán na stupni, kde problém vznikl. Pokud se zde nepodaří záležitost vyřídit, předá ji revizní orgán spolu s podklady, vlastními zjištěními a doporučeními reviznímu orgánu vyššího stupně. V případě sporu, který revizní orgán se bude podnětem zabývat, rozhoduje ÚRK.
- Členové revizních orgánů mají na zasedání orgánů na stejné a nižší úrovni právo podávat návrhy, o kterých musí být hlasováno. Na jednání krajských a celostátních orgánů má být přítomen alespoň jeden člen příslušného revizního orgánu.
- Revizní orgány jsou ve své činnosti nezávislé. Jsou povinny průběžně informovat o své činnosti plenární orgány, kterými byly zvoleny. Návrhy revizních orgánů jsou dotčené orgány povinny se odpovědně zabývat a o výsledku revizní orgány informovat.
- Všichni členové SZ a všechny orgány SZ jsou povinni poskytovat revizním orgánům součinnost, zejména tak, že se na požádání zúčastní jednání revizních a rozhodčích a smírčích orgánů a předkládají jim dokumenty a další podklady související s činností SZ, jsou-li k tomu vyzváni.
- Revizor ZO či MO může a KRK a ÚRK musí alespoň jednou za rok předložit zprávu o činnosti příslušnému plenárnímu orgánu dané úrovně a svému bezprostředně nadřízenému reviznímu orgánu.
- Bližší vymezení působnosti revizních orgánů a postupy při revizní činnosti vymezuje Revizní řád, který předkládá ÚRK.
ÚRK je nejvyšším revizním orgánem SZ a zejména:
ohledně vnitřních předpisů SZ:
- navrhuje RR závazný výklad stanov SZ,
- ⅔ většinou ruší přijatý závazný výklad stanov SZ a
- vykládá další vnitřní předpisy SZ;
- schází se nejpozději po dvou měsících od ukončení svého posledního jednání;
- má právo se ve lhůtě jednoho měsíce od doručení návrhu vyjadřovat k návrhům všech vnitřních předpisů SZ s celostranickou působností před tím, než je příslušný orgán začne projednávat;
- ruší taková ustanovení vnitřních předpisů SZ, která jsou v rozporu s předpisem vyšší právní síly, aniž je nahrazují novými ustanoveními;
- si ze svých členů volí své místopředsedy;
- může navrhovat změny vnitřních předpisů a
- sjednocuje činnost revizních orgánů na nižších úrovních.
FKK:
- kontroluje hospodářskou činnost SZ a stranických orgánů, zejména hospodárné a účelné využívání finančních prostředků a majetku SZ, kontroluje dodržování vnitřních předpisů SZ, které se k této činnosti vztahují;
- bere na vědomí účetní uzávěrku SZ a předkládá RR revizní zprávu o hospodaření SZ;
- může vyzvat k provedení auditu a za souhlasu RR využít pro kontrolu hospodaření a správní činnosti SZ služby alespoň jednoho autorizovaného a nezávislého auditora;
- má právo se ve lhůtě jednoho měsíce od doručení vyjadřovat k návrhům všech vnitřních předpisů SZ s celostranickou působností, které se vztahují k činnosti dle písmene a), před tím, než je příslušný orgán začne projednávat a
- si ze svých členů volí předsedu FKK a místopředsedy FKK.
- Revizor ZO nemůže být členem RZO ani pokladníkem ZO s výjimkou postupu dle čl. 13 odst. 11. Revizor MO nemůže být členem RMO ani pokladníkem MO. Člen KRK nemůže být členem RKO ani pokladníkem KO, revizorem ZO ani revizorem MO. Člen ÚRK nemůže být členem RR a PSZ, hlavním manažerem SZ ani členem KRK. Člen FKK nemůže být členem RR a PSZ, hlavním manažerem SZ, členem KRK ani členem ÚRK. Z výkonu revizní činnosti je v jednotlivém případě vyloučen člen revizního orgánu, který se podílel na činnosti, která je předmětem revize.
- Revizní orgány skrze své předsedy, případně i další členy, mají právo na přístup k elektronickým komunikačním nástrojům, které pro svoji komunikaci používají výkonné orgány příslušné úrovně.
- Používá se zkratka „RSO“.
- Rozhodčí a smírčí orgány, zřizované na krajské a republikové úrovni, rozhodují spory vzniklé mezi členy SZ, orgány a organizačními jednotkami SZ a dále rozhodují v případech, které vnitřní předpisy SZ výslovně upravují.
- Rozhodnutí RSO je konečné.
- RSO se zřizují ke konkrétním sporům do jednoho měsíce po obdržení žádosti od jedné ze zúčastněných stran a jejich činnost garantuje revizní orgán daného stupně. Rozhodnutí v daném případě je přijato do tří měsíců od zřízení RSO.
- RSO se zřizuje tak, že revizní orgán pověří jednoho svého člena předsednictvím RSO a k němu každá strana sporu jmenuje po dvou členech kolegia rozhodců. V řízení o odvolání proti uložení pořádkového opatření, v němž revizní orgán podal návrh na toto uložení, pověří revizní orgán předsedou RSO osobu, která není jeho členem.
- Rozhodcem může být pouze člen SZ.
- Při výběru rozhodce se přihlíží zejména k předpokladům pro jeho nezávislé a nestranné rozhodování.
- Všichni členové SZ a všechny orgány jsou povinny poskytovat rozhodčím a smírčím orgánům součinnost, zejména tak, že se na požádání zúčastní jednání rozhodčích a smírčích orgánů a předkládají jim dokumenty a další podklady související s činností SZ, jsou-li k tomu vyzváni.
- RSO se řídí Rozhodčím a smírčím řádem SZ, který předkládá ÚRK a schvaluje RR.
Ombudsman:
- je jedna osoba;
- může si přizvat spolupracovníky dle vlastního uvážení;
- je volen a odvoláván sjezdem;
- jeho mandát je tříletý;
- je oprávněn účastnit se jednání všech orgánů, na kterých vystupuje s hlasem poradním, pokud není členem příslušného orgánu;
- všechny orgány a členové jsou povinni mu poskytovat součinnost;
- má povinnost se zabývat všemi podněty, které obdrží, informovat o stavu jejich vyřizování a podat o něm závěrečnou zprávu;
- v souvislosti s projednávaným podnětem má právo se účastnit jednání jakéhokoliv orgánu s hlasem poradním;
- uplatňuje své námitky k uchazečům o členství dle čl. 3;
- je zván na všechna jednání o pořádkových opatřeních dle čl. 11;
- navrhuje změny vnitřních předpisů SZ na základě přijatých podnětů i z vlastní iniciativy;
- přispívá k řešení sporů uvnitř SZ smírem a dohodou;
- přispívá ke kultivaci vnitrostranického právního a etického prostředí;
- usiluje o zvyšování kvality vnitrostranické demokracie a
- nemůže být zároveň členem PSZ, ÚRK nebo FKK.
- Používá se zkratka „OS“.
- Zřizuje je PSZ a jsou poradní a iniciativní složkou, ve které jsou zastoupeni odborníci z příslušné oblasti, členové i nečlenové SZ.
Odborné sekce:
- připravují podklady pro stanoviska a programové dokumenty SZ, vymezují a diskutují konkrétní i obecná odborná témata;
- projednávají plnění volebního programu v dané oblasti;
- zpracovávají expertní stanoviska nebo předkládají náměty, ke kterým by SZ měla zaujmout stanovisko;
- připravují rešerše a podklady dle zadání PSZ;
- sledují legislativní změny a komunikují s parlamentními stranami, připomínkují právní předpisy;
- vyhledávají a vyzývají k diskusi odborníky v dané oblasti; pořádají odborné semináře nebo jinak prezentují politiku SZ v dané oblasti směrem ke členům SZ i veřejnosti, a to ve spolupráci s OS a v souladu s programovými cíli, programem a vnitřními předpisy SZ a
- vyjadřují se k dalším otázkám, které jim předloží příslušný orgán.
- V čele OS stojí vedoucí OS, kterého na návrh OS jmenuje PSZ.
- Stanoviska OS jsou zařazovaná do programu jednání příslušného orgánu a jsou projednávána za účasti zástupce příslušné OS.
- OS pracují dle Řádu odborných sekcí.
- Hospodaření SZ se řídí příslušnými ustanoveními platného zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
- SZ odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
- S majetkem SZ hospodaří PSZ na základě schváleného ročního rozpočtu.
- PSZ může usnesením zmocnit hlavního manažera k hospodaření s majetkem SZ ve vymezeném rámci. Toto usnesení může zrušit či změnit RR.
- V rozsahu stanoveném rozpočtem SZ, vnitřními předpisy SZ a na základě svého schváleného rozpočtu hospodaří se svěřeným majetkem SZ také základní (městské) a krajské organizace.
- Majetek SZ je ve vlastnictví SZ jako celku a jednotlivým orgánům je svěřován do užívání. Tyto orgány s ním musí nakládat hospodárně, užívat jej pouze ke stanoveným účelům a starat se o jeho řádnou ochranu, údržbu, obnovu a rozšiřování. Není-li svěřený majetek využíván nebo chráněn s péčí řádného hospodáře, je PSZ povinno učinit bez zbytečného odkladu opatření k nápravě, případně i svěřený majetek odebrat a svěřit jej jinému orgánu k užívání.
- Podrobná pravidla pro řádné hospodaření s majetkem SZ upravuje Hospodářský řád, pro který se používá zkratka „HŘ“. Stanoví výši členských příspěvků a lhůtu pro jejich uhrazení, pevná pravidla pro příjmy jednotlivých organizačních jednotek a pro rozdělování členských příspěvků, příjmů ze státního příspěvku a náhrad za volební výsledek na jednotlivé organizační jednotky. Z vybraných členských příspěvků členů ZO se ZO vrací zpět alespoň 50 % vybrané částky.
- Dar je možné darovat pouze SZ jako celku. Přijetí daru v hodnotě vyšší než 50 000 Kč schvaluje vždy PSZ.
O konkrétních politických otázkách a o změně vnitřních předpisů lze vyhlásit vnitrostranické referendum (dále jen „referendum“). Referendum nelze vyhlásit:
- o rozpočtu;
- pokud by se jím nahradilo rozhodování revizních orgánů včetně uložení pořádkového opatření;
- pro volbu nebo odvolání stranických funkcionářů;
- o otázce, která je v rozporu s programovými cíli SZ nebo
- o otázce, která je v rozporu s ústavním pořádkem.
Hlasovací právo v referendu mají:
- všichni členové SZ, kteří nejsou v prodlení s platbou členského příspěvku dle Hospodářského řádu a podali přihlášku nejpozději v den, kdy navrhovatel dle odst 3. podal návrh na vyhlášení referenda, a
- registrovaní příznivci SZ, pokud tak stanoví Řád vnitrostranického referenda.
Referendum musí být provedeno, pokud návrh na jeho vyhlášení podpoří:
- alespoň ⅒ členů SZ;
- alespoň ⅕ základních organizací;
- alespoň ⅓ krajských organizací;
- RR většinou svých členů;
- PSZ jednomyslně všemi svými členy nebo
- sjezd.
- Referendum vyhlašuje PSZ na návrh navrhovatele dle odst. 3 a v případě jeho nečinnosti osoba pověřená ÚRK.
Navrhovatel ve svém návrhu vymezí:
- předmět referenda;
- přesnou formulaci pokládané otázky a
- své zástupce.
- V rámci jednoho referenda je možné hlasovat současně o více různých návrzích či protinávrzích. O vzájemně neslučitelných návrzích lze na návrh navrhovatele hlasovat alternativním hlasováním. Přijat je návrh či protinávrh, který získá největší podporu.
- Výsledek referenda je závazný pro všechny orgány a funkcionáře SZ, pokud se pro nebo proti návrhu vyslovila alespoň ⅒ všech členů SZ oprávněných hlasovat a ⅔ hlasujících. Ve všech ostatních případech má výsledek referenda doporučující charakter. Sjezd může rozhodnutí referenda zrušit.
- Stejná nebo obdobná otázka může být předmětem referenda nejdříve po uplynutí dvou let nebo pokud dojde k podstatné změně okolností, z nichž původní hlasování vycházelo. O tom, zda došlo k podstatné změně okolností, rozhodne ÚRK. Mezi referendy uspořádanými dle odst. 3 písm. a), b) a c) musí kromě podstatné změny okolností dále ještě uplynout alespoň tři měsíce.
- Podrobnosti o vyhlášení, průběhu a vyhodnocení referenda stanoví Řád vnitrostranického referenda.
- Na úrovni kraje či statutárního města může být vyhlášeno krajské či městské vnitrostranické referendum, pro jehož konání se užijí přiměřeně výše uvedená ustanovení jakož i Řád vnitrostranického referenda.
- O zrušení SZ rozhoduje sjezd ⅔ většinou přítomných delegátů. O majetku rozhodne sjezd. Zároveň sjezd zvolí likvidátora, který provede vypořádání závazků a pohledávek SZ a podá návrh na výmaz SZ ze seznamu stran a hnutí.
- Funkční období všech funkcionářů začíná koncem schůze orgánu, který je zvolil, a vyjma ombudsmana je dvouleté. V případě dovolby členů PSZ, ÚRK, FKK, RKO, KRK, MKO, RZO a spolupředsedy ZO skončí mandát ve stejném okamžiku jako mandát již dříve zvolených členů daného orgánu, pokud volící orgán neurčí jinak, ale v souladu s první větou tohoto odstavce. Zvolením usnášeníschopného počtu členů orgánu méně než měsíc před koncem funkčního období předchozích členů orgánu těmto mandát zaniká. Mandát člena orgánu, jehož funkční období uplynulo, skončí koncem nejbližší schůze orgánu, který jej zvolil. Mandát též skončí zánikem členství okamžitě, rezignací k uvedenému datu nebo odvoláním z funkce po ukončení schůze příslušného orgánu. Mandát v RR dle čl. 17 odst. 3 písm. c) a mandát v organizační jednotce skončí výstupem z ní nebo přestupem do jiné. Počet členů nově voleného orgánu je stejný jako počet jeho členů v předchozím funkčním období, pokud orgán neurčí jinak.
- Všechny orgány a členové SZ jsou při výkonu pravomocí orgánů povinni spolupracovat s ostatními orgány a členy SZ, zejména si navzájem poskytovat požadované informace, písemné materiály, a vyvíjet potřebnou součinnost.
- Zaměstnanci SZ v pracovním poměru nemohou být voleni či jmenováni do žádného orgánu SZ. Ostatní zaměstnanci a osoby v obdobném poměru k SZ nemohou být členy PSZ ani v žádném revizním orgánu; funkce v ostatních orgánech mohou vykonávat pouze s jednomyslným souhlasem PSZ. Volení funkcionáři SZ mohou za svou činnost pobírat odměnu. Pravidla stanovení a vyplácení odměny upravuje HŘ.
- Členství v orgánu zaniká nabytím členství v jiném orgánu, pokud je členství v obou orgánech vzájemně neslučitelné.
Všude, kde se ve vnitřních předpisech SZ mluví o:
- adresátovi, členovi, delegátovi, hostovi, kandidátovi, místopředsedovi, náhradníkovi, odvolatelovi, ombudsmanovi, ověřovateli, podateli, poskytovateli, poslanci, předsedovi, příznivci, revizorovi, řečníkovi, senátorovi, spolupředsedovi, svolavateli, účastníkovi, uchazečovi, vedoucím, vyhlašovateli, zapisovateli, zástupci, zastupiteli, zmocněnci a žadatelovi, úprava platí také pro adresátku, členku, delegátku, hostku, kandidátku, místopředsedkyni, náhradnici, ombudsmanku, odvolatelku, ověřovatelku, podatelku, poskytovatelku, poslankyni, předsedkyni, příznivkyni, revizorku, řečnici, senátorku, spolupředsedkyni, svolavatelku, účastnici, uchazečku, vedoucí, vyhlašovatelku, zapisovatelku, zastupitelku, zástupkyni, zmocněnkyni a žadatelku a
- předsedovi, úprava platí také pro spolupředsedu, pokud daný orgán rozhodl o uplatnění spolupředsednictví.
Pro určení usnášeníschopnosti platí:
- všechny orgány jsou usnášeníschopné za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů;
- u sjezdu a konferencí, s výjimkou těch, které jsou svolány s klíčem 1 : 1, se usnášeníschopnost určuje z počtu zvolených a nahlášených delegátů;
plenární orgány a RR jsou usnášeníschopné také v případě, že jsou přítomni alespoň tři členové orgánu či delegáti a zároveň je přítomna alespoň:
- ⅕ všech členů dané ZO či delegátů v případě konferencí svolaných s klíčem 1 : 1,
- ⅓ všech členů v případě RR či delegátů v případě ostatních plenárních orgánů,
- ⅒ delegátů sjezdu svolaného s klíčem 1 : 1 a ⅕ delegátů sjezdu svolaného s klíčem 1 : 2 nebo
- ⅛ všech členů dané KO v případě konference svolané za účelem konání primárních voleb pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny nebo doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky pouze ve věcech primárních voleb a v záležitostech s nimi souvisejících a
- za nepřítomnosti alespoň poloviny členů orgánu nebo zvolených delegátů platí, že lze hlasovat či volit pouze v bodech, které byly výslovně uvedeny v pozvánce anebo které ve lhůtě dvou dnů od jejího rozeslání navrhl účastník jednání.
- K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících účastníků s hlasem rozhodujícím, není-li ve stanovách SZ či jiném vnitřním předpisu SZ stanoveno jinak.
- Jednání všech orgánů všech stupňů se řídí Jednacím a volebním řádem a svolává a řídí jej předseda.
- Požádají-li o to alespoň ⅖ členů jakéhokoliv orgánu, tento orgán musí být svolán ve lhůtě stanovené Jednacím a volebním řádem. Pozvánka, jejíž náležitosti a adresáty stanoví Jednací a volební řád, na jednání jakéhokoliv orgánu musí být rozeslána vždy alespoň pět dnů přede dnem konání jednání, pokud Jednací a volební řád nestanoví jinak. Pozvánku na jednání výkonného orgánu, vyjma RR, lze v odůvodněných případech výjimečně rozeslat v kratší lhůtě. V takovém případě musí svolavatel vyrozumět všechny členy orgánu také osobně, přičemž na takovém jednání lze jednat pouze o bodech, které nesnesou odkladu.
Pravomoci předsedy daného orgánu vykonává druhý ze spolupředsedů, pak místopředseda dle svého pořadí a pak člen daného orgánu v pořadí určeném orgánem, který je zvolil, v případě že:
- předseda je dlouhodobě nepřítomný;
- předseda nemůže vykonávat svoji funkci zejména ze zdravotních, pracovních či jiných závažných důvodů;
- funkce předsedy je neobsazená;
- daný orgán přijal usnesení o předsedově nečinnosti;
- předseda není přítomný po dobu jednání orgánu, a to pouze v rozsahu pravomocí předsedy určených Jednacím a volebním řádem nebo
- tak stanoví Jednací a volební řád.
Předseda daného orgánu také může výkonem svých pravomocí pověřit jiného člena daného orgánu.
- Při volbě členů PSZ a ÚRK volí sjezd náhradníky v počtu, který si stanoví; pokud nestanoví jinak, náhradníky se stávají neúspěšní kandidáti do těchto orgánů v pořadí dle výsledků voleb. Ostatní plenární orgány při volbě do funkcí výkonných a revizních orgánů rozhodnou, zda a v jakém počtu zvolí náhradníky. V případě odstoupení spolupředsedy SZ či místopředsedy SZ se náhradníci stávají řadovými členy PSZ.
- Je-li některý orgán nečinný nebo neobsazený, přebírá jeho funkce nejbližší nadřízený orgán.
- Organizační jednotka s výjimkou SZ zaniká rozhodnutím ⅗ svých členů; při zániku organizační jednotky práva a závazky přechází na nejbližší vyšší organizační jednotku; to neplatí pro slučování a rozdělování ZO a KO.
- Veškeré změny údajů evidovaných HK jsou jí orgány povinny zaslat do dvou týdnů od doby, kdy se o změně dozvěděly. Závazný seznam údajů evidovaných HK vydává PSZ.
- Každá osoba oprávněná nakládat s majetkem SZ musí se SZ uzavřít dohodu o hmotné zodpovědnosti. Dohody o hmotné zodpovědnosti se archivují v HK.
Vnitřní předpisy SZ jsou:
- Stanovy SZ;
- Jednací a volební řád;
- Hospodářský řád;
- Rozhodčí a smírčí řád;
- Revizní řád;
- Etický kodex zvoleného zastupujícího;
- Řád vnitrostranického referenda;
- Řád odborných sekcí;
- Řád primárních voleb a organizace volební kampaně a
- další vnitřní předpisy.
- Pokud Stanovy SZ, Jednací a volební řád či Řád primárních voleb a organizace volební kampaně nestanoví jinak, rozhodne o způsobu volby orgán, který ji provádí. Spolupředsedové SZ a předseda ÚRK či spolupředsedové ÚRK jsou voleni alternativním hlasováním v případě, že kandidují alespoň tři kandidáti a jednomandátovou většinovou volbou v ostatních případech. Sjezd může rozhodnout o tom, že oba spolupředsedy SZ nebo ÚRK zvolí v jedné volbě poměrným volebním systémem jednoho přenosného hlasu. FKK a ostatní členové PSZ a ÚRK jsou voleni poměrným volebním systémem jednoho přenosného hlasu. V případě, že počet kandidátů nepřevyšuje počet obsazovaných míst, může sjezd nebo RR rozhodnout o jiném způsobu volby. Pořadí místopředsedů SZ je určeno pořadím při zvolení či v případě většinové volby počtem hlasů.
- Není-li ve stanovách SZ či v jiném vnitřním předpisu SZ uvedeno jinak, mohou se členové strany účastnit jednání všech orgánů, které jsou jim též povinny zpřístupnit podklady k jednání a zápis z něj, přičemž členové výkonných a revizních orgánů mají na jednání orgánů na stejné a nižší úrovni hlas poradní. Jednání je možné zpřístupnit či přenášet stranické i nestranické veřejnosti a je možné z něj pořizovat a zpřístupňovat záznam za podmínek stanovených Jednacím a volebním řádem.
- Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, jenž se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá; není-li takový den v měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. To platí, i pokud poslední den lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek.
- Tato společná ustanovení platí, není-li uvedeno jinak.
- Stanovy SZ mají oproti ostatním vnitřním předpisům SZ vyšší právní sílu. Vnitřní předpisy SZ nabývají platnosti a účinnosti dnem svého schválení, není-li v daném předpisu nebo v usnesení o jeho schválení uvedeno jinak.
FKK
HK
HŘK
KO
KRK
MK
MO
OS
OJ
PSZ
RKO
RMO
RR
RSO
RZO
SZ
ÚRK
ZO
Hlavní kancelář
Hospodářský řád
krajská konference
krajská organizace
krajská revizní komise
městská konference
městská organizace
odborná sekce
organizační jednotka
Předsednictvo Strany zelených
rada krajské organizace
rada městské organizace
Republiková rada
rozhodčí a smírčí orgán
rada základní organizace
Strana zelených
Ústřední revizní komise
základní organizace
- Stanovy SZ a jejich změny nabývají platnosti dnem skončení sjezdu, který je schválil.
- Stanovy SZ a jejich změny nabývají účinnosti dnem registrace Ministerstvem vnitra ČR.
stanovy_strany_zelenych_2023_02_12_ke_stažení.pdf
stanovy_strany_zelenych_2023_02_12_ke_stažení.odt